Napětí na Blízkém východě začíná výrazně ovlivňovat globální finanční trhy. Geopolitické napětí mezi USA a Íránem tlačí ceny ropy k hranici 100 dolarů Wall Street reaguje poklesem, nejvíce trpí společnosti citlivé na ceny paliv Asijské akcie většinou oslabily kvůli obavám z dopadu drahé energie Hormuzský průliv zůstává klíčovým rizikem pro globální dodávky ropy Investoři po celém světě sledují především vývoj ve Spojených státech, kde se nálada na Wall Street v posledních dnech zhoršuje. Rostoucí ceny ropy a nejistota kolem konfliktu s Íránem vyvolávají obavy z dalšího růstu inflace a možného zpomalení světové ekonomiky. Tento vývoj se následně promítá i do obchodování na asijských burzách, které v pátek většinou oslabily. Americké akcie ve čtvrtek zaznamenaly výraznější pokles. Široký index S&P 500 odepsal 1,5 % a uzavřel na hodnotě 6 672,62 bodu. Index Dow Jones Industrial Average klesl o 1,6 % na 46 677,85 bodu a technologický Nasdaq Composite ztratil 1,8 % na 22 311,98 bodu. Investoři reagovali především na pokračující napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, které zvyšuje nejistotu na energetických trzích a zároveň vytváří tlak na další růst cen ropy. Výrazněji byly zasaženy společnosti, jejichž náklady jsou citlivé na ceny paliv. Akcie provozovatele výletních lodí Carnival Corp. (CCL) klesly o 7,9 %, zatímco akcie letecké společnosti United Airlines (UAL) oslabily o 4,6 %. Rostoucí ceny energií totiž mohou výrazně zvýšit provozní náklady dopravních a turistických společností, což investoři začínají promítat do svých očekávání budoucích zisků. Zásadní roli v současné situaci hraje vývoj cen ropy. Cena severomořské ropy Brent se v pátek pohybovala kolem hranice 100 dolarů za barel. Ještě na začátku týdne přitom krátce vystoupala téměř na 120 dolarů za barel, což byla nejvyšší úroveň od roku 2022. Americká referenční ropa se obchodovala kolem 95 dolarů za barel. Hlavním důvodem nervozity na trhu je situace v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní tepny světa. Přibližně pětina světové produkce ropy prochází právě touto úzkou námořní trasou mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. Nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném vystoupení prohlásil, že Írán bude v konfliktu pokračovat a nadále využívat průliv jako strategickou páku proti Spojeným státům a Izraeli. To vyvolalo obavy z dalšího narušení námořní dopravy a dodávek energií. Americký prezident Donald Trump mezitím označil současnou vojenskou operaci za „velmi úplnou“, což na trzích vyvolalo další otázky ohledně délky a intenzity konfliktu. Investoři proto sledují nejen geopolitické zprávy, ale také kroky energetických institucí a vlád. Mezinárodní energetická agentura oznámila, že její členské státy uvolní ze strategických rezerv rekordních 400 milionů barelů ropy, aby zmírnily tlak na ceny. Někteří ekonomové však upozorňují, že tento krok může mít pouze omezený efekt, pokud bude geopolitické napětí pokračovat a narušení dodávek se prohloubí. Rostoucí ceny ropy zároveň zvyšují riziko vyšší globální inflace. Dražší energie zdražují dopravu, výrobu i logistiku. Někteří analytici upozorňují, že vyšší ceny energií mohou zvýšit náklady například i v technologickém sektoru, kde energeticky náročná datová centra a výroba čipů hrají klíčovou roli při rozvoji umělé inteligence. Vývoj na amerických trzích se rychle promítl i do obchodování v Asii. Tokijský index Nikkei 225 klesl o 1,3 % na 53 746 bodů. Největší ztráty zaznamenaly technologické společnosti, přičemž akcie SoftBank Group oslabily o 4,7 %. Jihokorejský index Kospi ztratil 1,8 % a hongkongský Hang Seng klesl o 0,8 %. Šanghajský index Composite odepsal 0,6 %. Také další asijské trhy reagovaly opatrně. Australský index S&P/ASX 200 klesl o 0,1 %, tchajwanský Taiex oslabil o 0,5 % a indický index Sensex ztratil 0,9 %. Investoři v regionu sledují především dopad vyšších cen energií na ekonomiky, které jsou často silně závislé na dovozu ropy a plynu. Na komoditních trzích se mezitím objevily smíšené signály. Zatímco ropa zůstává relativně vysoko, ceny drahých kovů v pátek mírně klesaly. Zlato ztratilo 0,5 % a obchodovalo se kolem 5 099 dolarů za unci. Stříbro kleslo o více než 2 % na přibližně 83 dolarů za unci. Měnové trhy reagovaly posílením amerického dolaru. Ten mírně vzrostl vůči japonskému jenu a obchodoval se kolem 159 jenů za dolar. Euro naopak vůči dolaru mírně oslabilo. Investoři tak vstupují do dalšího období zvýšené nejistoty. Kombinace geopolitického napětí, vysokých cen energií a obav z inflace může v následujících týdnech výrazně ovlivnit vývoj akciových i komoditních trhů po celém světě.