V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %
Vyplývá to z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Vývoj cen byl ovlivněn především výrazným poklesem cen energií, které patřily k hlavním faktorům zpomalování inflace.
V meziměsíčním srovnání ceny dokonce mírně klesly. Ve srovnání s lednem se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 %, což naznačuje, že cenové tlaky v české ekonomice zůstávají relativně slabé. Definitivní statistická data zveřejní ČSÚ 10. března. V minulých měsících se přitom opakovaně potvrdilo, že předběžné odhady se od konečných údajů výrazně neodchylují.
Energie stojí za zpomalením inflace
Hlavním faktorem únorového zpomalení inflace byl vývoj cen energií. Ty se meziročně snížily o 7,8 %, což představuje nejvýraznější pokles mezi hlavními kategoriemi spotřebního koše.
Pokles cen energií má významný dopad na celkový index spotřebitelských cen, protože energie patří mezi významné položky výdajů domácností. Levnější energie proto výrazně snižují celkovou inflaci, i když jiné části ekonomiky vykazují růst cen.
Vývoj v energetice navazuje na lednová data, kdy meziroční inflace činila 1,6 %, což byla tehdy také nejnižší hodnota za více než devět let. Odborníci tehdy upozorňovali, že za zpomalením stojí mimo jiné změna v systému financování obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: Shutterstock
Platby za podporu obnovitelných zdrojů byly totiž převedeny ze spotřebitelů na stát. Tento krok snížil náklady domácností na energie a tím i tlak na růst celkové inflace.
Pokud by se ceny energií do výpočtu inflace nezapočítávaly, situace by vypadala odlišně. Bez energií by totiž spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 2,7 %, což ukazuje, že v některých částech ekonomiky cenové tlaky stále přetrvávají.
Podrobnější pohled na strukturu inflace ukazuje rozdílný vývoj mezi službami a zbožím. Zatímco ceny služeb meziročně vzrostly o 4,5 %, ceny zboží naopak klesly o 0,7 %.
Růst cen služeb je typickým jevem v prostředí stabilní nebo mírně rostoucí ekonomiky. Tento segment bývá méně citlivý na krátkodobé výkyvy cen energií či surovin a více reaguje na růst mezd a nákladů na pracovní sílu.
Zcela odlišný vývoj je patrný u zboží. Meziroční pokles cen naznačuje, že se v některých segmentech trhu postupně snižují výrobní nebo distribuční náklady, případně že obchodníci reagují na slabší poptávku.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů v únoru meziročně vzrostly pouze o 0,4 %, což představuje relativně mírné tempo růstu. Naopak výraznější zdražení zaznamenaly alkoholické nápoje a tabák, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 4 %.
Tyto položky bývají často ovlivňovány nejen tržními faktory, ale také daňovou politikou státu. Spotřební daně mohou mít v těchto kategoriích významný dopad na konečnou cenu pro spotřebitele.
V meziměsíčním srovnání ceny mírně klesly
Zajímavý je také vývoj cen ve srovnání s lednem letošního roku. V meziměsíčním vyjádření totiž spotřebitelské ceny v únoru klesly o 0,1 %.
Ceny energií zůstaly oproti lednu prakticky beze změny. Naopak služby zdražily o 0,5 %, zatímco ceny zboží o stejnou hodnotu klesly.
Zdroj: Shutterstock
Významný pokles zaznamenaly především potraviny a nealkoholické nápoje. Ve srovnání s lednem za ně domácnosti platily o 1,5 % méně. Levnější byly také alkoholické nápoje a tabák, jejichž ceny meziměsíčně klesly o 1,2 %.
Tento vývoj naznačuje, že některé cenové tlaky v ekonomice postupně slábnou. Nižší ceny potravin nebo stagnující ceny energií mohou mít pozitivní dopad na rozpočty domácností, protože právě tyto položky tvoří významnou část běžných výdajů.
Současná data zároveň ukazují, že inflace v Česku se po období výrazného zdražování z předchozích let stabilizovala na relativně nízkých úrovních. Pokles inflace však neznamená, že ceny klesají plošně. V řadě sektorů, zejména ve službách, růst cen pokračuje.
Celkový obraz české inflace tak zůstává smíšený. Na jedné straně stojí levnější energie a některé druhy zboží, na druhé straně přetrvává růst cen ve službách a vybraných kategoriích spotřebního koše.
Definitivní údaje o únorové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) 10. března. Na základě dosavadního vývoje však únorová data potvrzují trend postupného zpomalování inflace v české ekonomice.
Spotřebitelské ceny v České republice v únoru meziročně vzrostly o 1,4 %, což představuje nejnižší tempo inflace od října roku 2016.
