Klíčové body Poroty v Novém Mexiku a Los Angeles uznaly společnosti Meta a YouTube vinnými v případech poškození duševního zdraví dětí, což vyústilo v odškodné přesahující 381 milionů dolarů. Zákonodárci i právní experti přirovnávají technologické giganty k tabákovému průmyslu devadesátých let a volají po radikální revizi klíčové Sekce 230. Navzdory právním hrozbám trápí Wall Street spíše roztříštěná AI strategie Mety, která letos plánuje kapitálové výdaje až 135 miliard dolarů při současném propouštění.   Soudní obsílky, které mění pravidla digitálního světa Společnost Meta Platforms (META) utrpěla během jediného týdne dvě drtivé porážky ve vysoce sledovaných soudních sporech. Tyto verdikty představují zcela zásadní zlom v tom, jak americká justice i veřejnost nahlížejí na odpovědnost technologických gigantů za obsah na jejich platformách. Pro firmu, která se snaží proplouvat stále složitějším prostředím sociálních sítí, jde o tvrdý náraz do reality. Základním kamenem byznysu Mety zůstávají sítě Facebook a Instagram, které díky svému dominantnímu postavení v digitální reklamě fungují jako hlavní generátory hotovosti. Právě tyto platformy se však staly terčem bezprecedentní právní ofenzivy. Porota v Santa Fe ve státě Nové Mexiko dospěla k závěru, že Meta záměrně klamala uživatele ohledně bezpečnosti svých aplikací, zejména v souvislosti s ochranou dětí před online predátory. O pouhý den později vynesla porota v Los Angeles další přelomový rozsudek. V případu újmy na zdraví rozhodla v neprospěch Mety a platformy YouTube, která spadá pod mateřskou společnost Alphabet (GOOGL) . Porotci konstatovali, že nedbalost obou technologických kolosů byla „podstatným faktorem“, který způsobil vážné psychické problémy žalobkyni identifikované jako K.G.M. neboli Kaley. Timothy Edgar, uznávaný přednášející na Harvard Law School, označil tyto soudní výsledky za absolutní přelom. Podle jeho slov jde o vyvrcholení dlouholeté a neustále rostoucí skepse vůči praktikám velkých technologických firem. Tento posun ve vnímání navíc nezůstává pouze v soudních síních, ale začíná rezonovat i v nejvyšších patrech americké politiky. Zdroj: Unsplash Miliardové výdaje a skepse neúprosné Wall Street Zatímco právní oddělení Mety hasí požáry v soudních síních, Wall Street dává najevo svou nespokojenost ze zcela jiných důvodů. Akcie společnosti za poslední rok odepsaly více než 2 %, což je přímý důsledek roztříštěné a nejasné strategie v oblasti umělé inteligence. Investory znervózňují především astronomické náklady, které firma do tohoto sektoru pumpuje bez viditelné návratnosti. Vedení Mety plánuje v letošním roce vynaložit na kapitálové výdaje ohromujících 135 miliard dolarů. Navzdory této masivní finanční injekci však její AI modely stále výrazně zaostávají za konkurencí, kterou představují Google, OpenAI či Anthropic. Společnost navíc dosud nedokázala trhu představit žádnou novou a skutečně významnou příležitost pro generování dodatečných příjmů z umělé inteligence. Při pohledu na technologické megakapacity je situace Mety o to varovnější. Jedinou společností, která v uplynulém roce podávala horší výkon, je Microsoft (MSFT) s poklesem akcií o 5 %. Naopak zmíněný Alphabet zaznamenal raketový růst a jeho akcie vylétly o impozantních 76 %. Tento kontrast jasně ukazuje, že investoři preferují firmy s jasnou a fungující vizí. Tlak na efektivitu se již začíná projevovat i uvnitř samotné Mety. Společnost čerstvě oznámila propuštění stovek zaměstnanců napříč několika divizemi. Škrty se nevyhnuly ani strategické divizi Reality Labs, která má na starosti virtuální a rozšířenou realitu či nositelná zařízení s umělou inteligencí. Jde přitom o další ránu pro tento segment, který již v lednu přišel o 10 % své pracovní síly, což představovalo více než tisícovku zaměstnanců. Meta Platforms Pandořina skříňka svobody slova a budoucnost internetu Ačkoliv jsou čerstvé verdikty ostrou a veřejnou kritikou provozních praktik Mety, z čistě finančního hlediska představují pro giganta s tržní kapitalizací 1,5 bilionu dolarů a ročním čistým ziskem přes 60 miliard dolarů jen drobnou nepříjemnost. V případu v Novém Mexiku musí Meta zaplatit odškodné 375 milionů dolarů. V Los Angeles pak porota nařídila Metě a YouTube uhradit celkem 6 milionů dolarů, přičemž Meta pokryje 70 % této částky. Zástupci obou společností vyjádřili nad rozsudky zklamání a okamžitě avizovali odvolání. Mluvčí Mety nezapomněl zdůraznit, že porota v Los Angeles přiznala žalobkyni méně než 0,5 % částky, kterou její právníci původně požadovali. V Novém Mexiku zase právnička Linda Singer, zastupující stát, původně naléhala na uložení občanskoprávní pokuty, která mohla přesáhnout 2 miliardy dolarů. Mnohem děsivější než samotné finanční postihy je však pro technologický sektor vytvořený právní precedens. Na obzoru je totiž celá řada dalších soudních procesů týkajících se závislosti na sociálních sítích. Právnička Lexi Hazam, která zastupuje školní obvody v nadcházejícím federálním procesu v severní Kalifornii, otevřeně očekává další finanční sankce a považuje současná čísla za zcela adekvátní trest. Tyto kauzy navíc otevírají diskusi o možném zúčtování se Sekcí 230 zákona o slušnosti v komunikaci, která dosud garantovala svobodu slova a chránila platformy před odpovědností za uživatelský obsah. Generální prokurátor Nového Mexika Raúl Torrez, jenž vede podobný spor i proti společnosti Snap (SNAP) , se domnívá, že tyto případy donutí Kongres k dramatické revizi nebo úplnému zrušení tohoto klíčového ustanovení. S tímto názorem souzní i americký senátor Dick Durbin, který situaci přirovnal k devadesátým letům. Podle něj se Big Tech stal novým Big Tobacco a nastal čas, aby Kongres Sekci 230 definitivně ukončil. Harvardův expert Timothy Edgar však varuje před nezamýšlenými důsledky. Ačkoliv případy pravděpodobně zamíří k Nejvyššímu soudu, přehnaná regulace by mohla vést k tomu, že se z dříve svobodného a otevřeného internetu stane zkrocené a úzkostlivě kontrolované prostředí, kde se lidé budou bát cokoliv publikovat.