Napětí na Blízkém východě opět zásadně ovlivňuje globální finanční trhy. Akcie globálně klesají kvůli eskalaci konfliktu v Íránu Ropa vyskočila až o 13 % kvůli riziku v Hormuzském průlivu Zlato a dolar posilují díky útěku investorů do bezpečí Vyšší ceny energií zvyšují obavy z další inflace Eskalace konfliktu kolem Íránu vyvolala výrazný ústup investorů od rizikových aktiv, což vedlo k poklesu akcií napříč regiony a současně k prudkému růstu cen ropy. Do popředí se dostala také bezpečná aktiva, především zlato a americký dolar, které těžily z rostoucí nejistoty. Asijské akcie oslabily o 1,6 %, zatímco futures na americké akciové indexy klesly o více než 1 %. Futures na evropské akcie ztratily 1,7 %, což signalizovalo slabý začátek obchodování i na starém kontinentu. Investoři tak reagovali na obavy, že konflikt by mohl destabilizovat globální obchod a energetické dodávky. Cena ropy vyskočila o více než 7 % nad hranici 78 dolarů za barel, přičemž během dne byla dokonce až o 13 % výše. Hlavním faktorem je situace v Hormuzském průlivu, který je považován za klíčovou tepnu světového ropného trhu. Tudy prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy. Jakékoli omezení nebo uzavření této vodní cesty okamžitě zvyšuje rizikovou prémii a vyvolává obavy z nedostatku suroviny. Rostoucí averze k riziku se promítla i do dalších tříd aktiv. Cena zlata vzrostla o 1,8 % na zhruba 5 375 dolarů za unci. Bloomberg Dollar Spot Index posílil o 0,4 %, což odráží zvýšenou poptávku po americkém dolaru jako bezpečném přístavu v době nejistoty. Akciové trhy přitom již dříve čelily tlaku. Obavy z dopadů umělé inteligence na jednotlivá odvětví a potenciální trhliny na trhu soukromých úvěrů zvýšily volatilitu zejména ve Spojených státech. Nyní se k těmto faktorům přidává i geopolitické riziko, které může mít přímý dopad na inflaci a měnovou politiku. Stratég společnosti Pepperstone Dilin Wu uvedl, že nelze vyloučit další eskalaci, nicméně podle něj může trh postupně opustit přehnanou reakci a zaujmout vyčkávací postoj. Poukázal na to, že kapacity Íránu jsou omezené a vyjednávání by mohlo být schůdnější cestou. Trhy však zůstávají mimořádně citlivé na protichůdné zprávy ohledně možných jednání mezi Teheránem a Washingtonem. Zatímco některé informace naznačují pokus o obnovení jaderných rozhovorů, íránský představitel Alí Laridžání uvedl, že země vyjednávat nebude. Prezident Donald Trump zároveň prohlásil, že bombardování Íránu bude pokračovat, dokud nebudou dosaženy jeho cíle, a vyzval íránské vedení ke kapitulaci. Podle informací z rozhovoru s magazínem The Atlantic však zároveň souhlasil s možností jednání s novým vedením Íránu. Z makroekonomického pohledu je klíčová otázka inflace. Již před aktuálním růstem cen ropy vykázaly Spojené státy vyšší než očekávané ceny výrobců. Pokud by ceny energií zůstaly zvýšené delší dobu, mohlo by to komplikovat situaci pro centrální banky a oddálit případné uvolnění měnové politiky. Strategické varování přišlo i od Ajaye Rajadhyakshy ze společnosti Barclays Plc. Ten upozornil, že investoři si zvykli na geopolitické konflikty, které rychle odeznívají, avšak současná epizoda může trvat déle. Poměr rizika a výnosu podle něj zatím není dostatečně atraktivní pro agresivní nákupy akcií. Za zajímavější by považoval situaci, kdyby index S&P 500 klesl o více než 10 %. Napětí se přeneslo i do Asie, kde bankovní index Topix propadl až o 6,3 %, což byl největší pokles od dubna. Obavy z problémů na úvěrovém trhu zasáhly sentiment a zvýšily opatrnost investorů. Komoditní trhy nyní podle Jasona Luie z BNP Paribas poskytují vodítko ohledně délky konfliktu. Pokud by došlo k uzavření Hormuzského průlivu, analytici Bloomberg Economics odhadují, že cena ropy by mohla vystoupat až na 108 dolarů za barel. Dluhopisové trhy čelí protichůdným tlakům. Na jedné straně útěk do bezpečí snižuje výnosy, na druhé straně vyšší ceny energií podporují inflační očekávání a mohou výnosy zvyšovat. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostl o dva bazické body na 3,96 %, zatímco japonské a australské výnosy mírně klesly. Celkově se tak investoři nacházejí v prostředí zvýšené nejistoty, kdy vysoké valuace akcií a napětí v úvěrovém sektoru zvyšují citlivost na negativní zprávy. Geopolitická eskalace přidává další vrstvu rizika, která může vést k pokračujícímu přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv.