Cena severomořské ropy se navzdory historicky bezprecedentnímu uvolnění strategických rezerv drží nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Evropské i asijské akciové trhy otevírají v červených číslech, investoři se obávají dlouhodobých dopadů blízkovýchodního konfliktu na globální hospodářský růst. Spojené státy udělily třicetidenní výjimku pro tranzit ruské ropy a chystají vojenské eskorty obchodních lodí kvůli trvající íránské blokádě.   Evropské burzy pod tlakem geopolitické nejistoty Závěr obchodního týdne se na starém kontinentu nese ve znamení pesimismu a pokračujících výprodejů. Evropské akcie směřují k otevření páteční seance v negativním teritoriu, jelikož investoři nepřestávají vyhodnocovat probíhající konflikt na Blízkém východě. Hlavní obavou trhů zůstává především dlouhodobý a strukturální dopad těchto událostí na globální hospodářský růst, který je již tak křehký. Podle aktuálních dat společnosti IG se očekává, že londýnský index FTSE 100 (^FTSE) zahájí obchodování poklesem o 0,05 %. Podobný scénář se rýsuje také na kontinentu, kde by francouzský CAC 40 (^FCHI) měl odepsat 0,25 % a německý DAX (^GDAXI) směřuje k propadu o 0,29 %. Tento vývoj plynule navazuje na předchozí obchodní den, který přinesl plošné ztráty napříč celým regionem. Během čtvrteční seance totiž evropské akcie nedokázaly najít pevnou půdu pod nohama. Široce sledovaný panevropský index Stoxx 600 (^STOXX) uzavřel včerejší obchodování se ztrátou přibližně 0,7 %. Trhy tak reagují na neustále rostoucí náklady, které začínají tvrdě dopadat na firemní marže a celkovou spotřebitelskou poptávku. Tlak rostoucích nákladů se přitom neomezuje pouze na Evropu. Během páteční seance se pod výrazný prodejní tlak dostaly také asijské trhy. Ztráty zaznamenaly klíčové asijské benchmarky, když japonský Nikkei 225 (^N225) i jihokorejský Kospi (^KS11) zamířily do červených čísel, což jen potvrzuje globální charakter současné tržní nervozity. Energetické trhy v zajetí rekordních cen a uvolňování rezerv Středobodem pozornosti globálních trhů po mimořádně volatilním týdnu zůstávají ceny energií. Spojené státy ve snaze zmírnit obavy z prohlubujícího se nedostatku dodávek a prudce rostoucích cen přistoupily k nečekanému kroku. V pátek Washington vydal dočasnou třicetidenní výjimku na sankcionovanou ruskou ropu, která se aktuálně nachází v tranzitu na moři. Ani tyto bezprecedentní kroky však nedokázaly trhy výrazněji zchladit. Mezinárodní benchmark Ropa Brent (BZ=F) se nadále tvrdošíjně drží nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Během posledního obchodování cena dokonce vzrostla o 0,5 % na úroveň 100,96 dolaru. Tento cenový růst se odehrává navzdory masivní intervenci, kterou ve středu oznámila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). IEA trhům přislíbila rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Skutečnost, že ani takto gigantický objem nedokázal stlačit cenu Brentu pod stomiliardovou hranici, jasně ukazuje na hluboké strukturální obavy investorů ohledně budoucích dodávek a stability celého dodavatelského řetězce. Mírně odlišnou dynamiku vykazuje americký benchmark West Texas Intermediate (CL=F) . Jeho cena v posledních hodinách klesla o necelá 0,3 % na 95,96 dolaru za barel. K tomuto mírnému uvolnění napětí přispělo prohlášení amerického ministerstva energetiky, které potvrdilo záměr uvolnit dalších 172 milionů barelů ropy z národních strategických ropných rezerv (SPR). Zablokovaný Hormuzský průliv a opatrný optimismus Wall Street Hlavním katalyzátorem současného ropného šoku zůstává kritická situace v Hormuzském průlivu. Po sérii útoků na obchodní plavidla v této oblasti během uplynulého týdne se situace stává z logistického hlediska neudržitelnou. Zásadní námořní tepna je od vypuknutí nepřátelských akcí de facto odříznuta, což způsobilo okamžitý a rapidní skok v cenách ropy. Americký ministr financí Scott Bessent v reakci na eskalaci uvedl, že vojenské eskorty pro plavidla proplouvající tímto životně důležitým uzlem začnou fungovat „jakmile to bude vojensky možné“. Jeho slova doplnil americký ministr energetiky Chris Wright, který upřesnil, že k nasazení eskort dojde „relativně brzy“, avšak zároveň varoval, že to „nemůže proběhnout okamžitě“. Geopolitické napětí navíc přiživila rétorika z Teheránu. Nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve čtvrtek pozdě večer jasně deklaroval, že země bude i nadále pokračovat v blokádě tohoto strategického lodního kanálu. Tento nekompromisní postoj tak udržuje trhy v nejistotě a brání jakémukoli výraznějšímu poklesu energetických nákladů. Zajímavý kontrast k tomuto napjatému globálnímu vývoji nabízí Wall Street. Americké akciové futures se v předburzovní fázi posunuly směrem vzhůru. Futures vázané na široký index S&P 500 (^GSPC) si připsaly 0,25 %, zatímco futures na Dow Jones Industrial Average (^DJI) přidaly 0,32 %. Technologický Nasdaq 100 (NQ=F) zaznamenal mírnější růst o 0,12 %. Navzdory tomuto dílčímu předburzovnímu optimismu však celkový obrázek amerických trhů zůstává v týdenním zúčtování negativní. Investoři nadále balancují mezi příslibem vládních intervencí do energetického trhu a hrozbou, že protahující se blokáda klíčových obchodních tras nevyhnutelně podkope globální ekonomickou stabilitu.