První průběžná analýza údajů od prodejců pohonných hmot podle ministerstva financí zatím nenaznačuje, že by čerpací stanice po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě výrazně zvyšovaly své marže. První analýza neukazuje radikální růst marží čerpacích stanic Nafta zdražila o 9,02 Kč na 42,12 Kč za litr Benzin Natural 95 stojí průměrně 38 Kč za litr Vláda zatím odmítá snížení spotřební daně na paliva Resort financí začal data o cenách pohonných hmot monitorovat od pondělí a první dostupné informace podle něj neukazují na radikální změny marží na čerpacích stanicích. Podrobnější a komplexnější vyhodnocení situace by mělo ministerstvo zveřejnit ve čtvrtek. Zvyšování cen paliv v posledních týdnech vyvolalo výraznou pozornost veřejnosti i politiků. Růst cen souvisí především s geopolitickou situací na světových trzích s ropou, která se výrazně vyhrotila na konci února. Ministerstvo financí proto začalo systematicky sledovat vývoj cen v tuzemsku a porovnávat jej s vývojem cen na světových burzách. Růst cen paliv po vypuknutí konfliktu Ceny pohonných hmot v České republice začaly výrazně růst na přelomu února a března, kdy se vyhrotila situace na Blízkém východě. Podle údajů společnosti CCS zdražila nafta od konce února v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Na této úrovni se průměrná cena dieselu v Česku naposledy pohybovala v listopadu 2022. Také cena benzinu zaznamenala růst, i když mírnější než u nafty. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává v průměru za 38 korun za litr, což představuje nárůst o 4,39 koruny oproti konci února. Podobná cenová úroveň byla v Česku naposledy zaznamenána v srpnu před dvěma lety. Zdražování pohonných hmot přitom souvisí s geopolitickým napětím na světových trzích. Ceny ropy začaly výrazně růst od 28. února, kdy Izrael a Spojené státy podnikly letecký útok na Írán. Konflikt následně ovlivnil dopravu v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní trasy na světě. Právě touto strategickou námořní cestou totiž běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Jakékoli omezení dopravy v této oblasti proto okamžitě ovlivňuje globální trhy s energiemi a promítá se také do cen pohonných hmot v jednotlivých zemích. Ministerstvo analyzuje data z tisíců čerpacích stanic Ministerstvo financí při první analýze srovnávalo vývoj cen paliv na čerpacích stanicích s cenami na světových burzách. Cílem bylo zjistit, zda růst cen v České republice odpovídá situaci na globálním trhu s ropou, nebo zda by mohl být způsoben výrazným zvyšováním marží ze strany prodejců. Resort zároveň oznámil, že získal rozsáhlý soubor dat o cenách přímo od provozovatelů čerpacích stanic. Konkrétně jde o podrobná data o takzvaných totemových cenách, tedy cenách uváděných na stojanech jednotlivých stanic. Ministerstvo uvedlo, že data zahrnují období od 15. února 2026 do současnosti. Celkem jde o informace od 2530 čerpacích stanic a 558 provozovatelů, což představuje velmi široký přehled o vývoji cen na tuzemském trhu. V další fázi chce resort analyzovat nejen ceny na samotných čerpacích stanicích, ale také vývoj cen v celém distribučním řetězci pohonných hmot. To znamená, že se bude zabývat i maržemi distributorů a dalšími články dodavatelského systému, aby bylo možné přesněji určit, kde případně dochází k největším cenovým změnám. Vláda zatím další zásahy neplánuje Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že v současnosti je na další opatření zatím příliš brzy. Situace na světových trzích s ropou se podle ní vyvíjí velmi dynamicky a vláda chce nejprve vyhodnotit dostupná data. Zároveň ale zdůraznila, že vláda do budoucna nevylučuje žádné kroky, pokud by se ukázalo, že ceny paliv rostou nepřiměřeně. V tuto chvíli však podle ministerstva první dostupné analýzy nenaznačují, že by čerpací stanice výrazně navyšovaly své marže. Debata o možných opatřeních se zároveň vede i na politické úrovni. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že pro vládní koalici je zásadní, aby ceny pohonných hmot v České republice nepřekročily úroveň v sousedních státech. Pokud by k takové situaci došlo, podle něj by bylo namístě přijmout opatření na ochranu spotřebitelů. Jako krajní variantu zmínil například úřední stanovení stropu pro marže prodejců pohonných hmot. Takový krok by znamenal administrativní regulaci maximální výše marží, kterou by čerpací stanice mohly u paliv uplatňovat. Spor o snížení spotřební daně Vedle toho se vede také politická diskuse o návrhu opoziční Občanské demokratické strany (ODS) na dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Podle tohoto návrhu by snížení daně mohlo pomoci zmírnit dopady růstu cen paliv na motoristy. Vláda však tento návrh odmítá. Podle kabinetu by takové opatření znamenalo výrazný výpadek příjmů státního rozpočtu a jeho přínos pro konečné spotřebitele by byl omezený. Dalším argumentem proti tomuto kroku je také legislativní proces. Snížení spotřební daně by totiž vyžadovalo změnu zákona, což by podle vlády znamenalo poměrně dlouhý proces schvalování. Opatření by tak podle kabinetu nemohlo reagovat dostatečně rychle na aktuální vývoj cen paliv. Vláda proto zatím dává přednost sledování situace a vyhodnocování dat o cenách a maržích v celém distribučním řetězci. Podrobnější výsledky analýzy ministerstva financí by měly být známy ve čtvrtek a mohou naznačit, zda bude potřeba přijmout další kroky.