Klíčové body Šéf United Airlines se reálně připravuje na krizový scénář, ve kterém cena ropy vystřelí na 175 dolarů a zůstane nad hranicí 100 dolarů až do roku 2027. Analytici varují před propastným deficitem 10 až 12 milionů barelů denně, který nelze vykrýt uvolněním strategických rezerv ani alternativními ropovody. Pokud do začátku dubna nedojde k uvolnění Hormuzského průlivu, čeká Asii a výhledově i Spojené státy drastické omezování průmyslové výroby.   Odpočítávání začalo a trhy ztrácejí pevnou půdu pod nohama S cenami ropy na úrovních, které globální ekonomika nezažila celé roky, a s ochromenými dodavatelskými řetězci napříč všemi sektory, prochází důvěra nejvyššího managementu firem těžkou zkouškou. Faktické uzavření Hormuzského průlivu vyvolává v zasedacích místnostech paniku z toho, že to nejhorší nás teprve čeká. Generální ředitel společnosti United Airlines Holdings (UAL) Scott Kirby v pátek otevřeně přiznal, že aerolinky již strategicky plánují na ropu za 175 dolarů. Tento krizový model navíc počítá s tím, že ceny neklesnou pod stomiliardovou hranici až do roku 2027. Ačkoliv Kirby dodal, že se tato extrémní prognóza nemusí naplnit, existují podle něj pádné důvody, proč s ní začít pracovat jako s vysoce pravděpodobnou realitou. Korporátní sféra si sice v posledních letech zvykla na neustálý přísun nových nejistot, avšak potenciální dopady americko-íránské války posouvají riziko na zcela novou úroveň. Prezident Donald Trump navíc nadále nabízí jen velmi nejasné časové rámce ohledně ukončení konfliktu, což drží trhy v maximálním napětí. Technologický index Nasdaq Composite (^IXIC) vstoupil koncem týdne do teritoria korekce, čímž završil čtvrtý po sobě jdoucí ztrátový týden pro akciové trhy. Výprodej se přitom neomezuje pouze na riziková aktiva. Pod drtivým tlakem se ocitají i tradiční bezpečné přístavy, jako jsou státní dluhopisy nebo Zlato (GC=F) . Administrativa i armáda Spojených států již reagují. Předseda sboru náčelníků štábů potvrdil, že vojenské síly aktivně loví a likvidují íránská plavidla, která blokují dopravu v průlivu. Prezidentova rétorika se mezitím vyostřuje. Trump dal Teheránu nekompromisní osmačtyřicetihodinovou lhůtu na znovuotevření průlivu, jinak americké síly zničí íránské elektrárny. Írán naopak kontroval hrozbou, že pokud bude jeho energetická infrastruktura zasažena, průliv zůstane uzavřen trvale. Zdroj: BurzovníSvět.cz Matematika katastrofy, kterou nelze vyřešit politickými sliby Z pohledu finančních ředitelů globálních korporací se hraje o čas. Během uzavřeného hovoru členů CNBC CFO Council se experti shodli, že Trumpova administrativa a její spojenci mají zhruba dva týdny na to, aby situaci vyřešili. Pokud se to nepodaří, firmy musí přejít na krizové scénáře počítající s konfliktem trvajícím minimálně do poloviny roku. John Kilduff, expert na energetické trhy ze společnosti Again Capital, předestřel účastníkům mrazivou analýzu přímo z prostředí komoditních obchodníků. Podle Kilduffa se v energetickém sektoru pracuje se třemi variantami: uvolnění průlivu do konce března, protažení blokády do poloviny roku, nebo nejhorší scénář znamenající uzavření až do konce prosince. Pokud se naplní prostřední či nejhorší varianta, trh čeká masivní přecenění. Ropa WTI (CL=F) by se v takovém případě trvale usadila vysoko nad hranicí 100 dolarů a svět by začal čelit fatálnímu nedostatku surovin. Politická řešení, jako je uvolňování strategických ropných rezerv ze strany Japonska či USA, nebudou podle expertů stačit. Přestože Spojené státy dokážou na trh vrhnout přes milion barelů denně, což pomohlo uklidnit situaci po vypuknutí rusko-ukrajinské války, současná krize je řádově horší. Trh čelí deficitu 10 až 12 milionů barelů denně. Žádná politická páka nedokáže tak gigantický výpadek kompenzovat. Záchranu nenabízí ani alternativní infrastruktura. Za normálních okolností protéká Hormuzským průlivem zhruba 20 milionů barelů denně. Saúdskoarabský ropovod East-West Pipeline dokáže k lodím dopravit nanejvýš 1 až 1,5 milionu barelů denně. Pokud se situace nevyřeší do začátku dubna, přeroste v plnohodnotnou energetickou krizi. Podle Kilduffa začnou země jako Indie, Japonsko a Jižní Korea omezovat průmyslovou produkci a zavádět drastická úsporná opatření, aby vůbec udržely v chodu elektrickou síť. Zdroj: BurzovníSvět.cz Syndrom tonoucího a trvalá riziková přirážka Krize se postupně přelije i do Spojených států. Ačkoliv je americký trh v krátkodobém horizontu relativně dobře zásoben, trh s dieselem již nyní zažívá extrémní volatilitu a ceny rostou mnohem agresivněji než u surové ropy či benzínu. Pokud blokáda potrvá do konce roku, dorazí fyzický nedostatek paliv i do Kalifornie. Diskutovaná politická opatření, jako jsou daňové prázdniny na pohonné hmoty, označují analytici za perverzní, protože uměle podporují poptávku v době, kdy trh naopak nutně potřebuje její destrukci. Důvodem, proč se Ropa Brent (BZ=F) zatím drží v relativně klidném pásmu 105 až 110 dolarů, je pouze slepá naděje trhu na rychlé diplomatické nebo vojenské rozuzlení. Investoři doslova balancují na hraně propasti. Pokud se do dvou týdnů neobjeví smysluplný plán na zabezpečení průlivu, hranice 100 dolarů se stane novým a naprosto nekompromisním dnem. Spojené státy sice nejsou tak zranitelné jako během ropných šoků v sedmdesátých letech, a to díky vlastní masivní produkci, dovozu z Kanady a nově objeveným zdrojům z Venezuely, které ideálně vyhovují rafineriím na pobřeží Mexického zálivu. Přesto se globální ekonomika nevyhne inflačnímu šoku, který se kaskádovitě propíše celým dodavatelským řetězcem a tvrdě zasáhne spotřebitelskou důvěru. I v případě deeskalace konfliktu zůstane v cenách ropy trvale zabudována vysoká geopolitická přirážka. Infrastruktura na Blízkém východě je těžce poškozena. Nedávný íránský útok, který zlikvidoval 17 % katarské exportní kapacity zkapalněného zemního plynu, si podle šéfa QatarEnergy vyžádá tři až pět let na kompletní opravu. Írán navíc uplatňuje takzvaný syndrom tonoucího. Pokud USA nebo Izrael zničí jeho zbývající exportní terminály, Teherán asymetricky zaútočí na ropná zařízení ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Kuvajtu a Iráku. Jakýkoliv úspěšný útok tohoto typu by podle obchodníků znamenal okamžitý skok ceny o 20 dolarů za barel.