Klíčové body
Wall Street se tak nadále snaží najít stabilitu po několika dnech ztrát, zatímco investory stále více znepokojuje pokračující konflikt na Blízkém východě. Nejistota kolem války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem spolu s prudkými pohyby na trhu s ropou vytváří prostředí, ve kterém se akciové trhy jen obtížně stabilizují.
Napětí na trzích navíc přichází v době, kdy investoři analyzují nové ekonomické statistiky ze Spojených států, zejména data o inflaci a hospodářském růstu. Přestože poslední zveřejněné údaje odpovídaly očekáváním analytiků, jejich význam je omezený, protože ještě nezohledňují dopady prudkého růstu cen ropy, který přišel po zahájení vojenských operací proti Íránu na konci února.
Krátce po začátku amerického obchodování hlavní indexy ztrácely. S&P 500 klesl o 0,4 % na 6 644,80 bodu, technologický Nasdaq Composite oslabil o 0,8 % na 22 132,34 bodu a Dow Jones Industrial Averag ztratil 0,1 % a obchodoval se kolem 46 614,97 bodu.
–
Válka na Blízkém východě zůstává hlavním rizikem
Hlavní americké indexy již v předchozích dnech oslabovaly a indexy S&P 500 i Dow Jones zaznamenaly třídenní sérii poklesů. Sentiment investorů výrazně zasáhl pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již více než týden a zatím nevykazuje známky rychlého uklidnění.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington „zcela ničí“ íránskou armádu i ekonomiku. Podle informací portálu Axios měl Trump během virtuálního jednání se státy skupiny G7 uvést, že Írán je „na pokraji kapitulace“. Tato informace však mezi analytiky vyvolala spíše opatrné reakce.
Analytici společnosti Vital Knowledge upozornili, že Teherán zatím neprojevil žádnou ochotu konflikt ukončit nebo ustoupit. Situaci dále komplikuje i postoj nového íránského nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího, který prohlásil, že strategicky důležitý Hormuzský průliv zůstane uzavřen.
Tento námořní koridor je přitom klíčový pro světový energetický trh. Přibližně pětina globálních dodávek ropy prochází právě tímto průlivem, a jakékoliv narušení dopravy zde může mít okamžité dopady na ceny energií i globální inflaci.
Ačkoliv Spojené státy a Izrael podle některých analýz získaly ve vojenských operacích převahu, existují obavy, že Írán může reagovat právě omezením lodní dopravy v této oblasti. Takový krok by mohl výrazně zasáhnout světový obchod s ropou.
Spojené státy proto hledají způsoby, jak dopady případného uzavření průlivu zmírnit. Americké ministerstvo financí například oznámilo, že do 11. dubna umožní některým zemím nákup sankcionované ruské ropy. Ministr financí Scott Bessent zároveň uvedl, že americké námořnictvo může poskytovat doprovod komerčním lodím proplouvajícím regionem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že během vojenské operace bylo zasaženo více než 15 000 nepřátelských cílů a že pátek má být dnem s nejvyšším počtem amerických úderů v íránském vzdušném prostoru. Současně připustil, že situace kolem Hormuzského průlivu zůstává významným bezpečnostním problémem.
Cena ropy Brent se drží nad hranicí 100 dolarů
Jedním z nejviditelnějších dopadů konfliktu je dramatický vývoj na trhu s ropou. Obavy z dlouhodobějšího konfliktu v oblasti, která patří mezi největší producenty ropy na světě, vyhnaly cenu ropy Brent nad hranici 100 dolarů za barel.
Během týdne přitom ceny zaznamenaly extrémní volatilitu. V jednu chvíli se Brent obchodoval téměř za 120 dolarů za barel, než následně krátce klesl pod 90 dolarů. Tyto prudké pohyby ukazují, jak citlivý je ropný trh na geopolitické riziko.
Podle analytiků společnosti Capital Economics se nyní investoři snaží odhadnout, zda se ceny ropy udrží na zvýšených úrovních i v následujících měsících. Trh s opcemi podle nich momentálně odhaduje přibližně 20% pravděpodobnost, že cena ropy Brent bude za tři měsíce stále na úrovni 100 dolarů za barel nebo výše.
Krátce před polednem newyorského času rostly futures na ropu Brent o 1,1 % na 101,59 dolaru za barel. Za celý týden tak kontrakt směřoval k růstu přibližně o 7 %. Pro srovnání – ještě před vypuknutím konfliktu se Brent obchodoval zhruba kolem 70 dolarů za barel.
Nová ekonomická data: slabší růst a stabilní inflace
Páteční makroekonomický kalendář přinesl několik důležitých údajů o stavu americké ekonomiky. Druhý odhad amerického hrubého domácího produktu
Ekonom z Harvardovy univerzity Jason Furman uvedl, že hlavní struktura růstu zůstává podobná: spotřeba domácností zůstává relativně silná, investice jsou smíšené a významnou volatilitu vykazují čisté exporty. Podle něj se do výsledku promítlo také uzavření vládních úřadů, které odečetlo z růstu zhruba jeden procentní bod.
Dalším sledovaným ukazatelem byl index cen osobní spotřeby
Ekonom Joseph Brusuelas ze společnosti RSM upozornil, že tato data jsou do určité míry zastaralá, protože byla shromážděna ještě před vypuknutím konfliktu. Podle něj lze očekávat, že růst cen energií způsobený válkou může inflaci v dalších měsících zvýšit.
Další statistika ukázala, že počet volných pracovních míst v USA dosáhl 6,946 milionu, což je více než očekávaných 6,75 milionu, ale zároveň mírně méně než v prosinci. Data tak potvrzují trend amerického trhu práce, který se vyznačuje relativně nízkým počtem náborů i propouštění.
Adobe oslabuje po oznámení odchodu dlouholetého šéfa
Na úrovni jednotlivých akcií patřila mezi nejvýraznější pohyby společnost Adobe
Narayen pracuje v Adobe již od roku 1998 a generálním ředitelem se stal v prosinci 2007. Jedním z jeho nejdůležitějších strategických kroků bylo převedení hlavních softwarových produktů společnosti do cloudového předplatitelského modelu.
Během jeho vedení vzrostly roční tržby společnosti z 3,58 miliardy dolarů na 23,77 miliardy dolarů. V poslední době však firma čelí otázkám ohledně konkurence nových nástrojů využívajících umělou inteligenci.
Společnost přesto oznámila kvartální výsledky, které překonaly očekávání jak na úrovni tržeb, tak zisku. Výhled pro aktuální čtvrtletí byl navíc převážně nad očekáváními analytiků.
Pokles zaznamenaly také akcie společnosti Ulta Beauty
