Globální finanční trhy zůstávají pod tlakem geopolitického napětí na Blízkém východě. Cena ropy Brent se drží poblíž hranice 100 dolarů za barel Uzavření Hormuzského průlivu ohrožuje pětinu světových dodávek ropy Zlato oslabuje kvůli silnějšímu dolaru a obavám z inflace Adobe (ADBE) oznámilo odchod generálního ředitele po osmnácti letech Cena ropy Brent se aktuálně pohybuje poblíž hranice 100 dolarů za barel, zatímco investoři sledují pokračující vojenský konflikt v Íránu. Současně se na trzích objevují obavy z inflačního šoku způsobeného dražší energií, což ovlivňuje vývoj komodit, měn i akciových indexů. Přestože se ceny ropy během týdne výrazně pohybovaly oběma směry, zůstávají na vysoké úrovni. Tento vývoj má přímý dopad na náladu investorů a také na očekávání ohledně budoucí měnové politiky centrálních bank. Konflikt navíc přichází v době, kdy se trhy již dříve obávaly zvýšených inflačních tlaků. Současná situace zároveň ukazuje, jak citlivé jsou globální trhy na geopolitická rizika v klíčových energetických regionech. Futures na americké indexy se stabilizují Futures kontrakty na hlavní americké akciové indexy se v závěru týdne začaly mírně zvedat. Po předchozích ztrátách se trhy snaží stabilizovat, i když geopolitické napětí zůstává vysoké. Krátce před polednem středoevropského času futures na Dow Jones posílily přibližně o 86 bodů, což odpovídá růstu o zhruba 0,2 %. Podobně se vyvíjely také futures na S&P 500, které přidaly přibližně 11 bodů, a futures na technologický index Nasdaq 100, které vzrostly asi o 37 bodů. Předchozí obchodní seance na Wall Street byla přitom negativní. Investoři reagovali na pokračující bojové operace na Blízkém východě a na rostoucí ceny ropy, které se staly jedním z hlavních zdrojů nervozity na trzích. Další napětí přineslo prohlášení nového íránského nejvyššího vůdce Mojtaba Chameneího, podle něhož zůstane strategicky důležitý Hormuzský průliv uzavřen. Tento průliv je jednou z nejdůležitějších dopravních cest pro globální obchod s ropou. Přes tuto oblast totiž prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Jakékoli omezení lodní dopravy v tomto regionu proto může mít okamžitý dopad na globální energetické trhy. Spojené státy se snaží situaci částečně stabilizovat. Americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní některým zemím dočasně nakupovat sankcionovanou ruskou ropu až do 11. dubna. Ministr financí Scott Bessent zároveň uvedl, že americké námořnictvo plánuje poskytovat doprovod obchodním lodím, které budou Hormuzským průlivem proplouvat. Ropa Brent zůstává poblíž klíčové hranice Přestože ceny ropy během týdne výrazně kolísaly, Brent crude zůstává kolem psychologicky důležité hranice 100 dolarů za barel. V průběhu týdne zaznamenala ropa mimořádně volatilní vývoj. Globální benchmark se v jednu chvíli vyšplhal téměř k úrovni 120 dolarů za barel, aby následně krátce klesl pod 90 dolarů. Navzdory těmto prudkým pohybům zůstává celkový trend růstový. V pátek ráno se futures na ropu Brent obchodovaly přibližně za 101,04 dolaru za barel, což představovalo denní růst asi o 0,6 %. Za celý týden by tak ropa mohla posílit o více než 9 %. Pro srovnání, ještě před vypuknutím konfliktu v Íránu se Brent obchodoval zhruba kolem 70 dolarů za barel. Otázkou nyní zůstává, zda se ceny ropy na těchto úrovních udrží i v dalších měsících. Podle analytiků společnosti Capital Economics existuje na opčním trhu přibližně 20% pravděpodobnost, že se ropa Brent bude za tři měsíce stále obchodovat nad hranicí 100 dolarů za barel. Inflace z energií vytváří tlak na zlato Zatímco ceny ropy rostou, zlato směřuje k druhému týdennímu poklesu v řadě. Tento vývoj může na první pohled působit překvapivě, protože zlato je tradičně považováno za bezpečný přístav v době geopolitických krizí. Tentokrát však roli hraje především očekávání vyšší inflace způsobené růstem cen energií. Ropa a zemní plyn totiž představují základní vstupy pro řadu průmyslových odvětví. Energie se používají například při výrobě hnojiv, plastů nebo chemických produktů, což znamená, že jejich zdražení může vyvolat širší inflační tlaky v ekonomice. Tyto obavy zároveň zvyšují pravděpodobnost, že centrální banky – včetně Federálního rezervního systému (Fed) – mohou přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby totiž zvyšují atraktivitu amerických finančních aktiv a podporují americký dolar. Index dolaru, který sleduje vývoj americké měny vůči koši hlavních světových měn, v posledních dnech výrazně posílil. Silnější dolar však obvykle snižuje poptávku po zlatě, protože zlato je pro zahraniční investory dražší. Klíčová data o inflaci přinese ukazatel PCE Další důležité informace o vývoji inflace ve Spojených státech by měly přinést data o indexu osobních spotřebních výdajů (PCE). Tento ukazatel je jedním z hlavních inflačních měřítek, které sleduje americká centrální banka při rozhodování o měnové politice. Investoři proto data o PCE pečlivě sledují. Očekává se, že tzv. jádrový PCE, který nezahrnuje volatilní položky jako potraviny a energie, dosáhne za posledních dvanáct měsíců hodnoty přibližně 3,1 %. V prosinci přitom činil 3,0 %. Zajímavostí je, že PCE v poslední době vykazuje vyšší inflaci než index spotřebitelských cen (CPI). Rozdíl je způsoben především odlišným způsobem vážení jednotlivých kategorií výdajů. Například náklady na bydlení mají v PCE nižší váhu než v CPI, zatímco zdravotní péče má naopak větší vliv. Tyto metodické rozdíly mohou vést k odlišným výsledkům obou ukazatelů. Ve středu byla zveřejněna data o CPI za únor, která ukázala meziroční růst cen o 2,4 %. Je však důležité zdůraznit, že tato čísla ještě nezahrnují dopady současného konfliktu v Íránu. Právě proto mnoho analytiků očekává, že inflační výhled se může v následujících měsících výrazně zhoršit. Akcie Adobe reagují na změnu vedení Vedle makroekonomických událostí sledovali investoři také zprávy z korporátní sféry. Akcie společnosti Adobe (ADBE) oslabily v obchodování po uzavření trhu poté, co firma oznámila změnu ve svém vedení. Dlouholetý generální ředitel Shantanu Narayen po 18 letech ve funkci odstoupí a správní rada společnosti zahájila proces hledání jeho nástupce. Narayen je s Adobe spojen již od roku 1998, kdy do společnosti nastoupil. Postupně byl povyšován až do pozice generálního ředitele, kterou převzal v prosinci 2007. Jedním z jeho nejvýznamnějších strategických kroků bylo převedení softwarových produktů společnosti do cloudového předplatitelského modelu. Tento krok zásadně změnil obchodní model firmy. Během jeho působení vzrostly roční tržby Adobe z přibližně 3,58 miliardy dolarů na 23,77 miliardy dolarů. Společnost se sídlem v San Jose v Kalifornii, známá především díky programům Photoshop a Premiere Pro, zároveň oznámila výsledky za poslední čtvrtletí, které překonaly očekávání trhu. Firma také zveřejnila výhled na další čtvrtletí, který byl převážně nad očekáváním analytiků.