Ceny ropy prudce klesly v reakci na patnáctibodový mírový plán, který Spojené státy předložily Íránu prostřednictvím Pákistánu.
Navzdory diplomatickému úsilí pokračují vojenské údery mezi Izraelem a Teheránem, přičemž USA vysílají do regionu dalších 2 000 vojáků.
Globální dodavatelské řetězce kolabují: Kalifornie čelí energetické krizi, zatímco Austrálie a Filipíny hlásí kritický nedostatek pohonných hmot.
Ropa reaguje na diplomatickou ofenzivu a ústup z nejhoršího scénáře
Ceny černého zlata zaznamenaly výrazný propad, když trhy začaly vstřebávat zprávy o zrychlujícím se diplomatickém úsilí Spojených států o ukončení války s Íránem. Ropa Brent (BZ=F) se v jednu chvíli propadla až o 7 % směrem k hranici 97 dolarů za barel, než část svých ztrát umazala. Podobný vývoj zaznamenala také Ropa WTI (CL=F), jejíž cena se pohybovala v blízkosti 89 dolarů.
Za tímto náhlým uvolněním tržního napětí stojí především nový patnáctibodový plán Bílého domu, který má pomoci konflikt ukončit. Podle zdrojů obeznámených se situací byl tento klíčový návrh doručen do Teheránu prostřednictvím diplomatických kanálů v Pákistánu. Tento krok dočasně zastínil i zprávy o tom, že Hormuzský průliv zůstává z velké části uzavřen pro běžnou námořní dopravu.
Postoj americké administrativy prošel v posledních dnech dramatickým vývojem. Prezident Donald Trump ještě o víkendu hrozil bombardováním íránských elektráren, pokud nedojde k plnému otevření průlivu do 48 hodin. Následně však od tohoto ultimáta ustoupil a prohlásil, že poskytne pětidenní prostor pro vyjednávání. Právě po tomto obratu následovalo předložení zmíněného patnáctibodového návrhu.
Podle Roberta Rennieho, šéfa komoditního výzkumu ve společnosti Westpac Banking Corp (WBK), se situace jasně posunula. Z fáze, která mohla vést k naprostému zničení, se konflikt přesouvá k vyjednané koncovce. Rennie však varuje, že vzhledem k absolutnímu nedostatku důvěry na obou stranách bude tento proces extrémně složitý a plný překážek.
Charu Chanana ze Saxo Markets dodává, že aktuální pokles cen odráží odmazání rizikové válečné přirážky. Zároveň ale upozorňuje, že trh zdaleka nemá vyhráno. Írán totiž veřejně popírá jakákoliv přímá jednání a vojenská aktivita v regionu nadále pokračuje na vysoké úrovni.
Eskalace raketových útoků a napětí kolem Hormuzského průlivu
Zatímco diplomaté hledají cestu k příměří, vojenská realita na Blízkém východě zůstává nekompromisní. Americká administrativa nařídila 82. výsadkové divizi nasadit v regionu přibližně 2 000 vojáků. Bílý dům tímto krokem zvažuje možnosti, jak oslabit íránské sevření Hormuzského průlivu, který je absolutním středobodem celého konfliktu.
Termínované kontrakty na ropu částečně smazaly své počáteční ztráty poté, co Teherán vypálil na Izrael novou vlnu raket. Íránské ozbrojené síly prostřednictvím státní televize IRIB News rezolutně vyloučily jakákoliv jednání o příměří. Současně vyslaly trhům jasný vzkaz: nedovolí, aby se ceny ropy vrátily na předválečné úrovně, dokud nebudou odstraněny všechny hrozby vůči jejich zemi.
Izrael, který válku na konci února zahájil společným útokem se Spojenými státy, nejeví žádné známky polevení. Ve středu brzy ráno zahájil sérii úderů napříč Teheránem. Izraelská televizní stanice Channel 12 navíc informovala, že vláda v Tel Avivu je znepokojena americkým diplomatickým návrhem a považuje za vysoce nepravděpodobné, že by na něj Írán přistoupil.
Zajímavý obrat přineslo úterní prohlášení prezidenta Trumpa, který naznačil, že Írán nabídl v rámci probíhajících jednání „dárek“ jako projev dobré vůle. Ačkoliv prezident nespecifikoval detaily, potvrdil, že gesto souvisí s toky energií přes Hormuzský průliv. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila novou šanci na diplomacii, avšak zdůraznila, že americké vojenské operace budou pokračovat v neztenčené míře.
Samotný Írán v úterý rozeslal členům Mezinárodní námořní organizace dopis, ve kterém uvádí, že zahraniční lodě mohou proplouvat průlivem. Podmínkou však je, že nesmí podporovat agresivní činy proti zemi a musí striktně dodržovat předpisy stanovené Teheránem. Tento krok přichází ve chvíli, kdy blokáda dodávek ropy a plynu z Perského zálivu vyvolává celosvětové obavy z energetického kolapsu.
Zdroj: Shutterstock
Globální energetický šok zasahuje od Kalifornie po Austrálii
Dopady čtvrtého týdne války se již naplno projevují v globální ekonomice a vyvolávají šokové vlny daleko za hranicemi Blízkého východu. Společnost Chevron Corp. (CVX) vydala ostré varování, že Kalifornie se řítí do hluboké energetické krize. Ropný gigant dokonce pohrozil, že v tomto státě ukončí rafinérskou činnost, pokud úřady nezmírní stávající regulace.
Situace v Kalifornii je mimořádně zranitelná, protože tento americký stát dováží zhruba 20 % rafinovaných paliv z Asie. Jakékoliv narušení tichomořských tras nebo výpadky asijských rafinérií, které jsou závislé na blízkovýchodní ropě, mají na tamní trh okamžitý a drtivý dopad.
