Cena severomořské ropy Brent se po dalších íránských útocích v oblasti Perského zálivu usadila poblíž hranice 105 dolarů za barel. Blokáda Hormuzského průlivu odřízla od trhu více než 12 milionů barelů ropného ekvivalentu denně, což nutí těžaře omezovat produkci. Rostoucí ceny energií oživují strach z globální inflace a komplikují americké centrální bance plány na snižování úrokových sazeb.   Válečná eskalace a cenový šok na trhu s ropou Světové trhy s energiemi zažívají bezprecedentní otřesy. Vstup do třetího týdne válečného konfliktu přinesl hlášení států Perského zálivu o dalších útocích ze strany Íránu, což okamžitě paralyzovalo klíčové dopravní tepny. Mezinárodní standard, Ropa Brent (BZ=F) , se během pondělního obchodování pohyboval v těsné blízkosti 105 dolarů za barel. Ačkoliv po otevření nad hranicí 106 dolarů cena mírně klesla, stále si připisovala růst o 1,6 % na hodnotu 104,73 dolaru za barel. Od začátku válečného konfliktu tak tato klíčová komodita zdražila o více než 40 %. Podobně dramatický vývoj sleduje i Americká lehká ropa WTI (CL=F) , která posílila o 1 % na 99,68 dolaru za barel, přičemž její celkový nárůst od vypuknutí bojů dosahuje téměř 50 %. Hlavním spouštěčem této cenové exploze je íránská odveta za útoky Izraele a Spojených států. Teherán fakticky zastavil veškerou nákladní dopravu přes úzký Hormuzský průliv. Tímto strategickým hrdlem za normálních okolností proplouvá celá pětina celosvětové produkce ropy. Fyzická blokáda má okamžité a tvrdé dopady na samotnou těžbu. Producenti ropy jsou nyní nuceni drasticky omezovat svou produkci. Důvod je čistě logistický – vytěžená surovina zkrátka nemá kam odtéct, protože kapacity tankerů jsou zablokované. Podle dat nezávislé výzkumné společnosti Rystad Energy zmizelo z trhu za pouhý týden od uzavření průlivu více než 12 milionů barelů ropného ekvivalentu denně. Situaci navíc komplikuje extrémní nepřehlednost dění na místě. Ačkoliv se objevily zprávy o hrstce tankerů, kterým se podařilo průlivem proplout, tato izolovaná data pouze prohlubují celkovou nejistotu na trzích. Jak ve svém komentáři trefně poznamenal Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management, velká část trhu v tuto chvíli operuje v naprosté mlze, neboť za běžného stavu průlivem denně propluje zhruba 25 ropných a LNG tankerů. Rozkolísané burzy a asijská smíšená seance Zatímco komoditní trhy reagují na geopolitické napětí jednoznačným růstem, akciové burzy hledají pevný bod jen velmi obtížně. Pondělní asijská obchodní seance přinesla vysoce smíšené výsledky, které odrážejí nervozitu investorů z dalšího vývoje na Blízkém východě. Tokijský index Nikkei 225 (^N225) oslabil o 0,4 % a uzavřel na hodnotě 53 609,49 bodu. Naopak jihokorejský trh ukázal mírný optimismus, když tamní Kospi (^KS11) přidal 0,6 % a vyšplhal se na 5 521,17 bodu. V zelených číslech zakončil obchodování také hongkongský Hang Seng (^HSI) , který si připsal solidních 1,1 % a dosáhl úrovně 25 755,53 bodu. Kontinentální Čína však následovala spíše japonský scénář, když Shanghai Composite (000001.SS) odepsal 0,7 % na 4 066,40 bodu. Ztráty se nevyhnuly ani protinožcům. Australský benchmark S&P/ASX 200 (^AXJO) odevzdal 0,4 % a klesl na 8 583,50 bodu. Zcela marginální pohyby pak zaznamenaly trhy na Tchaj-wanu a v Indii. Zatímco tchajwanský Taiex (^TWII) nepatrně posílil o 0,1 %, indický Sensex (^BSESN) stejnou měrou oslabil. Určitou naději na uklidnění situace přinesly americké futures kontrakty, které během pondělí zamířily vzhůru. Kontrakt vázaný na širší index S&P 500 (^GSPC) indikoval růst o 0,5 %, zatímco futures na průmyslový Dow Jones Industrial Average (^DJI) přidávaly 0,4 %. Tento vývoj představuje alespoň částečnou úlevu po brutálním pátečním výprodeji. Během páteční seance totiž na Wall Street naplno udeřila panika z ropy nad 100 dolary. Index S&P 500 se propadl o 0,6 % na 6 632,19 bodu, čímž prohloubil svou letošní ztrátu již na 3,1 %. Dow Jones ztratil 0,3 % a uzavřel na 46 558,47 bodu. Technologický Nasdaq Composite (^IXIC) dopadl nejhůře, když odepsal 0,9 % na 22 105,36 bodu. Všechny tři hlavní americké indexy tak zakončily týden ve ztrátě, a to již potřetí v řadě. Inflační hrozba a bezmoc centrálních bankéřů Geopolitická krize v Perském zálivu se rychle přelévá z roviny vojenské a logistické do roviny čistě makroekonomické. Pokud bude válka i nadále brzdit produkci a transport černého zlata, hrozí globální ekonomice zničující vlna inflačních tlaků. Cena energií totiž funguje jako univerzální nákladová položka, která se propisuje do celého dodavatelského řetězce. Mezinárodní energetická agentura (IEA) se pokusila rostoucí paniku mírnit historickým zásahem. Členské státy se dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových strategických rezerv. Navzdory masivnímu objemu této intervence se však zdá, že krok trhy téměř vůbec neuklidnil. Obavy z dlouhodobého výpadku dodávek z Blízkého východu jsou silnější než jednorázové injekce ze státních zásob. Tato situace vytváří dokonalou past pro americký Federální rezervní systém. Zvýšená inflační očekávání, živená drahou ropou, kriticky komplikují snahy centrální banky o uvolnění měnové politiky. Ekonomika by přitom nižší úrokové sazby potřebovala jako stimul pro další růst, avšak mandát cenové stability má přednost. Trhy již tento nový fundament plně vstřebaly. Vzhledem k aktuálnímu vývoji se od americké centrální banky na jejím zasedání, které proběhne tento týden, neočekává žádné snížení úrokových sazeb. Fed tak zůstává v nezáviděníhodné pozici pozorovatele, jehož kroky jsou diktovány válečným děním tisíce kilometrů daleko.