Premiér Andrej Babiš při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu znovu otevřel otázku fungování evropského systému emisních povolenek EU ETS. Babiš požaduje rychlou revizi systému emisních povolenek EU ETS Cena povolenky kolem 80 eur výrazně překonala původní odhady Česko navrhuje cenový strop a posílení Rezervy tržní stability Premiér varuje před růstem cen plynu po útoku na íránskou infrastrukturu Podle něj současná podoba tohoto mechanismu výrazně dopadá na český průmysl a je nutné ji co nejdříve změnit. Právě vysoké ceny energií a jejich dopad na ekonomiku patří mezi hlavní témata jednání evropských lídrů. Babiš uvedl, že Česká republika chce prosadit revizi systému ETS a otevřít diskusi o jeho současném nastavení. Podle něj totiž realita posledních let ukazuje, že původní předpoklady Evropské komise ohledně vývoje cen emisních povolenek se výrazně liší od skutečnosti. To má podle české vlády přímý dopad na průmysl i ceny energií v celé Evropě. Premiér zároveň upozornil, že ceny povolenek jsou dnes několikanásobně vyšší, než se původně očekávalo. Zatímco dřívější odhady Evropské komise počítaly s cenou kolem 26,50 eura, aktuální cena se pohybuje přibližně kolem 80 eur. Takový rozdíl podle něj vytváří silný tlak na průmyslové podniky i energetický sektor. Tlak na revizi systému emisních povolenek Česká republika není v této otázce osamocená. Praha se připojila k iniciativě několika evropských států, které společně vyzývají k důkladné revizi systému emisních povolenek. Celkem deset zemí Evropské unie podepsalo dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Signatáři dopisu upozorňují, že současný vývoj cen emisních povolenek může mít výrazné ekonomické důsledky. Proto požadují, aby Evropská komise připravila přezkum systému ETS již do konce května, nikoli až během letních měsíců, jak bylo původně plánováno. Babiš zdůraznil, že Česká republika chce otevřít především diskusi o systému ETS 1, který podle jeho slov ještě do roku 2020 fungoval standardním způsobem. Následné změny podle něj vedly k výraznému růstu cen povolenek, což zvyšuje náklady na výrobu a energie. Revize systému by podle české vlády měla zahrnovat několik konkrétních opatření. Jedním z návrhů je zavedení cenového stropu pro emisní povolenky, který by zabránil jejich prudkým výkyvům. Dalším návrhem je vyjmutí energeticky náročných odvětví ze systému, aby nebyla vystavena nadměrnému tlaku rostoucích nákladů. Návrhy Česka na stabilizaci trhu s povolenkami Praha zároveň přichází s návrhy, které mají přispět ke stabilizaci trhu s emisními povolenkami. Jedním z nich je posílení takzvané Rezervy tržní stability. Tento mechanismus je součástí systému EU ETS a jeho cílem je omezovat nadměrné výkyvy cen na trhu. Podle českého návrhu by měla být tato rezerva využívána aktivněji, aby dokázala reagovat na rychlé změny cen a pomáhala udržovat stabilnější prostředí pro průmysl i energetiku. V krátkodobém horizontu by tak mohla přispět k tomu, aby ceny povolenek zůstaly pod kontrolou. Debata o emisních povolenkách přichází v době, kdy evropské ekonomiky čelí vysokým cenám energií a nejistotě na globálních trzích. Právě kombinace těchto faktorů zvyšuje tlak na evropské politiky, aby hledali řešení, která zmírní dopady na průmysl a zároveň zachovají klimatické cíle Evropské unie. Babiš proto zdůraznil, že diskuse o systému ETS není jen technickou otázkou klimatické politiky, ale také zásadním tématem pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Obavy z růstu cen plynu po útoku na íránskou infrastrukturu Premiér se při odletu na summit v Bruselu vyjádřil také k vývoji na energetických trzích. Podle něj může středeční útok Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu výrazně ovlivnit ceny plynu na světových trzích. Babiš označil tento útok za nepochopitelný a upozornil, že jeho důsledky mohou být pro energetické trhy velmi negativní. Podle jeho slov taková událost může způsobit prudký růst cen plynu, což by se následně promítlo do cen energií v Evropě. Premiér uvedl, že ještě před útokem existovala naděje na stabilizaci cen pohonných hmot. Situace se však podle něj po této události výrazně změnila. Vývoj na energetických trzích tak podle něj znovu ukazuje, jak citlivé jsou ceny energií na geopolitické události. V této souvislosti Babiš připomněl také vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti Truth Social uvedl, že Spojené státy o izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu nevěděly. Trump zároveň uvedl, že Izrael už na toto významné pole útočit nebude. Premiér zdůraznil, že podobné události mohou mít okamžitý dopad na finanční i energetické trhy. Právě proto považuje stabilitu energetických dodávek za klíčovou otázku pro evropskou ekonomiku. Migrace a bezpečnostní otázky v Evropě Vedle energetiky a emisních povolenek se na summitu Evropské unie očekává také diskuse o migraci a bezpečnostních otázkách. Babiš však uvedl, že se neobává, že by konflikt na Blízkém východě vyvolal novou migrační vlnu do Evropy. Podle jeho slov tuto otázku konzultoval se svým poradcem, orientologem Petrem Pelikánem, který se tématu věnuje dlouhodobě. Na základě těchto konzultací premiér uvedl, že migrace z Íránu do Evropy podle něj nehrozí. Na neformální schůzce věnované migraci chce česká delegace znovu prezentovat své dlouhodobé postoje. Česká republika podle Babiše podporuje především ochranu evropských hranic na moři, spolupráci se státy severní Afriky a také zapojení zemí západního Balkánu do Schengenského prostoru. Premiér zároveň upozornil na další bezpečnostní otázku, která může Evropu v budoucnu čekat. Podle něj je nutné připravit se na situaci po skončení války na Ukrajině. V takovém případě by podle něj mohli do evropských zemí přicházet lidé, kteří se účastnili bojů. Z tohoto důvodu se Česká republika připojila k iniciativě několika členských států Evropské unie, které prosazují zpřísnění vízových pravidel pro bývalé a současné ruské vojáky. Cílem je zabránit tomu, aby osoby spojené s vojenskými operacemi získaly snadný přístup do schengenského prostoru. Tato iniciativa podle Babiše představuje preventivní krok, který má zvýšit bezpečnost evropských zemí a připravit je na možné dopady budoucího vývoje po skončení konfliktu.