Klíčové body Delta a United Airlines vykazují neobvyklou odolnost vůči 62% nárůstu cen leteckého paliva a překonávají širší trh. Konec agresivního zajišťování cen paliva vedl k neformálnímu průmyslovému příměří, které umožňuje efektivnější promítání nákladů do cen letenek. Investiční příležitosti se přesouvají k výrobcům a dodavatelům komponentů, kde povinná údržba zajišťuje stabilní cash flow i v době turbulencí.   Odolnost v oblacích: Proč lídři trhu ignorují turbulence Ačkoli technická analýza grafů nemusí být pro každého investora alfou a omegou, aktuální vývoj akcií společnosti Delta Air Lines (DAL) vykazuje neobvyklý vzorec odolnosti, který je v tomto cyklickém odvětví vzácný. Zatímco širší trh reprezentovaný indexem S&P 500 (^GSPC) čelí vlastnímu tlaku, akcie Delty odepsaly od začátku roku pouze 3 %, což je staví o několik procentních bodů před hlavní tržní benchmark. Tato relativní síla přichází v době, kdy fundamenty sektoru čelí drtivému náporu. Cena leteckého paliva, jejímž základem je ropa (CL=F) , vyskočila od února o masivních 62 %, což vedlo k plošnému snižování odhadů zisků v celém odvětví. K tomu se přidávají znepokojivé zprávy o bezpečnosti a provozní komplikace způsobené částečným uzavřením vládních úřadů v USA, které vede k nedostatku personálu na letištích. Přesto všechno dokázala Delta za poslední tři roky investorům vrátit 114 %, čímž překonala trh o neuvěřitelných 45 procentních bodů. Ještě lépe si v tomto horizontu vedla společnost United Airlines Holdings (UAL) , přestože její akcie letos oslabily o 17 %. Zdá se, že 122 let poté, co lidstvo poprvé vzlétlo nad duny v Severní Karolíně, začíná nejsilnější část leteckého průmyslu vykazovat známky investiční dospělosti. Rozdíl mezi vítězi a poraženými je však propastný. Zatímco nejsilnější operátoři vypadají z pohledu fundamentů téměř lákavě, společnosti jako American Airlines Group (AAL) nebo JetBlue Airways (JBLU) zůstávají v hlubokém útlumu. Pro investory s dlouhodobým horizontem se tak trh jasně štěpí na stabilní lídry a rizikové hráče bojující s vysokým dluhem a nízkými maržemi. Zdroj: Shutterstock Palivové příměří a konec cenového podbízení Jedním z klíčových faktorů, které mění dynamiku odvětví, je strategický odklon od hedgingu paliva. Většina amerických aerolinek od složitého a nákladného zajišťování cen upustila, protože se v minulosti často ukázalo jako kontraproduktivní. Výjimkou je Delta, která v roce 2012 koupila ropnou rafinerii u Filadelfie. Tato vertikální integrace ji sice neizoluje od skokového nárůstu cen ropy, ale poskytuje jí kritickou výhodu v momentech, kdy se rozevírají nůžky mezi cenou surové ropy a hotového paliva. O tom, jak lukrativní tento byznys momentálně je, svědčí i výkon čistě rafinérských titulů. Například Phillips 66 (PSX) letos vzrostl o 43 %, zatímco Marathon Petroleum (MPC) a Valero Energy (VLO) si připsaly shodně 53 %. Delta tak díky vlastní rafinerii těží z marží, které její konkurenti musí v plné výši platit dodavatelům. Absence plošného hedgingu paradoxně přinesla do odvětví stabilitu. Jelikož všichni čelí stejné nákladové křivce, zmizela motivace k agresivnímu podbízení cenami. Analytici hovoří o určité formě průmyslového příměří – nikdo nemůže využít výhodného zajištění k tomu, aby konkurence podsekla ceny a agresivně brala tržní podíl. To aerolinkám umožňuje efektivněji promítat vyšší náklady přímo do cen letenek pro koncové zákazníky. Poptávka po létání přitom zůstává robustní. Delta v březnu reportovala meziroční nárůst tržeb o 25 %, zatímco United zaznamenala dvouciferný růst výnosů na nabízenou sedačkovou míli (RASM). Delta těží ze své dominance v lukrativním segmentu služebních cest, zatímco United ovládá mezinárodní linky. Obě společnosti navíc excelují v prodeji prémiových sedadel a doplňkových služeb, což je staví do mnohem lepší pozice než American Airlines, která se spoléhá na cenově senzitivní domácí cestující. Zdroj: Shutterstock Sázka na infrastrukturu: Od motorů až po přezky pásů Silná poptávka po cestování hraje do karet také globálnímu duopolu výrobců letadel. Boeing (BA) a evropský Airbus (AIR.PA) očekávají v letošním roce nárůst dodávek o 10 %, přičemž nedostatek nových strojů na trhu pravděpodobně potrvá až do příští dekády. Tato situace vytváří unikátní příležitost pro dodavatele komponentů a firmy zajišťující servis, tedy takzvaný aftermarket. V tomto segmentu vyniká především společnost GE Aerospace (GE) , která vznikla transformací původního konglomerátu General Electric. Spolu s ní analytici favorizují firmu Howmet Aerospace (HWM) , specialistu na přesné odlitky a výkovky, a společnost FTAI Aviation (FTAI) , která se zaměřuje na servis nejpoužívanějších motorů typu CFM 56. Specifickou pozici má TransDigm Group (TDG) . Tato firma je výhradním dodavatelem mnoha drobných, ale kritických komponentů, se kterými přicházejí cestující denně do styku – od přezek bezpečnostních pásů až po vybavení toalet. Právě tyto "obyčejné" součástky s vysokou marží dělají z TransDigm stabilní sázku i pro období tržních turbulencí, protože jejich výměna je často povinná a nezávislá na ekonomickém cyklu. Kromě velkých hráčů se pozornost obrací i k menším, ale ambiciózním titulům. Alaska Air Group (ALK) po fúzi se společností Hawaiian Airlines posiluje svou pozici v prémiovém segmentu a na transpacifických trasách. Dokonce i Southwest Airlines (LUV) , která nedávno přistoupila k zavedení nových poplatků po vzoru svých konkurentů, začíná vylepšovat svou profitabilitu v pravý čas. Pro investory tak letecký sektor už dávno není jen o sázce na cenu ropy, ale o schopnosti vybrat operátory s nejlepším strategickým řízením nákladů.