Americké akciové futures v pátek mírně kolísaly, protože investoři nadále vyhodnocují dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Konflikt na Blízkém východě zvyšuje volatilitu globálních finančních trhů Ropa prudce zdražuje kvůli obavám o dodávky přes Hormuzský průliv Investoři čekají na únorová data Nonfarm Payrolls z USA Marvell (MRVL) posiluje díky rostoucím investicím do AI datových center Napětí v regionu, které vstoupilo již do sedmého dne, přispívá k nervozitě na globálních trzích. Výrazně reagují zejména ceny ropy, které směřují k výraznému týdennímu růstu kvůli obavám o dodávky přes strategicky klíčový Hormuzský průliv. Současně se pozornost investorů obrací také k americkým makroekonomickým datům. V pátek má být zveřejněna únorová zpráva o zaměstnanosti ve Spojených státech, která může ovlivnit očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb Federálního rezervního systému. Vedle makroekonomických událostí zaujaly investory také firemní zprávy, zejména výrazný růst akcií společnosti Marvell Technology, kterou podporuje pokračující boom investic do infrastruktury pro umělou inteligenci. Napětí na Blízkém východě zvyšuje volatilitu trhů Futures na hlavní americké akciové indexy se během pátečního obchodování pohybovaly mírně pod nulou. Přibližně v 10:20 středoevropského času klesly futures na index Dow Jones o 72 bodů, tedy zhruba o 0,2 %. Futures na index S&P 500 odepsaly 15 bodů, což odpovídá poklesu o 0,2 %, a futures na technologický index Nasdaq 100 klesly o 55 bodů. Akciové trhy přitom již ve čtvrtek oslabily. Hlavním důvodem byl prudký růst cen ropy, který vyvolaly obavy z možného omezení dodávek přes Hormuzský průliv, úzkou námořní trasu na jih od Íránu, kterou prochází významná část globálního obchodu s ropou. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery proti Íránu, vzrostly futures na americkou ropu téměř o 21 %. Konflikt se postupně rozšířil i do dalších částí regionu Blízkého východu a Perského zálivu, což vyvolává obavy z narušení energetických toků z jedné z nejdůležitějších produkčních oblastí světa. Růst cen ropy se promítá i do nákladů na pohonné hmoty. Průměrná cena benzinu ve Spojených státech vzrostla podle údajů agentury Reuters a organizace AAA od začátku konfliktu o 27 centů na 3,25 dolaru za galon. Vyšší ceny energií však mohou mít širší dopady na ekonomiku. Investoři začínají zvažovat scénář, ve kterém by dlouhodobější konflikt vedl k obnovenému růstu inflačních tlaků, což by mohlo oddálit případné snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou. Výnosy amerických státních dluhopisů proto rostly, což zároveň vytvářelo tlak na akciové trhy. Napětí se projevilo také na dalších světových trzích. Rostoucí ceny ropy zatížily zejména asijské ekonomiky silně závislé na dovozu energie. Například jihokorejský index Kospi sice v pátek uzavřel téměř beze změny, ale během posledního týdne oslabil o více než 10 %. Evropské akciové indexy směřovaly k největším týdenním ztrátám od dubna minulého roku. Ropa směřuje k výraznému týdennímu růstu Trhy s ropou reagují na geopolitickou situaci velmi citlivě. Obchodníci se obávají, že by pokračující konflikt mohl omezit nebo dokonce zastavit dopravu přes Hormuzský průliv. Touto strategickou trasou totiž prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy, což z ní činí jeden z nejdůležitějších energetických uzlů globální ekonomiky. Spojené státy se pokusily část těchto obav zmírnit rozhodnutím umožnit po dobu 30 dnů prodej ruské ropy do Indie. Tento krok by mohl krátkodobě pomoci stabilizovat trh, analytici však upozorňují, že jde spíše o dočasné řešení. Podle analytiků banky ING by dlouhodobější pokles cen ropy mohl nastat pouze v případě, že by se obnovily stabilní dodávky přes Hormuzský průliv. Bez toho zůstává trh citlivý