Čínští technologičtí giganti masivně propagují osobního asistenta OpenClaw, jehož adopce v zemi již překonala Spojené státy. Autonomní nástroj pohání fenomén takzvaných společností o jednom člověku, kterým umožňuje plně delegovat administrativu či marketing. Peking po původní podpoře umělé inteligence zařazuje zpátečku a varuje před únikem dat v citlivých sektorech, jako je bankovnictví.   Mánie kolem virtuálního humra pohlcuje největší asijskou ekonomiku Čína v současnosti zažívá bezprecedentní ofenzivu v oblasti plošného zavádění umělé inteligence do každodenního života. Hlavní hybnou silou této transformace jsou tamní technologičtí giganti, kteří pořádají masové veřejné akce s jasným cílem. Tím je plošná distribuce virálního osobního digitálního asistenta s názvem OpenClaw. Tento nástroj, za jehož zrodem stojí rakouský vývojář Peter Steinberger, byl v minulosti známý pod názvy Clawdbot či Moltbot. Nyní však pod novou identitou doslova ovládl čínský trh. Šílenství kolem tohoto softwaru zašlo tak daleko, že se pro jeho používání vžil lidový vtipný termín „chovat humra“, který odkazuje na jeho korýší tematiku. Na nedávném setkání v Pekingu, které organizovala společnost Baidu Inc. (BIDU) , se tísnily stovky zájemců. Lidé stáli v dlouhých frontách jen proto, aby si nechali OpenClaw nainstalovat do svých notebooků a chytrých telefonů. Podobné nadšení sdílí i nový uživatel Gong Sheng, který během čekání potvrdil, že asistentem disponují prakticky všichni jeho kolegové i přátelé, a on sám zkrátka nechce zůstat pozadu. Potenciál tohoto nástroje neunikl ani nejvyšším patrům globálního technologického byznysu. Generální ředitel společnosti Nvidia Corporation (NVDA) Jensen Huang v rozhovoru pro stanici CNBC s Jimem Cramerem jednoznačně prohlásil, že OpenClaw je „rozhodně dalším ChatGPT“. Čínská veřejnost by s tímto odvážným tvrzením bezpochyby souhlasila. Propagační akce rostou napříč celou zemí raketovým tempem. Společnost Tencent Holdings (TCEHY) nedávno zorganizovala podobnou instalační seanci v metropoli Šen-čen, kam dorazilo neuvěřitelně pestré spektrum zájemců. V davu se mísili studenti s důchodci, což dokazuje, že technologie úspěšně zasáhla všechny demografické skupiny. V Pekingu mezitím vývojáři pravidelně prezentují své zkušenosti před nabitými sály. Právník Koki Xu na jednom z nedávných setkání výstižně shrnul aktuální náladu prohlášením, že OpenClaw je momentálně naprostým hitem. Podle dat americké kyberbezpečnostní firmy SecurityScorecard již Čína v míře adopce tohoto AI agenta dokonce předstihla Spojené státy. Zrod společností o jednom člověku a nová infrastruktura produktivity Technologická síla asistenta spočívá v jeho obrovské autonomii. Umělá inteligence dokáže na počítači provádět prakticky jakoukoliv činnost zcela samostatně, a to i bez přítomnosti uživatele. Lidé mu mohou zadat vyhledávání informací na webu, nákup letenek, nebo dokonce řízení a koordinaci dalších specializovaných botů. Tato úroveň automatizace dává vzniknout zcela novému ekonomickému fenoménu, který se v Číně označuje zkratkou OPC, tedy společnost o jednom člověku. Příkladem je Wang Xiaoyan, která využívá OpenClaw k budování vlastního podnikání. Jak sama vysvětluje, zatímco lidští zaměstnanci potřebují odpočinek, digitální asistent dokáže pracovat nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně. Tom van Dillen, řídící partner v poradenské skupině Greenkern, upozorňuje, že vzestup těchto mikropodniků je s nástrojem OpenClaw přímo spjatý. Systém totiž umožňuje jednotlivcům plně automatizovat veškeré periferní firemní funkce. Mezi tyto delegované činnosti patří především marketing, správa financí a rutinní administrativní práce. Podle van Dillena se tak Číně daří přetvářet původně open-source nástroj na národní infrastrukturu produktivity. A to navíc rychlostí, které se momentálně nevyrovná žádná jiná země na světě. Tento vývoj je teoreticky v naprostém souladu s tím, co si přeje centrální vláda. Loni v létě totiž Peking představil ambiciózní strategický plán zaměřený na posílení domácí ekonomiky. Jeho hlavním pilířem je rozšíření umělé inteligence do devadesáti procent všech průmyslových odvětví a napříč celou společností, a to do roku 2030. Koncept společností o jednom člověku do této vize dokonale zapadá. Do hry se aktivně zapojují i místní samosprávy, které nabízejí štědré dotace firmám vyvíjejícím aplikace postavené právě na tomto AI nástroji. Huang Dongxu, spoluzakladatel poskytovatele softwaru PingCAP, pro CNBC uvedl, že vláda tímto tlakem jasně určuje směr inovací. Regulační brzda a skrytá bezpečnostní rizika Společnost Alibaba Group (BABA) a další velcí hráči mají díky vládní podpoře obrovskou motivaci systém neustále vylepšovat pro běžné uživatele. Nicméně s rostoucím počtem závislých občanů začíná státní aparát překvapivě zatahovat za záchrannou brzdu. Původní bezbřehé nadšení naráží na tvrdou realitu kybernetické bezpečnosti. Čínské úřady v poslední době výrazně zintenzivnily svá varování ohledně bezpečnostních a datových rizik spojených s používáním takto pokročilé autonomní inteligence. Vládní agentury a společnosti působící v citlivých odvětvích, jako je například bankovnictví, dostaly jasné instrukce, aby používání nástroje OpenClaw přísně omezily. Tento paradoxní přístup, kdy stát na jedné straně masivně dotuje vývoj a na straně druhé omezuje jeho využití v klíčových sektorech, vyvolává mezi uživateli nejistotu. Zcela autonomní povaha asistenta totiž znamená, že systém operuje s obrovským množstvím dat, nad kterými uživatel postupně ztrácí přímou kontrolu. Nový uživatel Gong Zheng, který si nástroj nedávno nainstaloval, poukazuje na značnou neprůhlednost celého digitálního ekosystému. Podle jeho slov je nesmírně obtížné předvídat, jak bude OpenClaw v určitých situacích reagovat a jaká data pro svá rozhodnutí skutečně využije. Zheng vyjadřuje obavy, které začínají rezonovat napříč celou čínskou společností. Pro běžné lidi je podle něj prakticky nemožné zjistit, jaká přístupová práva vlastně umělé inteligenci nevědomky udělili a jaká konkrétní data si systém z jejich zařízení již stáhl.