Mezinárodní agentura pro energii plánuje uvolnit rekordní objem strategických rezerv, který překoná 182 milionů barelů z roku 2022. Ceny referenčních kontraktů klesly hluboko pod pondělní maxima, kdy trh v panice atakoval hranici 120 dolarů za barel. Zablokování Hormuzského průlivu stáhlo z globálního trhu přibližně 15 milionů barelů exportní ropy a paralyzuje pětinu světových dodávek.   Cenový šok a historická ofenziva IEA Globální energetické trhy v polovině týdne zažívají znatelné uklidnění a ustupují z extrémních cenových maxim, kterých dosáhly během pondělního obchodování. Zmírnění paniky přichází v přímé reakci na razantní návrh Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která se chystá uvolnit rekordní objem strategických ropných rezerv. Tento krok má za cíl absorbovat masivní nabídkový šok a stabilizovat rozkolísanou světovou ekonomiku. Během středečního ranního obchodování si Ropa Brent (BZ=F), mezinárodní referenční kontrakt, připisovala mírný nárůst o 0,2 procenta a pohybovala se těsně pod hranicí 88 dolarů za barel. Jedná se o dramatický obrat oproti pondělní seanci, kdy se ceny v důsledku geopolitické paniky krátce vyhouply až směrem ke 120 dolarům. Podobný vývoj zaznamenala i Americká lehká ropa WTI (CL=F), která zpevnila o 0,7 procenta na 84 dolarů za barel. Podle dostupných zpráv bude chystaná intervence IEA bezprecedentní. Očekává se, že překoná dosavadní rekord z roku 2022, kdy agentura v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnila na trh 182 milionů barelů. O finální podobě tohoto záchranného plánu bude ve středu hlasovat všech 32 členských států agentury na mimořádném zasedání vládních zástupců. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol na úterním setkání ministrů energetiky zemí G7 v pařížské centrále agentury jasně deklaroval, že členské státy pečlivě vyhodnotí současnou bezpečnost dodávek. Následné rozhodnutí o zpřístupnění nouzových zásob bude vycházet z aktuálních tržních podmínek. K dispozici je přitom více než 1,2 miliardy barelů ve veřejných nouzových zásobách, které doplňuje dalších zhruba 600 milionů barelů držených průmyslovým sektorem na základě vládních nařízení. Geopolitické ohnisko a paralýza Hormuzského průlivu Extrémní cenový výkyv z počátku týdne byl přímým důsledkem rostoucích obav, že eskalující konflikt zahrnující Írán by mohl fatálně narušit globální energetické toky. Napětí v regionu zůstává i nadále na kritické úrovni. Během středečního rána došlo k další výměně palby mezi Izraelem a Íránem, přičemž Teherán neustává v útocích cílících na klíčovou námořní dopravu a energetickou infrastrukturu. Největší strukturální hrozbou pro trhy je v současnosti faktický zákaz provozu v Hormuzském průlivu. Írán efektivně zastavil dopravu touto úzkou, ale kriticky důležitou vodní cestou. Právě tudy každý den protéká zhruba pětina celosvětové spotřeby ropy, což z průlivu činí nejvýznamnější strategický úzký profil na planetě. Energetická analytička Sasha Foss z CSC Commodities, divize společnosti Marex, upozorňuje na dominový efekt této blokády. Podle jejích slov průliv denně odbavuje přibližně 20 procent globálních ropných toků. Vzhledem k tomu, že se skladovací kapacity začínají rychle plnit, dochází již nyní k nucenému omezování těžby na některých ropných polích, protože surovinu zkrátka není kam exportovat. Tento fyzický výpadek má na globální trh okamžitý dopad. Analytici ze společnosti Wood Mackenzie odhadují, že v důsledku současné paralýzy bylo z celosvětového trhu staženo přibližně 15 milionů barelů exportní ropy. Tento deficit představuje přesně ten typ nabídkového šoku, který nyní IEA plánuje kompenzovat uvolněním svých strategických rezerv. Diplomatické manévry a boj proti inflační spirále Krizová situace na Blízkém východě vyvolala okamžitou reakci i na evropském kontinentu. Ministři Evropské unie s obavami sledují zuřící íránskou válku a upírají zrak k ropným rezervám jako k hlavnímu nástroji pro zkrocení cen energií a potlačení inflačních tlaků. Případný dlouhodobý výpadek dodávek by totiž mohl vážně poškodit křehké oživení světové ekonomiky. K mírnému ochlazení cen na počátku týdne přispěla vedle intervence IEA také překvapivá rétorika ze Spojených států. Americký prezident Donald Trump vnesl na trhy prvek naděje, když prohlásil, že probíhající válka by mohla mít pouze krátkého trvání. Jeho slova zapůsobila jako psychologický tlumič na rozjitřené obchodníky. Trump navíc naznačil možnost zásadního diplomatického ústupku. Washington by podle něj mohl udělit výjimky z některých sankcí spojených s obchodováním s ropou. Tento krok by pomohl výrazně zmírnit tlak na napjaté trhy a poskytl by alternativní zdroje v době, kdy je klíčová blízkovýchodní trasa neprůjezdná. Trh se tak v současnosti nachází v kleštích dvou protichůdných sil. Na jedné straně stojí tvrdá realita zablokovaného Hormuzského průlivu a reálné výpadky v těžbě. Na straně druhé působí masivní institucionální síla IEA podpořená diplomatickými signály z USA. Výsledek středečního hlasování členských států agentury bude klíčovým determinantem pro cenový vývoj v následujících týdnech.