Ceny zlata během čtvrtečního obchodování na asijských trzích klesly a opět se vrátily pod hranici 5 200 dolarů za unci. Zlato kleslo pod 5 200 dolarů za unci kvůli silnějšímu dolaru Růst cen ropy po útocích na tankery zvýšil obavy z inflace Silnější dolar a očekávání vyšších sazeb tlačí na ceny zlata Investoři nyní čekají na data inflace PCE ze Spojených států Hlavním důvodem byl pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který přesměroval pozornost investorů směrem k ropě a americkému dolaru. Tyto dvě třídy aktiv začaly z geopolitické situace profitovat výrazněji než tradiční bezpečné útočiště v podobě zlata. Spotová cena zlata se během ranního obchodování snížila přibližně o 0,6 procenta a pohybovala se kolem úrovně 5 147 dolarů za unci. Futures kontrakty na zlato zároveň klesly o zhruba 0,5 procenta na přibližně 5 152 dolarů za unci. Zlato se tak znovu ocitlo v obchodním pásmu mezi 5 000 a 5 200 dolary, ve kterém se pohybuje již více než týden. Navzdory aktuálnímu poklesu však zlato zůstává relativně stabilní. Investoři totiž stále vnímají geopolitickou situaci na Blízkém východě jako významný zdroj nejistoty, což udržuje určitou poptávku po bezpečných aktivech. Zároveň ale platí, že v současné fázi konfliktu přitahují kapitál především komodity spojené s energií. Jedním z hlavních faktorů oslabení zlata byl růst amerického dolaru. Dolarový index během asijského obchodování posílil přibližně o 0,2 procenta a přiblížil se dvouměsíčnímu maximu. Silnější dolar obvykle působí na ceny zlata negativně, protože tento kov je na globálních trzích oceňován právě v americké měně. Když dolar posiluje, stává se zlato pro investory používající jiné měny relativně dražší. Ještě výraznější vliv na trhy měl vývoj cen ropy. Ty během čtvrtečního obchodování prudce vzrostly a krátkodobě překročily hranici 100 dolarů za barel. Růst cen ropy přišel poté, co média informovala o útoku na dva mezinárodní ropné tankery poblíž iráckých vod. Další zprávy zároveň uvedly, že Omán evakuoval klíčový exportní terminál a Írán zablokoval Hormuzský průliv. Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější dopravní koridory světového ropného trhu. Přibližně pětina globálních dodávek ropy prochází právě touto strategickou námořní trasou. Jakékoli omezení dopravy v této oblasti proto okamžitě vyvolává obavy z nedostatku suroviny na světových trzích. Rostoucí ceny ropy zároveň zvyšují obavy investorů z dalšího růstu inflace. Dražší energie se totiž často promítají do širších cenových tlaků v ekonomice. Tento vývoj by mohl přimět centrální banky, aby zaujaly přísnější měnovou politiku, případně aby déle udržovaly vyšší úrokové sazby. Pro zlato by takový scénář nebyl příznivý. Tento kov sice často slouží jako ochrana proti inflaci, ale zároveň trpí v prostředí vysokých úrokových sazeb. Vyšší sazby totiž zvyšují atraktivitu úročených aktiv, jako jsou dluhopisy nebo spořicí instrumenty, zatímco zlato žádný pravidelný výnos nenese. Napětí kolem konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem navíc přináší na trhy smíšené signály. Americký prezident Donald Trump a další představitelé v posledních dnech opakovaně uvedli, že válka by se mohla blížit ke konci. Zároveň však pokračují vojenské operace a diplomatická jednání zatím nepřinesla jasný průlom. Tato nejistota se promítá i do vývoje ostatních drahých kovů. Spotová cena stříbra během čtvrtečního obchodování klesla přibližně o 0,2 procenta a pohybovala se kolem úrovně 85,56 dolaru za unci. Podobný vývoj zaznamenala také platina, jejíž cena oslabila asi o 0,1 procenta na přibližně 2 167 dolarů za unci. Vedle geopolitiky sledují investoři také makroekonomická data ze Spojených států. Ve středu byly zveřejněny údaje o inflaci měřené indexem spotřebitelských cen za únor. Ty se pohybovaly v souladu s očekáváním trhu, ale nepřinesly výraznější uklidnění ohledně budoucího vývoje cenových tlaků. Zlato během středečního obchodování krátce překonalo hranici 5 200 dolarů za unci, ale po zveřejnění těchto údajů se opět vrátilo pod tuto úroveň. Investoři nyní vyhlížejí další klíčový údaj o inflaci, kterým bude index cen osobní spotřeby PCE. Tento ukazatel je preferovaným měřítkem inflace amerického Federálního rezervního systému a bude zveřejněn na konci týdne. Analytici očekávají, že data poskytnou důležité informace o vývoji inflace v největší světové ekonomice během prvního měsíce roku 2026. Ačkoli statistika pravděpodobně ještě plně nezachytí dopady současného růstu cen energií, investoři ji budou pečlivě analyzovat. Výsledek totiž může výrazně ovlivnit očekávání ohledně další měnové politiky Federálního rezervního systému i vývoj finančních trhů v následujících měsících.