Donald Trump varuje evropské spojence a Čínu, že pokud neposkytnou vojenskou podporu v Hormuzském průlivu, čeká Severoatlantickou alianci rozkol. Ceny ropy vystřelily na 106 dolarů za barel, což představuje masivní nárůst o 45 procent od začátku americko-izraelské ofenzivy proti Íránu. Šéf Bílého domu zvažuje odklad plánovaného březnového summitu se Si Ťin-pchingem, pokud Peking okamžitě nepomůže s odblokováním strategické námořní trasy.   Ropný šok a nekompromisní vzkaz spojencům Americký prezident Donald Trump vyslal směrem k evropským spojencům a Číně nekompromisní varování. Pokud se aktivně nezapojí do vojenského úsilí o odblokování Hormuzského průlivu, čeká Severoatlantickou alianci „velmi špatná budoucnost“. Tento strategický námořní uzel, kterým protéká pětina světových dodávek černého zlata, byl de facto uzavřen Íránem v reakci na vojenskou ofenzivu Spojených států a Izraele, jež odstartovala před více než dvěma týdny. Globální trhy na eskalaci na Blízkém východě reagují s extrémní nervozitou. Mezinárodní ropa (CL=F) v neděli večer prorazila kritickou hranici 106 dolarů za barel, což představuje masivní nárůst o zhruba 45 procent od začátku ozbrojeného konfliktu. Tento cenový šok vyvolává na Wall Street i v Evropě oprávněné obavy z tvrdých inflačních dopadů na globální ekonomiku. Dosavadní americké snahy o zprůchodnění této klíčové vodní cesty přitom z velké části selhaly. V osminutovém telefonickém rozhovoru pro deník Financial Times šéf Bílého domu zdůraznil, že břemeno odpovědnosti musí nést primárně ti, kdo z průlivu těží nejvíce. Zatímco Spojené státy podle něj nejsou na dodávkách z Perského zálivu existenčně závislé, Evropa a asijské mocnosti z této oblasti čerpají naprosto klíčové energetické zdroje. Trump proto od spojenců požaduje okamžité nasazení vojenské techniky, zejména pak evropských minolovek, kterých má starý kontinent k dispozici podstatně více než americké námořnictvo. Prezident USA zároveň neskrýval svůj hluboký pesimismus ohledně reálné ochoty spojenců vyslyšet jeho výzvy. Poukázal na to, že Washington neváhal pomoci Evropě s válkou na Ukrajině, ačkoli se konflikt odehrává tisíce mil od amerických břehů. Nyní podle něj nastal čas, aby evropští partneři oplatili stejnou mincí. Případná absence adekvátní reakce by podle Trumpových slov mohla mít pro samotnou soudržnost a budoucnost NATO fatální následky. Diplomatický tlak na Peking a frustrace z Londýna Tlak americké administrativy se však neomezuje pouze na tradiční evropské členy aliance. Do centra geopolitické šachové partie se dostává také Čína, která podle Trumpových dat odebírá z Hormuzského průlivu bezmála 90 procent své ropy. Prezident dal jasně najevo, že od Pekingu očekává okamžitou a hmatatelnou asistenci při odblokování této strategické tepny. Pokud se tak nestane, je Bílý dům připraven odložit plánovaný summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Tato ostře sledovaná schůzka, jež má proběhnout koncem března v Pekingu, by byla Trumpovou první cestou do Číny v rámci jeho druhého funkčního období. Si Ťin-pching pozval svého amerického protějšku již na konci října během setkání v Jižní Koreji, kde obě mocnosti dosáhly důležitého příměří v probíhající obchodní a technologické válce. Čínská diplomacie zatím neprojevila žádné náznaky, že by o odklad summitu stála, a to i navzdory probíhajícímu konfliktu s Íránem, který je pro asijského giganta nepostradatelným dodavatelem surovin. Přípravy na setkání lídrů přitom již běží na nejvyšších úrovních. Americký ministr financí Scott Bessent se v Paříži sešel se svým čínským protějškem Che Li-fengem, aby projednali ekonomickou agendu chystaného březnového summitu. Trump však trvá na tom, že čekat na diplomatická jednání až do konce měsíce je vzhledem k situaci na trzích s ropou nepřijatelné, a požaduje od Číny konkrétní kroky v horizontu nadcházejících dvou týdnů. Značnou frustraci pak šéf Bílého domu vyjádřil směrem k Velké Británii. Po víkendovém telefonátu s britským premiérem Keirem Starmerem neskrýval zklamání z dosavadního zdrženlivého postoje Londýna. Ačkoli je Británie historicky považována za nejvěrnějšího spojence USA, její počáteční neochota zapojit se do operace vyvolala ve Washingtonu rozhořčení. Nabídka vyslání dvou britských lodí přišla podle Trumpa až ve chvíli, kdy americké a izraelské síly zlikvidovaly hlavní nebezpečí, což prezident glosoval ostrým prohlášením, že NATO dlouhodobě funguje jako „jednosměrná ulice“. Zdecimovaný Írán a hrozba dalších úderů Při hodnocení aktuální vojenské situace v Perském zálivu vystupuje americký prezident s naprostým sebevědomím. Podle jeho vyjádření zničily spojené síly USA a Izraele během uplynulých dvou týdnů veškeré strategické vojenské kapacity Teheránu. Írán podle Bílého domu prakticky přišel o své námořnictvo, bojové letectvo i klíčové systémy protiletadlové obrany. Riziko pro spojenecké síly, které by se do oblasti přesunuly, je proto prý v současné fázi konfliktu zcela minimální. Jedinou zbývající hrozbou ze strany Íránského režimu zůstává kladení námořních min a asymetrické využívání bezpilotních letounů. Bílý dům to označuje za pouhé lokální obtěžování, které však může globálnímu obchodu způsobit fatální logistické problémy. Právě k eliminaci těchto izolovaných hrozeb na íránském pobřeží požaduje Trump nasazení evropských speciálních komand. Na hlídání takto rozlehlé oblasti je podle něj zapotřebí masivní fyzická přítomnost mezinárodních sil. Navzdory americkým tvrzením o absolutním zdecimování íránských sil však evropští spojenci již počítají první reálné ztráty. Ve čtvrtek zemřel v Iráku francouzský voják po cíleném útoku íránského dronu a v neděli byl na vojenské základně v Kuvajtu zničen italský letoun. Tyto závažné incidenty jasně dokazují, že konflikt má obrovský potenciál přelít se do širšího regionu a ohrozit mezinárodní vojenský personál i daleko za hranicemi samotného Hormuzského průlivu. Spojené státy mezitím stupňují vojenský tlak a hrozí dalšími devastujícími údery na kritickou íránskou infrastrukturu. Trump explicitně připomněl páteční bombardování ostrova Chárk, který slouží jako hlavní exportní uzel Teheránu. Americké síly podle něj zasáhly vše kromě samotných ropovodů, přičemž prezident varoval, že kompletní zničení tohoto terminálu je otázkou pouhých pěti minut a Írán nemá sebemenší možnost se úderu bránit. Na dotaz novinářů, zda Rusko poskytuje Íránu citlivá satelitní data k zaměřování amerických a izraelských protiraketových štítů, reagoval Trump značně vyhýbavě. Poukázal na to, že předchozí administrativa Joea Bidena poskytla Ukrajině finanční hotovost a vojenskou techniku v astronomické výši 350 miliard dolarů. V kontextu této bezprecedentní podpory Kyjeva je podle něj složité vyčítat Moskvě případnou technologickou asistenci Teheránu, čímž pouze podtrhl extrémně provázanou a křehkou povahu současných geopolitických krizí.