Klíčové body
Inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 %
Ceny energií meziročně klesly o 7,8 %
Služby zdražily o 4,5 %, zboží naopak zlevnilo
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %
Vyplývá to z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Vývoj cen byl ovlivněn především výrazným poklesem cen energií, které patřily k hlavním faktorům zpomalování inflace.
V meziměsíčním srovnání ceny dokonce mírně klesly. Ve srovnání s lednem se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 %, což naznačuje, že cenové tlaky v české ekonomice zůstávají relativně slabé. Definitivní statistická data zveřejní ČSÚ 10. března. V minulých měsících se přitom opakovaně potvrdilo, že předběžné odhady se od konečných údajů výrazně neodchylují.
Energie stojí za zpomalením inflace
Hlavním faktorem únorového zpomalení inflace byl vývoj cen energií. Ty se meziročně snížily o 7,8 %, což představuje nejvýraznější pokles mezi hlavními kategoriemi spotřebního koše.
Pokles cen energií má významný dopad na celkový index spotřebitelských cen, protože energie patří mezi významné položky výdajů domácností. Levnější energie proto výrazně snižují celkovou inflaci, i když jiné části ekonomiky vykazují růst cen.
Vývoj v energetice navazuje na lednová data, kdy meziroční inflace činila 1,6 %, což byla tehdy také nejnižší hodnota za více než devět let. Odborníci tehdy upozorňovali, že za zpomalením stojí mimo jiné změna v systému financování obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: Shutterstock
Platby za podporu obnovitelných zdrojů byly totiž převedeny ze spotřebitelů na stát. Tento krok snížil náklady domácností na energie a tím i tlak na růst celkové inflace.
Pokud by se ceny energií do výpočtu inflace nezapočítávaly, situace by vypadala odlišně. Bez energií by totiž spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 2,7 %, což ukazuje, že v některých částech ekonomiky cenové tlaky stále přetrvávají.
Služby dál zdražují, zboží naopak zlevňuje
Podrobnější pohled na strukturu inflace ukazuje rozdílný vývoj mezi službami a zbožím. Zatímco ceny služeb meziročně vzrostly o 4,5 %, ceny zboží naopak klesly o 0,7 %.
Růst cen služeb je typickým jevem v prostředí stabilní nebo mírně rostoucí ekonomiky. Tento segment bývá méně citlivý na krátkodobé výkyvy cen energií či surovin a více reaguje na růst mezd a nákladů na pracovní sílu.
Zcela odlišný vývoj je patrný u zboží. Meziroční pokles cen naznačuje, že se v některých segmentech trhu postupně snižují výrobní nebo distribuční náklady, případně že obchodníci reagují na slabší poptávku.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů v únoru meziročně vzrostly pouze o 0,4 %, což představuje relativně mírné tempo růstu. Naopak výraznější zdražení zaznamenaly alkoholické nápoje a tabák, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 4 %.
Tyto položky bývají často ovlivňovány nejen tržními faktory, ale také daňovou politikou státu. Spotřební daně mohou mít v těchto kategoriích významný dopad na konečnou cenu pro spotřebitele.
V meziměsíčním srovnání ceny mírně klesly
Zajímavý je také vývoj cen ve srovnání s lednem letošního roku. V meziměsíčním vyjádření totiž spotřebitelské ceny v únoru klesly o 0,1 %.
Ceny energií zůstaly oproti lednu prakticky beze změny. Naopak služby zdražily o 0,5 %, zatímco ceny zboží o stejnou hodnotu klesly.
Zdroj: Shutterstock
Významný pokles zaznamenaly především potraviny a nealkoholické nápoje. Ve srovnání s lednem za ně domácnosti platily o 1,5 % méně. Levnější byly také alkoholické nápoje a tabák, jejichž ceny meziměsíčně klesly o 1,2 %.
Tento vývoj naznačuje, že některé cenové tlaky v ekonomice postupně slábnou. Nižší ceny potravin nebo stagnující ceny energií mohou mít pozitivní dopad na rozpočty domácností, protože právě tyto položky tvoří významnou část běžných výdajů.
Současná data zároveň ukazují, že inflace v Česku se po období výrazného zdražování z předchozích let stabilizovala na relativně nízkých úrovních. Pokles inflace však neznamená, že ceny klesají plošně. V řadě sektorů, zejména ve službách, růst cen pokračuje.
Celkový obraz české inflace tak zůstává smíšený. Na jedné straně stojí levnější energie a některé druhy zboží, na druhé straně přetrvává růst cen ve službách a vybraných kategoriích spotřebního koše.
Definitivní údaje o únorové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) 10. března. Na základě dosavadního vývoje však únorová data potvrzují trend postupného zpomalování inflace v české ekonomice.
Eskalace napětí na Blízkém východě podle některých analytiků nepředstavuje pouze geopolitické riziko pro globální ekonomiku, ale může zároveň vytvářet nové...