Klíčové body

Zlato se znovu přiblížilo hranici 5 000 dolarů za unci
Stříbro prudce posílilo po výrazných výprodejích z minulého týdne
Nejistota kolem měnové politiky USA zvyšuje volatilitu drahých kovů
Nákupy centrálních bank dál podporují dlouhodobý zájem o zlato

Zlato se na asijských trzích dostalo nad hranici 5 000 dolarů za unci, zatímco stříbro zaznamenalo prudký odraz z nedávných minim. Pohyb přichází po týdnu silných výkyvů, kdy se trhy s kovy potýkaly se slabší poptávkou po bezpečných aktivech, realizací zisků a zvýšenou nejistotou ohledně budoucí měnové politiky Spojených států.

Spotová cena zlata v pondělí vzrostla o zhruba 1,6 % na úroveň kolem 5 038 dolarů za unci, přičemž termínové kontrakty se obchodovaly ještě o něco výše. Psychologická hranice 5 000 dolarů se tak opět dostává do centra pozornosti trhu. Stříbro předvedlo ještě dynamičtější pohyb, když posílilo o více než pět procent a vzdálilo se od hodnot blízkých 60 dolarům za unci, kterých dosáhlo během minulého týdne. Platina oproti tomu zůstala spíše stranou zájmu a její cena se výrazněji neměnila.

Jedním z klíčových faktorů, které v posledních dnech ovlivňují ceny drahých kovů, je geopolitický vývoj. Poptávka po bezpečných aktivech dočasně ochladla poté, co Spojené státy a Írán o víkendu zaznamenaly určitý pokrok v jednáních o jaderném programu Teheránu a obě strany se zavázaly pokračovat v diplomatickém dialogu. Tento posun snížil obavy z eskalace konfliktu na Blízkém východě a krátkodobě oslabil motivaci investorů přesouvat kapitál do zlata a stříbra.

Zásadní roli však hraje také výhled měnové politiky USA. Trhy s drahými kovy byly v minulém týdnu pod tlakem zejména kvůli spekulacím o budoucím směřování Federálního rezervního systému. Nejistotu vyvolala nominace Kevina Warshe, kterého prezident Donald Trump vybral jako kandidáta na příštího předsedu Fedu. Warsh je dlouhodobě vnímán jako zastánce přísnější měnové politiky, což vedlo k posílení amerického dolaru a následnému výprodeji drahých kovů.

Silnější dolar totiž tradičně představuje negativní vliv pro ceny zlata a stříbra, protože tyto komodity jsou oceňovány v americké měně. V kombinaci s realizací zisků po předchozím silném růstu to vedlo k prudkým korekcím. Přesto se oba kovy od začátku roku 2026 stále obchodují se solidními zisky, když zlato přidalo přibližně 15 % a stříbro kolem pěti procent. Aktuální oživení tak naznačuje, že část investorů považuje nedávné poklesy spíše za příležitost k nákupu než za začátek dlouhodobějšího obratu trendu.

Významnou oporou pro trh se zlatem zůstávají centrální banky. Analytici společnosti ANZ upozorňují, že velcí institucionální investoři nadále vnímají zlato jako atraktivní složku portfolia i přes nedávný výprodej. Tento postoj podle nich sdílí také Čínská lidová banka, která v lednu nakupovala zlato již patnáctý měsíc v řadě. Právě nákupy ze strany centrálních bank patří v posledních letech k hlavním strukturálním faktorům podporujícím ceny zlata.

Chcete využít této příležitosti?

Čínská lidová banka stála v uplynulém roce v čele širší vlny nákupů zlata napříč hlavními centrálními bankami. Motivací je rostoucí nejistota ohledně vysokých fiskálních deficitů v rozvinutých ekonomikách a snaha diverzifikovat devizové rezervy. Tyto obavy byly v posledních dnech přiživeny také politickým vývojem v Japonsku, kde drtivé vítězství premiérky Sanae Takaichiové ve volbách otevřelo prostor pro další fiskální výdaje. Vyšší zadlužení a expanzivní rozpočtová politika mohou dlouhodobě zvyšovat atraktivitu zlata jako uchovatele hodnoty.

Pozornost investorů se nyní soustředí na nadcházející makroekonomická data z USA a Číny. Ve Spojených státech budou klíčové zejména údaje o zaměstnanosti a index spotřebitelských cen, které mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Jakýkoli náznak přetrvávajících inflačních tlaků by mohl posílit dolar a znovu zatížit drahé kovy, zatímco slabší data by naopak mohla podpořit jejich další růst.

V Číně se investoři zaměří na zveřejnění údajů o inflaci, které mohou naznačit, zda vláda přistoupí k dalším stimulačním opatřením. Ty by mohly podpořit průmyslovou poptávku po stříbře, které má vedle investiční funkce i významné průmyslové využití. Právě kombinace investiční a průmyslové poptávky činí ze stříbra kov s vyšší volatilitou, což se plně projevilo i během posledních týdnů.

Celkově tak trh s drahými kovy zůstává v citlivé rovnováze mezi geopolitikou, měnovou politikou a strukturální poptávkou. Aktuální návrat zlata k hranici 5 000 dolarů a prudké oživení stříbra ukazují, že investoři jsou připraveni se k těmto aktivům rychle vracet, jakmile se nejistota na trzích opět zvýší.

