Futures na hlavní americké akciové indexy v úterý naznačovaly oslabení trhu, zatímco investoři pečlivě vyhodnocovali vývoj kolem strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Futures na americké indexy klesají kvůli geopolitickému napětí Hormuzský průliv ohrožuje dodávky ropy a drží ceny nad 100 dolarů Centrální banky rozhodují o sazbách, Fed pravděpodobně vyčká Nvidia (NVDA) očekává do roku 2027 bilion dolarů z AI čipů Geopolitické napětí spojené s konfliktem na Blízkém východě drží ceny ropy nad hranicí 100 dolarů za barel a zároveň podporuje poptávku po bezpečných aktivech, jako je zlato. Současně se investoři připravují na sérii rozhodnutí světových centrálních bank o úrokových sazbách, včetně očekávaného zasedání amerického Federálního rezervního systému. Do popředí se dostala také měnová politika v Austrálii, kde centrální banka zvýšila sazby kvůli obavám z růstu inflace spojeného s drahou energií. Vedle makroekonomických témat vzbudil pozornost také technologický sektor, když šéf společnosti Nvidia (NVDA) představil velmi ambiciózní výhled pro trh s čipy určenými pro umělou inteligenci. Futures na americké indexy klesají Americké akciové futures v úterý oslabovaly, protože investoři zvažovali dopady pokračujícího konfliktu v Íránu na světovou ekonomiku i energetické trhy. Kolem 10:24 SEČ futures na index Dow Jones Industrial Average klesly o 163 bodů, což představovalo pokles přibližně o 0,4 %. Futures na S&P 500 ztratily 28 bodů, rovněž asi 0,4 %, a kontrakty na technologicky orientovaný Nasdaq 100 oslabily o 124 bodů, tedy přibližně o 0,5 %. Předchozí obchodní den přitom Wall Street uzavřela v růstu. Optimismus tehdy podporovaly spekulace, že by mezinárodní koalice mohla pomoci Spojeným státům obnovit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější ropné dopravní trasy na světě. Tímto úzkým průlivem jižně od Íránu totiž prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy. Situace se však zkomplikovala poté, co několik spojenců Spojených států odmítlo výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se zapojili do operace zaměřené na zajištění bezpečné plavby v této oblasti. Některé státy, včetně Německa a Japonska, návrh odmítly, zatímco Velká Británie a Francie uvedly, že jsou ochotny s Washingtonem alespoň jednat o možných variantách řešení. Trump přitom dříve naznačil, že Spojené státy by mohly obnovit provoz tankerů i bez pomoci dalších zemí, zároveň však uvedl, že „mnoho států“ mu sdělilo, že jsou připraveny podporu poskytnout. Ropa zdražuje kvůli napětí v Hormuzském průlivu Ceny ropy během evropského obchodování rostly, což podtrhuje obavy z dlouhodobějšího narušení námořní dopravy v oblasti Hormuzského průlivu. Mnohé kontejnerové a tankerové společnosti totiž začaly omezovat plavby touto strategickou trasou. Důvodem jsou bezpečnostní rizika pro posádky i komplikace při zajištění pojištění pro průjezd konfliktní oblastí. Některé firmy proto téměř úplně zastavily přepravu přes tento úzký námořní koridor. Írán mezitím uvedl, že nebude povolovat průjezd lodím převážejícím zboží, které by mohlo být prospěšné Spojeným státům nebo jejich spojencům. Napětí dále zvýšila zpráva o incidentu v blízkosti Spojených arabských emirátů. Podle informací deníku The New York Times zasáhl projektil tanker kotvící nedaleko přístavu Fudžajra, který leží na jižním okraji průlivu. Plavidlo utrpělo pouze menší poškození. Úřady ve Spojených arabských emirátech rovněž uvedly, že požár v důležitém ropném terminálu způsobil dron. Tyto události posílily obavy investorů, že by dodávky ropy z regionu mohly být výrazněji narušeny. Do