Napětí na Blízkém východě znovu výrazně zasahuje globální finanční trhy. Válka v Íránu způsobuje silnou volatilitu cen ropy na globálních trzích Spojené státy uvolní 172 milionů barelů ze strategických ropných rezerv IEA plánuje historicky největší nouzové uvolnění 400 milionů barelů ropy Asijské akcie klesají, protože investoři reagují na růst cen energií Válka mezi Spojenými státy a Íránem zvyšuje nejistotu investorů a vyvolává silné výkyvy cen ropy, které se okamžitě promítají do vývoje akciových trhů po celém světě. Nejprve reagovala Wall Street a následně se negativní nálada přenesla také do Asie a Tichomoří, kde většina hlavních indexů během čtvrtečního obchodování oslabila. Hlavním tématem posledních dnů je dramatická volatilita cen ropy. Investoři sledují především reakci Spojených států a jejich spojenců, kteří se snaží zabránit dalšímu prudkému růstu cen energií. Americká vláda proto přistoupila k mimořádnému kroku a oznámila rozsáhlé uvolnění ropy ze strategických rezerv. Prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy využijí strategické zásoby s cílem stabilizovat energetické trhy a zabránit prudkému zdražování paliv. Americký ministr energetiky Chris Wright následně potvrdil, že Spojené státy plánují uvolnit přibližně 172 milionů barelů ropy ze strategických ropných rezerv. Tento krok je součástí širší koordinované reakce západních zemí na výpadky dodávek, které způsobuje konflikt v Íránu. Mezinárodní energetická agentura současně oznámila historicky největší nouzové uvolnění ropných rezerv ve své historii. Podle tohoto plánu má být na trh postupně uvolněno až 400 milionů barelů ropy. Cílem tohoto kroku je snížit tlak na ceny a uklidnit energetické trhy, které v posledních dnech zažívají extrémní výkyvy. IEA zatím neuvedla přesný časový harmonogram, kdy se jednotlivé objemy ropy dostanou na trh, což znamená, že nejistota mezi investory přetrvává. Navzdory těmto krokům ceny ropy zůstávají vysoké. Futures na americkou ropu West Texas Intermediate vyskočily o téměř sedm procent a obchodovaly se kolem 93 dolarů za barel. Globální benchmark Brent se současně zvýšil přibližně o sedm procent a pohyboval se poblíž hranice 98 dolarů za barel. Během obchodování se cena Brent krátkodobě dostala dokonce až na hranici 100 dolarů za barel. Vývoj na ropném trhu měl okamžitý dopad na americké akciové indexy. Investoři na Wall Street během středečního obchodování pečlivě sledovali jak vývoj konfliktu, tak pohyby cen energií. Index Dow Jones Industrial Average oslabil o 289 bodů, což představuje pokles o 0,61 procenta. Uzavřel tak na úrovni 47 417 bodů. Širší index S&P 500 zaznamenal pouze mírný pokles o 0,08 procenta a zakončil obchodování na hodnotě 6 775 bodů. Technologický index Nasdaq Composite naopak mírně posílil o 0,08 procenta a uzavřel na 22 716 bodech. Investoři se tak stále snaží vyhodnotit, zda současné geopolitické napětí bude mít pouze krátkodobý dopad, nebo zda může vést k delší destabilizaci energetických trhů. Růst cen ropy byl přitom patrný už během středečního obchodování. Futures na ropu West Texas Intermediate tehdy vzrostly o více než čtyři procenta a uzavřely kolem 87 dolarů za barel. Ropa Brent ve stejný den posílila přibližně o 4,8 procenta a zakončila obchodování na úrovni 91,98 dolaru za barel. Negativní nálada z amerických trhů se následně přelila do Asie. Investoři v regionu reagovali na pokračující geopolitické napětí a vysoké ceny energií výprodejem akcií. Australský akciový index S&P/ASX 200 oslabil o 1,31 procenta a uzavřel na úrovni 8 629 bodů. Největší tlak byl patrný zejména v sektoru vzdělávacích a akademických služeb. Také japonské akciové trhy zaznamenaly pokles. Index Nikkei 225 ztratil přibližně 1,04 procenta a uzavřel na hodnotě 54 452 bodů. Širší index Topix oslabil ještě výrazněji a odepsal zhruba 1,32 procenta. K poklesu přispěly především akcie realitních společností, které patřily mezi nejslabší segmenty trhu. Jihokorejský index Kospi dokázal během dne část ztrát snížit, ale přesto uzavřel v mínusu. Oslabil o 0,48 procenta a skončil na úrovni 5 583 bodů. Zajímavým vývojem prošel index malých technologických společností Kosdaq, který se dokázal vymanit z negativního trendu a posílil o více než jedno procento. V Číně a Hongkongu byl vývoj podobný jako v ostatních částech regionu. Hongkongský index Hang Seng oslabil přibližně o 0,91 procenta. Index CSI 300, který sleduje vývoj největších společností obchodovaných na pevninské Číně, klesl o 0,37 procenta. Investoři tak nyní sledují především další vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na energetické trhy. Pokud by ceny ropy pokračovaly v růstu, mohlo by to podle analytiků představovat významný tlak na globální ekonomiku, inflaci i finanční trhy. Geopolitická situace tak zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů, které mohou v následujících týdnech určovat směr světových akciových trhů.