Ceny drahých kovů vstoupily do nového týdne výrazným růstem a znovu přitáhly pozornost investorů po mimořádně kolísavém období. Zlato se na asijských trzích dostalo nad hranici 5 000 dolarů za unci, zatímco stříbro zaznamenalo prudký odraz z nedávných minim. Pohyb přichází po týdnu silných výkyvů, kdy se trhy s kovy potýkaly se slabší poptávkou po bezpečných aktivech, realizací zisků a zvýšenou nejistotou ohledně budoucí měnové politiky Spojených států. Spotová cena zlata v pondělí vzrostla o zhruba 1,6 % na úroveň kolem 5 038 dolarů za unci, přičemž termínové kontrakty se obchodovaly ještě o něco výše. Psychologická hranice 5 000 dolarů se tak opět dostává do centra pozornosti trhu. Stříbro předvedlo ještě dynamičtější pohyb, když posílilo o více než pět procent a vzdálilo se od hodnot blízkých 60 dolarům za unci, kterých dosáhlo během minulého týdne. Platina oproti tomu zůstala spíše stranou zájmu a její cena se výrazněji neměnila. Zdroj: BurzovniSvet.cz Jedním z klíčových faktorů, které v posledních dnech ovlivňují ceny drahých kovů, je geopolitický vývoj. Poptávka po bezpečných aktivech dočasně ochladla poté, co Spojené státy a Írán o víkendu zaznamenaly určitý pokrok v jednáních o jaderném programu Teheránu a obě strany se zavázaly pokračovat v diplomatickém dialogu. Tento posun snížil obavy z eskalace konfliktu na Blízkém východě a krátkodobě oslabil motivaci investorů přesouvat kapitál do zlata a stříbra. Zásadní roli však hraje také výhled měnové politiky USA. Trhy s drahými kovy byly v minulém týdnu pod tlakem zejména kvůli spekulacím o budoucím směřování Federálního rezervního systému. Nejistotu vyvolala nominace Kevina Warshe, kterého prezident Donald Trump vybral jako kandidáta na příštího předsedu Fedu. Warsh je dlouhodobě vnímán jako zastánce přísnější měnové politiky, což vedlo k posílení amerického dolaru a následnému výprodeji drahých kovů. Silnější dolar totiž tradičně představuje negativní vliv pro ceny zlata a stříbra, protože tyto komodity jsou oceňovány v americké měně. V kombinaci s realizací zisků po předchozím silném růstu to vedlo k prudkým korekcím. Přesto se oba kovy od začátku roku 2026 stále obchodují se solidními zisky, když zlato přidalo přibližně 15 % a stříbro kolem pěti procent. Aktuální oživení tak naznačuje, že část investorů považuje nedávné poklesy spíše za příležitost k nákupu než za začátek dlouhodobějšího obratu trendu. Významnou oporou pro trh se zlatem zůstávají centrální banky. Analytici společnosti ANZ upozorňují, že velcí institucionální investoři nadále vnímají zlato jako atraktivní složku portfolia i přes nedávný výprodej. Tento postoj podle nich sdílí také Čínská lidová banka, která v lednu nakupovala zlato již patnáctý měsíc v řadě. Právě nákupy ze strany centrálních bank patří v posledních letech k hlavním strukturálním faktorům podporujícím ceny zlata. Čínská lidová banka stála v uplynulém roce v čele širší vlny nákupů zlata napříč hlavními centrálními bankami. Motivací je rostoucí nejistota ohledně vysokých fiskálních deficitů v rozvinutých ekonomikách a snaha diverzifikovat devizové rezervy. Tyto obavy byly v posledních dnech přiživeny také politickým vývojem v Japonsku, kde drtivé vítězství premiérky Sanae Takaichiové ve volbách otevřelo prostor pro další fiskální výdaje. Vyšší zadlužení a expanzivní rozpočtová politika mohou dlouhodobě zvyšovat atraktivitu zlata jako uchovatele hodnoty. Pozornost investorů se nyní soustředí na nadcházející makroekonomická data z USA a Číny. Ve Spojených státech budou klíčové zejména údaje o zaměstnanosti a index spotřebitelských cen, které mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Jakýkoli náznak přetrvávajících inflačních tlaků by mohl posílit dolar a znovu zatížit drahé kovy, zatímco slabší data by naopak mohla podpořit jejich další růst. Zdroj: BurzovniSvet.cz V Číně se investoři zaměří na zveřejnění údajů o inflaci, které mohou naznačit, zda vláda přistoupí k dalším stimulačním opatřením. Ty by mohly podpořit průmyslovou poptávku po stříbře, které má vedle investiční funkce i významné průmyslové využití. Právě kombinace investiční a průmyslové poptávky činí ze stříbra kov s vyšší volatilitou, což se plně projevilo i během posledních týdnů. Celkově tak trh s drahými kovy zůstává v citlivé rovnováze mezi geopolitikou, měnovou politikou a strukturální poptávkou. Aktuální návrat zlata k hranici 5 000 dolarů a prudké oživení stříbra ukazují, že investoři jsou připraveni se k těmto aktivům rychle vracet, jakmile se nejistota na trzích opět zvýší.