​ ​ ​ Cena surové ropy prudce vzrostla k hranici 120 dolarů za barel, což představuje nárůst o téměř 80 % od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem. Výnosy referenčních desetiletých amerických státních dluhopisů stouply o více než 3 bazické body na 4,17 %, což přimělo investory odložit očekávání snížení úrokových sazeb Fedem až na září. Dlouhodobý nárůst nákladů na energie o 10 % by podle MMF zvýšil globální inflaci o 0,4 procentního bodu a omezil hospodářský růst o 0,2 procentního bodu, čímž by prohloubil riziko stagflace. Analýza Bloomberg Intelligence varuje, že pokud bude cenový šok pokračovat a cena surové ropy dosáhne úrovně 133 dolarů za barel, dojde na trhu k destrukci poptávky.   Světové dluhopisové trhy na začátku nového týdne zasáhla vlna plošných výprodejů. Cenový šok, který aktuálně prožívá ropa ​, donutil investory přehodnotit svá očekávání ohledně budoucí inflace i tempa hospodářského růstu. Výnosy referenčních desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostly o více než tři bazické body na úroveň 4,17 %, zatímco u dvouletých splatností, které jsou citlivější na měnovou politiku, došlo ke skoku o čtyři bazické body. Tento vývoj má přímý dopad na očekávání kroků amerického Federálního rezervního systému. Obchodníci na trzích museli výrazně korigovat své sázky na první snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, které se nyní posunulo až na září. Přitom ještě před propuknutím válečného konfliktu na Blízkém východě trhy plně naceňovaly tento krok již na červenec. Opční trhy navíc ukazují, že část investorů začíná sázet na scénář, ve kterém Fed letos sazby nesníží vůbec. Evropské trhy reagují ještě agresivněji Pohyby na evropském kontinentu a ve Velké Británii byly dokonce ještě dramatičtější. Tržní swapy v současnosti implikují 60% šanci, že Evropská centrální banka v letošním roce zvýší sazby hned dvakrát. U britské Bank of England existuje o něco méně než 50% pravděpodobnost jednoho zvýšení výpůjčních nákladů do konce roku. Výnosy německých dvouletých dluhopisů prudce stouply o devět bazických bodů na 2,40 % a jejich britské ekvivalenty vyletěly až o 30 bazických bodů na úroveň 4,17 %, což představuje nejvýraznější nárůst od října 2022. Riziko stagflace a geopolitické napětí Širší výprodej dluhopisů zrcadlí rostoucí nervozitu ohledně zdraví globální ekonomiky poté, co ropa zamířila k hranici 120 USD za barel. Od začátku války s Íránem a následného narušení dodávek z Blízkého východu tak tato komodita zdražila o téměř 80 %. Dlouhodobě zvýšené ceny energií by mohly donutit centrální banky udržovat přísnou měnovou politiku k potlačení inflace i v době zpomalujícího růstu. Podle analytiků z Oversea-Chinese Banking Corp vyvolalo již týdenní zastavení lodní dopravy v Hormuzském průlivu rychle eskalující energetický šok, který podporuje americký dolar a globální výnosy, zatímco výrazně zvyšuje rizika obávané stagflace pro rok 2026. Ekonomické dopady a výhled trhu Ekonomické ztráty by mohly být značné. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu by desetiprocentní nárůst nákladů na energie trvající jeden rok plošně zvedl globální inflaci o zhruba 0,4 procentního bodu a zároveň by ubral až 0,2 procentního bodu z hospodářského růstu. Z analýzy Bloomberg Intelligence navíc vyplývá, že pokud ropa dosáhne cenové hladiny 133 USD, trh pravděpodobně začne čelit destrukci poptávky, což jasně podtrhuje rizika dalšího pokračování tohoto býčího trendu. Investoři se v současnosti připravují na vleklý konflikt, což naznačuje, že aktuální cenový skok na trhu s ropou nemusí být pouze krátkodobou záležitostí. Rozhodnutí Íránu vybrat syna zesnulého ajatolláha Alího Chameneího za příštího nejvyššího vůdce signalizuje kontinuitu postoje Teheránu a jen minimální posun v přístupu k probíhající válce. Rostoucí tlak na stranu nabídky po uzavření Hormuzského průlivu navíc umocňují nedávno oznámená snížení těžby ze strany Kuvajtu a Spojených arabských emirátů.