Klíčové body Diplomatická jednání zprostředkovaná regionálními mocnostmi selhávají, zatímco Spojené státy a Izrael zintenzivňují masivní bombardování íránské infrastruktury. Írán v tvrdé odvetě zasáhl průmyslové závody v Izraeli, Emirátech i Bahrajnu a úspěšně zaútočil na americkou leteckou základnu v Saúdské Arábii. Prezident Donald Trump prodloužil ultimátum týkající se Hormuzského průlivu a nařídil přesun dalších 10 tisíc amerických vojáků na Blízký východ.   Selhání diplomacie a masivní destrukce infrastruktury Americko-izraelská válka proti Íránu zaznamenala během uplynulého víkendu bezprecedentní eskalaci. Série zničujících útoků na civilní infrastrukturu zcela zastínila probíhající snahy regionálních diplomatů o uklidnění situace. Očekávání, že by se konflikt mohl přesunout k jednacímu stolu, se tak v tuto chvíli jeví jako vysoce nepravděpodobná. Mohammad Bagher Ghalibaf, jeden z nejvyšších íránských válečných vůdců, v neděli ostře obvinil Spojené státy z toho, že diplomatické úsilí využívají pouze jako kouřovou clonu pro přípravu rozsáhlých pozemních operací na území islámské republiky. Ghalibaf zároveň vyslal do Washingtonu jasné varování s tím, že íránští muži jsou na případnou konfrontaci plně připraveni. Jeho ostré prohlášení přišlo přesně ve chvíli, kdy se v Islámábádu setkali ministři zahraničí Pákistánu, Turecka, Egypta a Saúdské Arábie. Jejich cílem bylo projednat možnosti, jak přesvědčit obě znesvářené strany k přijetí dohody o ukončení války. Kancelář pákistánského premiéra Šáhbáze Šarífa dokonce uvedla, že Islámábád intenzivně pracuje na tom, aby přivedl USA i Írán k jednacímu stolu. Po diplomatickém pokroku však na bojišti nezůstala ani stopa. Americké a izraelské vojenské letouny naopak pokračovaly v neutuchajícím bombardování Teheránu a dalších významných íránských měst. Tento tlak navíc umocnil příjezd dalších 3 500 amerických vojáků do krizového regionu. Následky náletů mají na íránskou ekonomiku drtivý dopad. Pouhých 24 hodin před víkendovými útoky Írán oznámil, že byly vybombardovány dva z jeho největších ocelárenských závodů, přičemž jeden musel být zcela uzavřen. Tento zásah citelně ochromil životně důležitý zdroj neropných exportních příjmů pro islámskou republiku. Kromě průmyslových cílů zasáhly letecké údery podle íránských představitelů také univerzity v Teheránu a Isfahánu. Terčem se stala i vodní nádrž v íránské provincii Chúzistán, ačkoliv místní úřady prostřednictvím státních médií následně ujistily veřejnost, že v oblasti nehrozí žádný nedostatek vody. Zdroj: Shutterstock Chcete využít této příležitosti?Odvetné údery a citelné ztráty americké armády Islámský režim na stupňující se agresi odpověděl masivními salvami raket a útoky bezpilotních letounů. Tyto odvetné akce cílily nejen na Izrael, ale také na americké spojence v oblasti Perského zálivu. V neděli zasáhly íránské síly izraelskou chemickou továrnu na jihu země a již v sobotu cílily na hliníkárny ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu. Společnost Emirates Global Aluminium, která patří mezi největší světové producenty hliníku, potvrdila, že její závod Al Taweelah v Abú Dhabí utrpěl „značné“ škody. Bahrajnská společnost Alba rovněž hlásila, že byla zasažena ve stejný den, což ukazuje na mimořádný dosah a koordinaci íránských útoků. Írán navíc nepřestává vysílat vlny raket a dronů na základny, které hostí americké vojenské síly v regionu. Páteční útok na leteckou základnu Prince Sultan v Saúdské Arábii přinesl Spojeným státům jedny z nejvýznamnějších vojenských ztrát od začátku celého konfliktu. Při incidentu bylo zraněno 12 amerických vojáků. Během tohoto útoku byl navíc poškozen jeden z amerických průzkumných letounů E-3 Sentry. Tento stroj v hodnotě 270 milionů dolarů je pro bojové operace naprosto nepostradatelný. Poskytuje totiž americkým silám klíčové informace z bojiště v reálném čase a jeho vyřazení z provozu představuje vážnou taktickou komplikaci. Revoluční gardy v neděli vydaly další ultimátum. Varovaly, že izraelské a americké univerzity v celém regionu budou od nynějška považovány za „legitimní cíle“, pokud Washington oficiálně neodsoudí nedávné údery na íránské vzdělávací instituce. Tento krok hrozí dalším rozšířením konfliktu do civilní sféry. Do války se během víkendu vůbec poprvé od jejího vypuknutí aktivně zapojili také Húsíové. Jemenští povstalci, kteří jsou podporováni Íránem, odpálili dvě rakety na izraelské území. Tato militantní skupina, jež v uplynulých letech vážně narušovala lodní dopravu v Rudém moři, se až do tohoto okamžiku držela mimo přímý vojenský střet. Zdroj: BurzovníSvět.cz Trumpovo ultimátum a strategické přesuny vojsk Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že o 10 dní prodlužuje ultimátum, které dalo Íránu jasnou volbu: buď umožní volný průjezd obchodních lodí Hormuzským průlivem, nebo Spojené státy vybombardují jeho elektrárny. Tímto strategickým kanálem proudí zhruba pětina světových dodávek pro komodity, jako je Ropa , což z něj činí globální ekonomický nervový bod. Navzdory vyhrocené rétorice Trump trval na tom, že jednání s Íránem o ukončení války nadále „probíhají“ a vyvíjejí se „velmi dobře“. Washington minulý týden skutečně zaslal Teheránu prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů patnáctibodový plán na zastavení bojů. Íránští vůdci však Trumpovy podmínky smetli ze stolu a předložili vlastní sadu požadavků. Podle regionálních diplomatů v současnosti neprobíhají žádná formální jednání a veškerá komunikace mezi nepřáteli se omezuje pouze na vzkazy předávané přes prostředníky. Jistý dílčí úspěch si připsal pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar, který v sobotu oznámil, že Írán souhlasil s propuštěním dalších 20 lodí pod pákistánskou vlajkou přes Hormuzský průliv. Mezitím probíhá masivní posilování americké vojenské přítomnosti. Dodatečné síly, které dorazily v pátek, zahrnují přibližně 2 200 námořníků z 31. námořní expediční jednotky . Tento útvar je speciálně vycvičen pro obojživelná přistání a komplexní útočné operace. Celkově prezident Trump nařizuje přesun dalších 10 000 vojáků na Blízký východ. Součástí tohoto mohutného nasazení je i druhá jednotka MEU a elitní armádní výsadkáři ze slavné 82. výsadkové divize. Tento krok jasně ukazuje, že se Pentagon připravuje na možnost dlouhotrvajícího a vysoce intenzivního konfliktu. Dalším nezpochybnitelným signálem, že válka pohlcuje stále větší část regionu, je rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten nařídil armádě, aby výrazně rozšířila svou probíhající invazi do Libanonu, kde izraelské síly svádějí těžké boje s hnutím Hizballáh.