Debata o cenách pohonných hmot se v Poslanecké sněmovně znovu vyostřila. Vláda odmítá snížení spotřební daně z benzinu a nafty Výpadek rozpočtu by u nafty činil asi 11 miliard korun Ceny paliv rostou hlavně kvůli konfliktu na Blízkém východě Ministerstvo financí zavádí monitoring marží čerpacích stanic Návrh opoziční ODS na snížení spotřební daně z benzinu a nafty o 1,70 Kč na litr podle ministryně financí Aleny Schillerové nepředstavuje systémové řešení. Podle ní by takový krok nepřinesl výrazný efekt pro řidiče, ale zároveň by znamenal citelný výpadek příjmů státního rozpočtu. Ministryně ve Sněmovně uvedla, že samotné snížení daně by bylo v současné situaci spíše symbolickým gestem bez reálného dopadu na konečné ceny paliv. Hlavním problémem totiž není daňové zatížení, ale výrazná volatilita cen ropy na světových trzích, která se okamžitě promítá do cen na čerpacích stanicích. Podle propočtů ministerstva financí by v případě nafty znamenalo navrhované snížení daně výpadek přibližně 11 miliard korun na příjmech státního rozpočtu. Vláda proto návrh odmítá a místo toho se soustředí na jiná opatření, která mají zajistit transparentnost při tvorbě cen. Vláda místo snížení daní sleduje marže čerpacích stanic Ministerstvo financí na konci minulého týdne oznámilo zavedení monitoringu marží prodejců pohonných hmot. Cílem tohoto kroku je sledovat, zda čerpací stanice nevyužívají aktuální situace k neúměrnému zvyšování svých marží. Podle Schillerové tento systém funguje především jako preventivní nástroj. Provozovatelé čerpacích stanic budou ministerstvu pravidelně předávat informace o cenách pohonných hmot. Sběr dat má začít 16. března a umožní úřadům detailně sledovat vývoj cen v jednotlivých částech trhu. Ministryně zároveň uvedla, že situaci konzultovala se zástupci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, s nimiž o cenách pohonných hmot jednala v úterý večer. Podle jejího vyjádření je hlavním faktorem růstu cen vývoj na ropných trzích, nikoli výrazné navyšování marží ze strany prodejců. Ministerstvo podle ní zatím nevidí známky toho, že by čerpací stanice ceny zvyšovaly nepřiměřeně. Monitoring má ale zajistit, že případné problémy budou rychle identifikovány. Ceny paliv rostou kvůli vývoji na ropném trhu Růst cen pohonných hmot v Česku souvisí především s vývojem na globálních energetických trzích. Konflikt na Blízkém východě v posledních dnech výrazně zvýšil nervozitu na ropném trhu a přispěl k růstu cen suroviny. Podle údajů společnosti CCS zdražila nafta v České republice během jediného dne o více než korunu na 40,29 Kč za litr. Od začátku konfliktu na Blízkém východě přitom cena stoupla o více než sedm korun na litr. Takto rychlé změny podle ministerstva financí potvrzují, že ceny pohonných hmot jsou silně závislé na vývoji světových trhů. Pokud cena ropy kolísá o několik korun během krátké doby, snížení spotřební daně by podle vlády nemělo dlouhodobý stabilizační efekt. Schillerová zároveň upozornila, že i přes aktuální růst cen patří Česká republika stále mezi země s relativně nízkými cenami paliv v Evropské unii. Podle ní proto není důvod k okamžitému zásahu do daňového systému. Opozice navrhuje dočasné snížení daně S návrhem snížit spotřební daň z benzinu a nafty přišla opoziční Občanská demokratická strana (ODS). Strana navrhuje snížení daně o 1,70 Kč na litr a chce prosadit rychlé schválení zákona. Podle návrhu by snížená daň měla platit od května do srpna, tedy během období, kdy bývá spotřeba pohonných hmot vyšší kvůli letní sezóně. Vláda však návrh odmítá s argumentem, že jde o krátkodobé opatření, které by neřešilo skutečné příčiny růstu cen. Ministerstvo financí zdůrazňuje, že změny cen paliv jsou primárně ovlivňovány globálním trhem s ropou, nikoli domácí daňovou politikou. Část opozice návrh také odmítá Návrh na snížení daně z pohonných hmot nezískal podporu ani u části dalších opozičních stran. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob ve Sněmovně uvedl, že jeho strana je proti zásahům do fungujícího trhu. Podle něj sice současné cenové výkyvy mohou být výrazné, ale zásahy do daňového systému by nebyly správným řešením. Návrh podle něj není ani pravicový, ani rozpočtově odpovědný. Jakob zdůraznil, že tržní mechanismy by měly zůstat zachovány a stát by měl zasahovat pouze v případě, kdy dochází k jasnému narušení trhu. Ministryně financí zároveň připomněla, že vláda má v případě potřeby k dispozici silnější nástroje. Jedním z nich je možnost využít zákon o cenách, který umožňuje dočasně omezit růst cen prostřednictvím cenového moratoria. Tento krok by vláda mohla využít například v situaci, kdy by docházelo k neodůvodněnému zdražování. Podle Schillerové však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by takové opatření bylo nutné. Současná strategie ministerstva financí proto spočívá především v monitorování trhu a sledování marží prodejců. Vláda věří, že transparentní dohled nad cenami pomůže zabránit případnému zneužívání situace bez nutnosti zásahů do daňového systému.