Závod o dominanci na rychle rostoucím trhu umělé inteligence postupně mění způsob, jakým fungují největší technologické firmy světa. Technologičtí giganti se kvůli umělé inteligenci vracejí k vertikální integraci po vzoru IBM (IBM) z 60. let Vývoj vlastních AI čipů má snížit závislost na Nvidii (NVDA) a zlepšit nákladovou i energetickou efektivitu Vertikální integrace se rozšiřuje i na síťovou infrastrukturu a propojení datových center Extrémní náklady na špičkové čipy znamenají, že tento model zvládne jen omezený počet firem Společnosti, které byly po dekády symbolem lehkých softwarových modelů a outsourcingu hardwaru, dnes stále častěji přebírají kontrolu nad klíčovými částmi své technologické infrastruktury. Tento posun analytici přirovnávají k éře IBM (IBM) v 60. letech minulého století, kdy vertikální integrace představovala zásadní konkurenční výhodu. Právě k tomuto modelu se nyní, pod tlakem nároků umělé inteligence, Silicon Valley zřetelně vrací. Hyperscalery a vlastní čipy jako strategická nutnost Velké technologické „hyperscalery“ – Alphabet (GOOG) , Meta (META) , Microsoft (MSFT) a Amazon (AMZN) – se dnes nacházejí v různých fázích vývoje vlastních čipů pro umělou inteligenci. Tyto čipy jsou určeny především pro jejich datová centra, kde pohánějí cloudové služby a softwarové produkty s vysokými výpočetními nároky. Nejvíce pokročil Alphabet, který je podle dostupných informací dokonce v jednání o prodeji svých fyzických čipů TPU společnosti Meta. Pokud by se tento krok uskutečnil, Alphabet by se dostal do přímé konkurence s lídrem trhu v oblasti AI akcelerátorů, společností Nvidia (NVDA) . Tyto aktivity nejsou okrajovou záležitostí. Analytici Bloomberg Intelligence odhadují, že trh s přizpůsobenými čipy pro umělou inteligenci poroste až na 122 miliard dolarů do roku 2033. Pro technologické giganty tak nejde jen o optimalizaci nákladů, ale o dlouhodobé strategické postavení v ekosystému AI, kde dostupnost a výkon hardwaru stále častěji rozhodují o úspěchu. Vertikální integrace se rozšiřuje za hranice čipů Výroba vlastních komponentů však zdaleka nekončí u polovodičů. Microsoft a Amazon podle analytika RBC Capital Markets Jonathana Atkina aktivně investují také do tzv. dark fiber, tedy dosud nevyužitých optických kabelů uložených v zemi. Tyto kabely jsou klíčové pro propojení datových center s podniky, které cloudové služby využívají. Google a Meta sice vlastní část své kabelové infrastruktury, ale zároveň stále nakupují kapacity od třetích stran. Tato kombinace hardwaru, síťové infrastruktury a softwaru ukazuje, že technologické firmy se vracejí k modelu, v němž mají pod kontrolou většinu hodnotového řetězce. Jde o návrat k vertikální integraci, provoznímu modelu, který se osvědčil již na konci 19. století v ropném a ocelářském průmyslu a později sehrál klíčovou roli v digitální revoluci díky společnosti IBM. Historická paralela s IBM a její limity IBM byla v 60. letech jednou z nejúspěšnějších vertikálně integrovaných firem na světě. Vyráběla vlastní hardwarové komponenty pro své mainframy – velké počítačové systémy, které dominovaly tehdejšímu trhu. Logika této strategie byla jednoduchá: vlastní specializované díly měly zlepšit kvalitu konečného produktu a zvýšit ziskové marže, a to v době, kdy panovaly obavy z nedostatku klíčových komponent pro rané počítače. Tento přístup fungoval mimořádně dobře. Ještě v roce 1985 představovala IBM více než polovinu tržní hodnoty celého počítačového průmyslu, jak ve své knize „Design Rules“ uvádí Carliss Y. Baldwin. Pozdější vývoj však ukázal i stinnou stránku tohoto modelu. V 90. letech klesající náklady na výrobu polovodičů spolu se vzestupem softwarového giganta Microsoftu a čipového lídra Intelu (INTC) narušily konkurenční výhodu IBM. Do roku 2000 už společnost sama o sobě nehovořila jako o vertikálně integrovaném podniku. Tato historická zkušenost dnes slouží jako připomínka, že vertikální integrace není bez rizik a její úspěch závisí na širších technologických a tržních podmínkách. Umělá inteligence jako katalyzátor nové éry Stejně jako nástup počítačů přivedl IBM k vertikální integraci, popularizace umělé inteligence po uvedení ChatGPT na konci roku 2022 nasměrovala současné cloudové giganty na podobnou cestu. Zásadním faktorem jsou vysoké ceny a omezená dostupnost čipů Nvidia, které se staly úzkým hrdlem pro další rozvoj AI služeb. Vlastní čipy jsou nejen levnější, ale také lépe optimalizované pro konkrétní software dané společnosti. Tento strategický rozměr shrnuje analytik Seaport Jay Goldberg, podle něhož si hyperscalery uvědomují vážné riziko plynoucí ze závislosti na jediném dodavateli výpočetního výkonu pro AI. Právě proto mají silnou motivaci vyvíjet vlastní čipy. Meta například začala testovat vlastní AI čip pro trénování modelů už v loňském roce a nedávno získala startup Rivos, aby tento vývoj urychlila. TPU společnosti Google jsou natolik pokročilé, že k nim přístup získaly firmy jako Anthropic, OpenAI a dokonce i konkurenční Meta prostřednictvím významných cloudových smluv. Microsoft po dlouhém zpoždění představil v lednu čip nové generace Maia 200. Amazon mezitím předvádí komplexní přístup k vertikální integraci. Ve svých laboratořích v Austinu ukázal nejnovější UltraServers – cluster serverů zahrnující vlastní AI čip Trainium, procesor Graviton i vlastní síťové kabely a přepínače. Přestože Amazon stále prodává více AI výpočetních kapacit založených na GPU od Nvidie než na vlastních akcelerátorech, stále důrazněji propaguje výhody vlastního hardwaru. Podle technologického ředitele Amazon Web Services Paula Robertse může čip Trainium3 nabídnout až 60% zlepšení poměru cena/výkon pro inferenční úlohy ve srovnání s tradičními GPU. Významnou roli hrají také úspory energie, které nabývají na důležitosti s tím, jak datová centra AI narážejí na limity spotřeby. Goldberg však upozorňuje, že tento trend má své hranice. Návrh špičkového čipu je extrémně nákladný proces, který si může dovolit jen omezený počet firem. Návrat k vertikální integraci tak podle něj nebude univerzálním řešením pro celý technologický sektor, ale spíše výsadou několika největších hráčů.