Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder varuje, že přehnaná regulace a obří pokuty mohou Evropu odříznout od globální ekonomiky umělé inteligence. Evropská komise v uplynulém roce tvrdě zasáhla proti americkým technologickým gigantům, přičemž jen Google čelí sankci ve výši téměř tří miliard eur. Zástupci administrativy prezidenta Donalda Trumpa označují kroky Bruselu za přímý útok na americké platformy, zatímco EU hájí dodržování svých zákonů.   Ultimátum pro Evropu v éře umělé inteligence Evropská unie stojí před zásadním rozhodnutím, které může nevratně definovat její technologickou budoucnost. Podle amerického velvyslance při EU Andrewa Puzdera musí starý kontinent výrazně zmírnit své regulační tlaky na americké technologické giganty. Pokud tak neučiní, riskuje, že zůstane zcela mimo hru v rychle se rozvíjející globální ekonomice umělé inteligence. Puzder toto ostré varování pronesl během pátečního rozhovoru pro stanici CNBC, čímž jasně deklaroval nekompromisní postoj současné americké administrativy. Velvyslanec zdůraznil, že úspěšná participace v AI sektoru vyžaduje masivní a vysoce specializovanou infrastrukturu. Evropa bude podle jeho slov nezbytně potřebovat nová datová centra, obrovské objemy tréninkových dat a především neomezený přístup k americkému hardwarovému ekosystému. Právě tyto klíčové technologické prvky mohou poskytnout pouze americké korporace, které se však nyní ocitají pod neustálým drobnohledem evropských regulačních orgánů. Puzder v pořadu „Europe Early Edition“ redaktoru Ianu Kingovi sdělil, že nelze neustále měnit pravidla hry za pochodu. Přílišná byrokracie a uvalování obrovských finančních sankcí podle něj vytváří pro byznys neudržitelné prostředí. Pokud evropští úředníci tyto klíčové společnosti svými kroky z kontinentu vyženou, Evropa se podle jeho varování stane v nadcházející éře umělé inteligence zcela bezvýznamnou a ztratí konkurenceschopnost. Tato slova odrážejí rostoucí frustraci ve Washingtonu ohledně toho, jak Brusel přistupuje k inovacím. Americká strana vnímá evropský přístup jako brzdu technologického pokroku, která místo podpory rozvoje umělé inteligence vytváří pouze další legislativní překážky. Z pohledu americké diplomacie je nezbytné, aby Evropa pochopila, že bez amerického know-how a hardwaru nelze AI revoluci úspěšně realizovat. Miliardové sankce a stupňující se napětí Evropská komise v uplynulém roce skutečně nezahálela a spustila sérii bezprecedentních kroků namířených proti největším hráčům ze Spojených států. Tyto kroky vyvolaly opakovanou a velmi ostrou kritiku ze strany mnoha představitelů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétní čísla jasně ukazují, že evropský regulační aparát zasahuje americké firmy s mimořádnou finanční tvrdostí, což vyvolává obavy z cílené kampaně. Společnost Meta Platforms (META) byla již v únoru varována, že Evropská unie hodlá zavést striktní opatření k zvrácení její politiky týkající se umělé inteligence v populární aplikaci WhatsApp. Tomuto přísnému varování navíc předcházela dubnová pokuta ve výši 200 milionů eur, což v přepočtu činí zhruba 230 milionů dolarů. Ve stejném měsíci byla tvrdě zasažena také společnost Apple Inc. (AAPL) , které evropští regulátoři vyměřili sankci ve výši 500 milionů eur. Tlak však během roku nadále eskaloval a na podzim dosáhl zcela nových maxim. V září dostala společnost Alphabet Inc. (GOOGL) , pod kterou spadá globální vyhledávač Google, astronomickou pokutu ve výši 2,95 miliardy eur. Tento krok vyslal trhům jasný signál, že Brusel se nebojí sáhnout k likvidačním částkám. V prosinci pak následovala další sankce, tentokrát 120 milionů eur pro sociální síť X, kterou vlastní americký miliardář Elon Musk. Regulační ofenziva navíc ani v současnosti nekončí a zaměřuje se na další platformy. Ve čtvrtek Evropská komise oficiálně oznámila zahájení formálního řízení se společností Snap Inc. (SNAP) . Evropští úředníci budou detailně vyšetřovat, zda její sociální platforma Snapchat dodržuje přísná pravidla Aktu o digitálních službách (DSA), a to konkrétně v citlivé oblasti bezpečnosti dětí v online prostoru. Střet hodnot a hrozba odchodu amerických gigantů Zástupci Evropské unie své tvrdé regulační kroky vůči americkým technologickým firmám dlouhodobě a sebevědomě obhajují. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Ribera ve svém prohlášení z roku 2025 jasně uvedla, že všechny společnosti působící na území EU musí bezvýhradně dodržovat místní zákony a plně respektovat evropské hodnoty. Tento nekompromisní postoj však naráží na stále silnější odpor za oceánem. Američtí političtí představitelé vnímají evropskou regulaci nejen jako ekonomickou překážku, ale jako přímo nepřátelský akt. Například americký ministr zahraničí Marco Rubio v reakci na prosincovou pokutu pro sociální síť X nešetřil mimořádně ostrými slovy. Ve svém příspěvku na zmíněné platformě označil postup Bruselu za přímý útok cizích vlád na všechny americké technologické platformy a potažmo i na samotný americký lid. Tato stále více vyhrocená rétorika ukazuje na prohlubující se propast mezi oběma klíčovými ekonomickými bloky. Velvyslanec Puzder v této souvislosti důrazně apeluje na evropské lídry, aby velmi pečlivě zvážili dlouhodobé důsledky svých činů vůči těmto strategickým podnikům. Zároveň však vyslal neméně vážný varovný signál samotným americkým korporacím operujícím na starém kontinentu. Podle Puzdera je nyní naprosto nezbytné, aby americké technologické společnosti začaly vážně přehodnocovat své vyhlídky na pokračování významných obchodních aktivit v Evropské unii. Pokud bude regulační tlak nadále narůstat, může dojít k postupnému stahování amerického kapitálu a inovací, což by pro evropské ambice stát se lídrem v oblasti umělé inteligence znamenalo definitivní konec.