geopolitického napětí vstoupila také diplomacie mezi Spojenými státy a Čínou. Prezident Trump oznámil, že požádal o odložení plánovaného setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Již dříve přitom varoval, že summit by mohl být posunut, pokud Čína nepomůže s obnovením provozu v Hormuzském průlivu. Zajímavé je, že Írán umožňuje čínským lodím průjezd touto oblastí bez omezení, protože Peking patří mezi důležité odběratele íránské ropy. Zlato posiluje před rozhodnutími centrálních bank Zlato během asijského obchodování posílilo nad důležité cenové úrovně. Investoři se soustředí zejména na vývoj cen ropy, pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem a také na sérii zasedání centrálních bank. V předchozí obchodní seanci přitom cena zlata krátce klesla pod hranici 5 000 dolarů za unci. Zvýšená poptávka po bezpečných aktivech byla částečně vyvážena obavami, že konflikt může vyvolat vyšší inflaci. Na atraktivitu zlata navíc negativně působí také silnější americký dolar, který často snižuje zájem investorů o drahé kovy. Navzdory těmto faktorům se cena zlata v posledních třech týdnech pohybuje poměrně stabilně v rozmezí přibližně 5 000 až 5 200 dolarů za unci. Pozornost finančních trhů se nyní obrací k rozhodnutím centrálních bank. Největší pozornost bude věnována středečnímu zasedání amerického Fedu, od kterého se obecně očekává, že úrokové sazby ponechá beze změny. Hlavním důvodem je nejistota ohledně inflačních dopadů konfliktu na Blízkém východě. Ve středu bude o sazbách rozhodovat také Bank of Canada. Ve čtvrtek pak přijdou na řadu Bank of Japan, Swiss National Bank, Bank of England a Evropská centrální banka. Australská centrální banka zvyšuje úrokové sazby Australská centrální banka, Reserve Bank of Australia, v úterý zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní sazba tak vzrostla na 4,1 %. Jedná se o druhé zvýšení sazeb v letošním roce. Podobný krok banka učinila již v únoru, nicméně tentokrát bylo rozhodování výrazně těsnější. Čtyři z devíti členů měnového výboru totiž hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Guvernérka Michele Bullock po jednání uvedla, že všichni členové rady považovali zvýšení sazeb za nutné. Diskuse se však vedla především o tom, zda je správný okamžik jednat právě nyní. Investoři její komentáře vyhodnotili jako relativně jestřábí signál, protože naznačují ochotu centrální banky pokračovat v restriktivní měnové politice. RBA ve svém prohlášení upozornila, že vývoj na Blízkém východě zůstává velmi nejistý a v řadě scénářů může vést k dalšímu růstu globální i domácí inflace. Nvidia očekává bilionové tržby z AI čipů Technologický sektor zaujal výhled společnosti Nvidia, který představil její generální ředitel Jensen Huang během konference pro vývojáře v Kalifornii. Huang uvedl, že segment tzv. AI inference, tedy výpočetní proces umožňující modelům umělé inteligence rychle reagovat na dotazy uživatelů, dosáhl zásadního bodu zlomu. Podle něj právě tato oblast představuje klíčovou součást další fáze rozvoje umělé inteligence. Společnost zároveň představila nové servery, které kombinují technologii Nvidia Vera Rubin s novou generací čipů vyvinutých startupem Groq. Ten se specializuje právě na infrastrukturu pro AI inference. Podle Huanga dokáže tento systém nabídnout výpočetní výkon až 350krát vyšší než starší grafické procesory Hopper. Na základě očekávané poptávky po těchto technologiích Huang uvedl, že Nvidia by mohla do konce roku 2027 dosáhnout tržeb z AI čipů ve výši 1 bilionu dolarů. Pro srovnání, aktuální výhled společnosti pro letošní rok počítá s přibližně 500 miliardami dolarů.