na jakékoli nové zprávy o vývoji konfliktu. Americké ministerstvo financí zároveň podle agentury Reuters připravuje opatření zaměřená na stabilizaci energetických cen prostřednictvím finančních trhů. Situace v regionu však zatím nenaznačuje rychlé uklidnění. Izrael podle médií podnikl útoky na cíle hnutí Hizballáh v Libanonu a zároveň zasáhl cíle v Teheránu. Íránské Revoluční gardy naopak odpověděly útoky dronů a raket směřujícími na Tel Aviv. Dalším zdrojem nejistoty je politická situace v Íránu. Teherán zatím odložil oznámení nástupce ajatolláha Alího Chameneího, který podle zpráv zahynul při americko-izraelských leteckých úderech. Mezi možnými kandidáty na jeho nástupce je zmiňován jeho syn Mojtaba Chameneí, jehož případné jmenování však americký prezident Donald Trump označil za nepřijatelné. Investoři čekají na klíčová data z amerického trhu práce Vedle geopolitického vývoje bude v pátek pozornost investorů směřovat také k ekonomickým datům ze Spojených států. Zveřejněna bude únorová zpráva o zaměstnanosti, známá jako Nonfarm Payrolls (mimo zemědělský sektor), která patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Ekonomové očekávají, že americká ekonomika vytvořila v únoru přibližně 58 000 nových pracovních míst. To by znamenalo výrazné zpomalení oproti lednovému přírůstku 130 000 pracovních pozic. Míra nezaměstnanosti by podle odhadů měla zůstat na úrovni 4,3 %. Federální rezervní systém dlouhodobě sleduje vývoj na trhu práce jako jeden z klíčových faktorů pro rozhodování o měnové politice. Americký pracovní trh zatím zůstává relativně stabilní, i když tempo náboru i propouštění zůstává poměrně mírné. Centrální banka proto zatím ponechává úrokové sazby beze změny a čeká na jasnější signály o budoucím vývoji zaměstnanosti i inflace. Diskuse o trhu práce navíc stále více ovlivňuje i nástup AI. Někteří analytici upozorňují, že nové AI nástroje mohou v budoucnu vést k rozsáhlejšímu propouštění v administrativních a kancelářských profesích. Tyto obavy posílil například krok společnosti Block, kterou založil Jack Dorsey, když oznámila plán snížit přibližně 40 % své pracovní síly. Marvell těží z investic do AI datových center Silnou reakci investorů vyvolaly také zprávy z technologického sektoru. Akcie společnosti Marvell Technology (MRVL) vyskočily v prodlouženém obchodování o více než 14 % poté, co firma zvýšila výhled svých ročních tržeb. Za zlepšeným výhledem stojí především pokračující masivní investice do datových center pro AI. Velké technologické společnosti, například Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT) , považují AI za jednu z hlavních strategických priorit a plánují investovat miliardy dolarů do infrastruktury, která tuto technologii podporuje. Marvell patří mezi společnosti, které z tohoto trendu výrazně profitují. Firma navrhuje a vyvíjí technologické komponenty, které zajišťují přenos dat mezi jednotlivými systémy ve velkých výpočetních infrastrukturách. Generální ředitel Matt Murphy uvedl, že společnost nyní očekává růst ročních tržeb ve fiskálním roce 2027 o více než 30 % na téměř 11 miliard dolarů. Klíčovou roli v tomto růstu má sehrát zejména segment datových center, který by měl přispívat k meziročnímu růstu tržeb v každém čtvrtletí daného fiskálního roku. Vedle toho se objevily také informace o strategických změnách ve výrobě čipů. Společnost Nvidia (NVDA) podle deníku Financial Times požádala výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) [TSM] o zastavení výroby některých čipů určených pro čínský trh. Firma údajně přesouvá výrobní kapacitu z čipů H200 na novou generaci hardwaru Vera Rubin. Tento krok naznačuje, že Nvidia už nepočítá s významným objemem prodejů čipů H200 v Číně, zejména kvůli nejistotě kolem amerických exportních omezení a regulatorního tlaku ze strany Pekingu.