Analytici z Macquarie varují, že protažení konfliktu do druhého čtvrtletí může vyvolat cenový šok a poslat ropu až na 200 dolarů za barel. Uzavření Hormuzského průlivu ze strany Teheránu blokuje denní dodávky 15 milionů barelů surové ropy a 5 milionů barelů rafinovaných produktů. Prezident Donald Trump odložil hrozbu úderů na íránskou infrastrukturu do 6. dubna poté, co Írán propustil deset ropných tankerů.   Hrozba bezprecedentního cenového šoku Globální energetické trhy stojí před reálnou hrozbou historického cenového zlomu. Společnost Macquarie Group Ltd. (MQG.AX) ve své nejnovější zprávě varuje, že pokud se současný válečný konflikt protáhne až do června, může trh zažít fundamentální otřes. V takovém případě by cena za barel mohla prorazit magickou a dosud nevídanou hranici 200 dolarů. Tento extrémní vývoj je přímo podmíněn tím, že klíčový Hormuzský průliv zůstane nadále neprůjezdný. Analytický tým, jehož součástí je i Vikas Dwivedi, modeloval budoucí vývoj a dospěl k závěru, že konflikt trvající napříč celým druhým čtvrtletím by nevyhnutelně vyústil v historicky nejvyšší reálné ceny černého zlata. Ve své zprávě z 27. března analytici vyčíslili pravděpodobnost tohoto krizového scénáře na 40 %. Přestože jde o menšinovou variantu, její případný dopad by byl pro globální ekonomiku natolik drastický, že ji investoři nemohou ignorovat. Trh se tak ocitá v napjatém očekávání, jakým směrem se situace vyvine. Alternativní výhled, kterému experti z Macquarie přisuzují 60% pravděpodobnost, počítá s optimističtějším koncem. Podle tohoto modelu by válečné střety mohly skončit již na konci aktuálního měsíce, což by přineslo trhům tolik potřebnou úlevu a stabilizaci dodavatelských řetězců. Zatímco se však hraje o čas, Ropa Brent (BZ=F) směřuje k dosažení rekordního měsíčního zisku za březen. Válka, do které jsou zapojeny Spojené státy, Izrael a Írán, totiž tvrdě zasáhla celý ropou oplývající region Blízkého východu a vyvolala paniku mezi obchodníky. Hormuzský průliv jako zranitelné hrdlo globální ekonomiky Středobodem současné krize je bezesporu Hormuzský průliv. Tento úzký pás moře představuje absolutně vitální tepnu pro fungování světového hospodářství. Aktuální konflikt však vedl k tomu, že Teherán dohlíží na jeho téměř úplné uzavření, což drasticky omezuje toky klíčových energií. Analytici ve své zprávě jasně formulovali, jaký by byl tržní mechanismus v případě dlouhodobé blokády. Pokud by průliv zůstal uzavřen po delší dobu, ceny by musely vystoupat na tak extrémní úrovně, aby zničily historicky obrovské množství globální poptávky po ropě. Jde o takzvanou destrukci poptávky, kdy si trh vynucuje rovnováhu tím, že surovina začne být pro část spotřebitelů cenově nedostupná. Uzavření této vodní cesty způsobilo podle expertů z Macquarie raketový růst cen surové ropy i rafinovaných produktů. Důvodem je samotný rozsah tohoto výpadku, který trh nedokáže ze dne na den nahradit z jiných zdrojů. Pro lepší pochopení rozsahu katastrofy analytici připomněli čísla z doby před vypuknutím konfliktu. Běžně tímto průlivem denně proplulo zhruba 15 milionů barelů surové ropy. K tomu je navíc nutné připočítat dalších 5 milionů barelů rafinovaných produktů, které nyní na světových trzích chybí. Dlouhodobý dopad na komoditní trhy bude záviset především na dvou klíčových faktorech. Tím prvním je přesné načasování znovuotevření průlivu. Tím druhým, a neméně důležitým, je rozsah fyzického poškození energetické infrastruktury, ke kterému během bojů dojde. Geopolitické manévry a historický kontext trhů Cenová křivka ropy Brent odráží extrémní volatilitu posledních týdnů. Během pátečního obchodování se benchmark pohyboval v blízkosti 110 dolarů za barel. Této úrovni však předcházel ještě výraznější skok, kdy se cena dříve v tomto měsíci dotkla krizového maxima 119,50 dolarů. Pro srovnání závažnosti současné situace s minulostí je dobré připomenout data shromážděná agenturou Bloomberg. Absolutní nominální vrchol si ropa Brent připsala v roce 2008, kdy její cena vystoupala na 147,50 dolarů za barel. Varování před hranicí 200 dolarů tak představuje scénář, který by přepsal veškeré historické tabulky. Do vývoje na trzích významně promluvily také kroky americké administrativy. Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil odložení termínu pro případné vojenské údery na íránská energetická zařízení o deset dní. Tento krok poskytl trhům alespoň částečný prostor pro nadechnutí. Jde již o druhou pauzu v této vojenské hrozbě, čímž se časová osa potenciálních útoků protáhla až do 6. dubna. Každý podobný odklad přitom mění dynamiku obchodování a nutí investory přehodnocovat své pozice v energetickém sektoru. Důvodem pro tento odklad byl diplomatický krok ze strany Teheránu. Podle prohlášení amerického prezidenta Írán umožnil deseti ropným tankerům proplout skrze zablokovaný průliv. Tento tah byl americkou stranou interpretován a přijat jako gesto dobré vůle v jinak silně eskalovaném konfliktu.