Pentagon vysílá na Blízký východ údernou výsadkovou skupinu s přibližně 4 500 mariňáky a námořníky. Vojenské síly mají za cíl zabezpečit Hormuzský průliv, kudy protéká dvacet procent světových dodávek ropy a zkapalněného plynu. Krok přichází v ostrém kontrastu s nedávnými prohlášeními Bílého domu o neochotě nasazovat další pozemní jednotky.   Strategický přesun sil a ochrana energetických tepen Ministerstvo obrany Spojených států amerických přistupuje k razantnímu kroku v rámci probíhajícího budování vojenských kapacit zaměřených proti Íránu. Pentagon oficiálně potvrdil nasazení dalších tisíců vojáků na Blízký východ. Tato masivní vojenská síla bude do strategicky klíčového regionu přepravena na palubách tří válečných lodí. Základem této operace je přesun úderné výsadkové skupiny Boxer Amphibious Ready Group. Podle vyjádření amerických představitelů tato flotila přepravuje přibližně 4 500 příslušníků námořní pěchoty a námořníků. Její nedílnou součástí je 11. expediční jednotka námořní pěchoty (MEU), která sama o sobě čítá na 2 200 skvěle vycvičených mariňáků. Tento rozsáhlý přesun vojenského personálu jasně ukazuje na potenciální riziko další eskalace napětí. Přestože zástupci americké administrativy opakovaně slibovali, že případný konflikt nebude mít dlouhého trvání, současné kroky naznačují vstup do zcela nové fáze. Ta by mohla zahrnovat i přímé nasazení pozemních jednotek přímo na nepřátelském území. Jádrem přesouvané flotily je USS Boxer, specializovaná obojživelná útočná loď, jejímž hlavním úkolem je transport mariňáků z moře na pevninu. Plavidlo v současnosti nese zmíněnou 11. MEU a čeká ho dlouhá plavba z domovské Kalifornie. Společně se dvěma dalšími loděmi propluje indo-pacifickým regionem, přičemž tato logisticky náročná cesta potrvá tři až čtyři týdny. Jedná se přitom již o druhou expediční jednotku námořní pěchoty, která dostala v uplynulém týdnu rozkaz k přesunu na Blízký východ. Spojené státy mají v tomto nestabilním regionu již nyní rozmístěno zhruba 50 000 vojáků. S příchodem nových mariňáků a námořníků se tento počet dramaticky přiblíží k hranici 60 000 mužů a žen ve zbrani. Navíc je nutné zmínit, že 31. expediční jednotka námořní pěchoty s dalšími 2 200 mariňáky je aktuálně na cestě z Japonska. Její příjezd do oblasti Blízkého východu se očekává zhruba za týden, což dále masivně posílí americkou vojenskou přítomnost a strategické možnosti v regionu. Arzenál v akci a taktické cíle v Hormuzském průlivu Výsadková skupina nepřiváží do oblasti pouze živou sílu, ale také špičkovou vojenskou techniku. Na palubách lodí se nachází letka moderních stíhacích letounů F-35 a letka konvertoplánů Osprey. Skupina je navíc plně soběstačná, disponuje vlastní logistikou a těžkým vybavením, včetně obojživelných bojových vozidel a menších vyloďovacích plavidel. Expediční jednotka námořní pěchoty je navržena pro extrémně široké spektrum misí. Její příslušníci procházejí tvrdým výcvikem pro pozemní i vzdušný boj a jsou plně připraveni podporovat speciální operace. Podle bývalého představitele ministerstva obrany funguje MEU primárně jako jednotka rychlého nasazení, která je připravena zasáhnout v řádu pouhých okamžiků. Členové těchto elitních jednotek jsou cvičeni k provádění bleskových přepadů na pevnině. Jejich schopnosti by mohly být naprosto klíčové při jakýchkoli operacích zaměřených na obsazení ostrova Chark. Tento ostrov představuje životně důležitý uzel pro íránský export komodity, jakou je Ropa (CL=F) , a jeho kontrola by měla fatální ekonomické dopady. Dalším strategickým cílem by mohly být menší ostrovy roztroušené v Hormuzském průlivu. Zajištění této vodní cesty je pro globální ekonomiku absolutní prioritou. Právě tímto průlivem totiž denně protéká celá pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Pentagon již otevřeně potvrdil, že stupňuje své útoky s cílem udržet tento klíčový průliv otevřený. Americké útočné letouny aktivně zasahují proti íránským rychlým člunům, zatímco bitevní vrtulníky mají za úkol likvidovat nepřátelské drony. Generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů, poskytl detailní pohled na probíhající operace. Podle Cainea se do bojů na jižním křídle zapojily legendární letouny A-10 Warthog, které v průlivu aktivně loví a ničí rychlá útočná plavidla. K nim se přidaly i bitevní vrtulníky AH-64 Apache. Američtí spojenci rovněž využívají stroje Apache k eliminaci jednocestných útočných dronů. Generál navíc dodal, že americké síly každý den útočí hlouběji do íránského vnitrozemí. Politické rozpory a hrozba pozemní války Nasazení 11. expediční jednotky námořní pěchoty přichází ve velmi specifickém politickém kontextu. K rozkazu došlo pouhý den poté, co prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že nemá v úmyslu posílat na Blízký východ žádné další americké vojáky. Tento rozpor mezi politickými prohlášeními a reálnými vojenskými kroky vyvolává na trzích nejistotu. Během čtvrtečního setkání s novináři v Oválné pracovně prezident kategoricky odmítl přesuny jednotek. Zároveň však jedním dechem dodal, že i kdyby takový krok plánoval, novinářům by to rozhodně neprozradil. Důrazně také zopakoval, že Spojené státy udělají naprosto vše, co bude nezbytné, aby udržely ceny ropy na přijatelné úrovni. Tato rétorika ostře kontrastuje s vyjádřeními představitelů Bílého domu. Ti ještě ve středu jasně deklarovali, že v rámci probíhajícího konfliktu zůstávají na stole absolutně všechny varianty. Zmínili přitom nejen vyslání dalších vojenských sil do regionu, ale dokonce i potenciální nasazení amerických pozemních jednotek přímo v Íránu. Celá situace tak ukazuje na komplexní a často nepřehlednou strategii americké administrativy. Na jedné straně stojí sliby o tom, že se země nenechá zatáhnout do vleklého konfliktu, na straně druhé probíhá masivní přesun elitních bojových jednotek a těžké techniky. Ochrana energetických tras zjevně převažuje nad politickými proklamacemi. Zatímco flotila s USS Boxer v čele ukrajuje první námořní míle ze své několikatýdenní cesty, napětí v regionu nadále roste. Americká armáda dává jasně najevo, že je připravena chránit globální obchodní trasy všemi dostupnými prostředky. Rozuzlení této geopolitické partie bude mít zásadní vliv na budoucí vývoj světové ekonomiky.