Izraelský premiér potvrdil absolutní zničení íránských kapacit pro obohacování uranu a výrobu nových balistických raket. Ceny ropy prudce korigovaly pod 108 dolarů za barel poté, co Izrael oznámil podporu snahám o znovuotevření Hormuzského průlivu. Donald Trump si vymínil zastavení dalších izraelských útoků na klíčové plynové pole South Pars ve snaze ochránit globální trhy.   Vojenský triumf a destrukce íránského jaderného programu Společné vojenské údery Spojených států a Izraele přinesly podle izraelského premiéra Benjamina Netanyahua fatální ránu íránským strategickým ambicím. Během svého čtvrtečního večerního vystoupení na tiskové konferenci sebevědomě prohlásil, že vojenská operace zcela zničila schopnost Teheránu obohacovat uran a produkovat nové balistické rakety. Tato deklarace představuje zcela zásadní milník v dlouhotrvajícím geopolitickém napětí. Netanyahu vůbec poprvé takto explicitně vyzdvihl konkrétní úspěchy namířené proti íránské obranné průmyslové základně. Podle jeho slov současný íránský režim již nyní vykazuje zcela zřetelné známky toho, že pod tlakem začíná praskat. Izraelský lídr zároveň ostře odmítl jakékoliv spekulace o tom, že by se region připravoval na nekonečnou a vyčerpávající vojenskou kampaň. Zdůraznil, že jím stanovené strategické cíle jsou plně dosažitelné a konflikt spěje k rozuzlení mnohem rychleji, než si většina lidí myslí. Základním předpokladem pro ukončení operací je podle Netanyahua kompletní zdecimování stávajících íránských raketových a jaderných zásob. Konečným cílem pak zůstává vytvoření podmínek, které by mohly vést k potenciálnímu pádu celé islámské republiky. Ačkoliv premiér odmítl na délku trvání konfliktu nasadit pomyslné stopky, vyzval izraelskou veřejnost k maximální vytrvalosti tváří v tvář probíhajícím salvám íránských raket. V reakci na novinářské dotazy dodal, že ve válce je zkrátka nezbytné občas pevně zatnout zuby, dokud není dosaženo konečného vítězství. Energetická infrastruktura v ohrožení a reakce trhů Trhy, které byly v posledních dnech vyhladovělé po jakýchkoliv pozitivních zprávách, reagovaly na čtvrteční vývoj s obrovskou volatilitou. Zásadním hybatelem se stalo prohlášení, že Izrael aktivně pomáhá Spojeným státům s úsilím o znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, který Írán fakticky uzavřel svými útoky na obchodní lodě. Globální benchmark Ropa Brent (BZ=F) zaznamenal po Netanyahuových slovech masivní ústup a propadl se zpět pod hranici 108 dolarů za barel. Ještě na začátku čtvrtečního obchodování přitom cena překonala kritických 119 dolarů v přímé reakci na íránské odvetné údery. Íránská odveta totiž cílila přímo na srdce energetické infrastruktury v Perském zálivu. Rakety zasáhly komplex Ras Laffan v Kataru, který představuje vůbec největší zařízení na zkapalněný zemní plyn na světě. Tyto středeční a čtvrteční údery okamžitě vyvolaly panický růst cen ropy a plynu, jelikož Katar je druhým největším exportérem LNG globálně a absolutně klíčovým dodavatelem pro asijské trhy. Wall Street dokázala z tohoto geopolitického obratu částečně těžit. Americké akcie smazaly své dřívější hluboké ztráty a index S&P 500 (^GSPC) nakonec uzavřel obchodování pouze s mírným poklesem o 0,3 procenta. Paralelně s tím zažily silnou rally americké státní dluhopisy. Výnosy dvouletých státních dluhopisů, které v průběhu paniky vystřelily až na úroveň 3,96 procenta, nakonec klesly na 3,79 procenta. Podle analytika Mikea Zigmonta z Visdom Investment Group trh jasně ukázal, jak explozivně dokáže reagovat na pouhou naději, že by zhruba pětina světové ropy mohla opět volně proudit skrze Hormuzský průliv. Diplomatická hra mezi Washingtonem a Tel Avivem Zákulisí celého konfliktu odhaluje mimořádně složitou diplomatickou partii mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským vedením. Netanyahu si dal velmi záležet na tom, aby veřejně zdůraznil své historické partnerství s Trumpem, a rezolutně odmítl nařčení, že by amerického prezidenta zavlekl do další blízkovýchodní války. Taková tvrzení označil za čisté falešné zprávy. Dynamika jejich vztahu se naplno projevila u klíčového obřího plynového pole South Pars. Zatímco Trump se zpočátku snažil od izraelského útoku na toto pole distancovat tvrzením, že o něm dopředu nic nevěděl, američtí úředníci obeznámení s operací potvrdili, že úder byl s Washingtonem předem plně koordinován. Netanyahu následně uvedl, že Izrael při samotném úderu jednal zcela samostatně. Zároveň ale potvrdil, že právě na přímou žádost Donalda Trumpa souhlasil s tím, že se Izrael zdrží jakýchkoliv budoucích útoků na tento strategický energetický uzel. Trump k tomu dodal, že Netanyahua za útok na South Pars pokáral a dostal ujištění, že se podobná akce nebude opakovat. Americký prezident situaci popsal tak, že obě země jsou sice nezávislé, ale vycházejí spolu skvěle. Podle Trumpa jsou kroky koordinované, ale pokud Izrael udělá něco, co se mu nelíbí, okamžitě zasáhne s tím, že tudy cesta nevede. Zároveň se zavázal, že Spojené státy udělají naprosto cokoliv, co bude nutné pro udržení nízkých cen ropy. Otázka případného nasazení amerických vojáků na Blízkém východě zůstává zahalena nejistotou. Ačkoliv Trump novinářům v Oválné pracovně řekl, že neplánuje nikam posílat vojáky, vzápětí dodal, že i kdyby to měl v plánu, rozhodně by to veřejně neoznamoval. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi mezitím vyslal varování, že pokud dojde k dalším útokům na íránskou energetickou infrastrukturu, Teherán projeví naprosto nulovou zdrženlivost.