Krize tvrdě dopadla také na Austrálii, kde stovky čerpacích stanic hlásí kritický nedostatek pohonných hmot. Australský ministr energetiky Chris Bowen v úterý parlamentu sdělil, že nejméně 600 maloobchodních míst vyčerpalo zásoby minimálně jednoho typu paliva. Tyto výpadky se koncentrují především ve dvou nejlidnatějších státech – Novém Jižním Walesu a Victorii.
Panika se šíří i do dalších asijských ekonomik. Filipíny byly nuceny vyhlásit stav národní energetické nouze, protože konflikt bezprostředně ohrožuje dodávky paliv a stabilitu celé ekonomiky. Jižní Korea mezitím zintenzivnila přípravy na nejhorší možný scénář vývoje na Blízkém východě. Do situace se vložila i Čína, největší světový dovozce ropy a hlavní odběratel íránské suroviny. Ministr zahraničí Wang I vyzval svůj íránský protějšek k co nejrychlejšímu zahájení jednání s USA.
Podle Chrise Westona ze společnosti Pepperstone Group je trh aktuálně ovlivněn ochotou dosáhnout dohody, která by konflikt posunula směrem k příměří. Bezpečný průjezd Hormuzským průlivem bude podle něj úhelným kamenem jakéhokoliv budoucího uspořádání. Behnam Ben Taleblu z Nadace pro obranu demokracií dodává, že Trumpova administrativa nyní vysílá trhům a spojencům signály o blížícím se konci konfliktu, což funguje jako nezbytné uklidnění pro nervózní energetické burzy.
Klíčové body
Ceny ropy prudce klesly v reakci na patnáctibodový mírový plán, který Spojené státy předložily Íránu prostřednictvím Pákistánu.
Navzdory diplomatickému úsilí pokračují vojenské údery mezi Izraelem a Teheránem, přičemž USA vysílají do regionu dalších 2 000 vojáků.
Globální dodavatelské řetězce kolabují: Kalifornie čelí energetické krizi, zatímco Austrálie a Filipíny hlásí kritický nedostatek pohonných hmot.
Ropa reaguje na diplomatickou ofenzivu a ústup z nejhoršího scénáře
Ceny černého zlata zaznamenaly výrazný propad, když trhy začaly vstřebávat zprávy o zrychlujícím se diplomatickém úsilí Spojených států o ukončení války s Íránem. Ropa Brent se v jednu chvíli propadla až o 7 % směrem k hranici 97 dolarů za barel, než část svých ztrát umazala. Podobný vývoj zaznamenala také Ropa WTI , jejíž cena se pohybovala v blízkosti 89 dolarů.
Za tímto náhlým uvolněním tržního napětí stojí především nový patnáctibodový plán Bílého domu, který má pomoci konflikt ukončit. Podle zdrojů obeznámených se situací byl tento klíčový návrh doručen do Teheránu prostřednictvím diplomatických kanálů v Pákistánu. Tento krok dočasně zastínil i zprávy o tom, že Hormuzský průliv zůstává z velké části uzavřen pro běžnou námořní dopravu.
Postoj americké administrativy prošel v posledních dnech dramatickým vývojem. Prezident Donald Trump ještě o víkendu hrozil bombardováním íránských elektráren, pokud nedojde k plnému otevření průlivu do 48 hodin. Následně však od tohoto ultimáta ustoupil a prohlásil, že poskytne pětidenní prostor pro vyjednávání. Právě po tomto obratu následovalo předložení zmíněného patnáctibodového návrhu.
Podle Roberta Rennieho, šéfa komoditního výzkumu ve společnosti Westpac Banking Corp , se situace jasně posunula. Z fáze, která mohla vést k naprostému zničení, se konflikt přesouvá k vyjednané koncovce. Rennie však varuje, že vzhledem k absolutnímu nedostatku důvěry na obou stranách bude tento proces extrémně složitý a plný překážek.
Charu Chanana ze Saxo Markets dodává, že aktuální pokles cen odráží odmazání rizikové válečné přirážky. Zároveň ale upozorňuje, že trh zdaleka nemá vyhráno. Írán totiž veřejně popírá jakákoliv přímá jednání a vojenská aktivita v regionu nadále pokračuje na vysoké úrovni.
Zdroj: Shutterstock
Chcete využít této příležitosti?Eskalace raketových útoků a napětí kolem Hormuzského průlivu
Zatímco diplomaté hledají cestu k příměří, vojenská realita na Blízkém východě zůstává nekompromisní. Americká administrativa nařídila 82. výsadkové divizi nasadit v regionu přibližně 2 000 vojáků. Bílý dům tímto krokem zvažuje možnosti, jak oslabit íránské sevření Hormuzského průlivu, který je absolutním středobodem celého konfliktu.
Termínované kontrakty na ropu částečně smazaly své počáteční ztráty poté, co Teherán vypálil na Izrael novou vlnu raket. Íránské ozbrojené síly prostřednictvím státní televize IRIB News rezolutně vyloučily jakákoliv jednání o příměří. Současně vyslaly trhům jasný vzkaz: nedovolí, aby se ceny ropy vrátily na předválečné úrovně, dokud nebudou odstraněny všechny hrozby vůči jejich zemi.
Izrael, který válku na konci února zahájil společným útokem se Spojenými státy, nejeví žádné známky polevení. Ve středu brzy ráno zahájil sérii úderů napříč Teheránem. Izraelská televizní stanice Channel 12 navíc informovala, že vláda v Tel Avivu je znepokojena americkým diplomatickým návrhem a považuje za vysoce nepravděpodobné, že by na něj Írán přistoupil.
Zajímavý obrat přineslo úterní prohlášení prezidenta Trumpa, který naznačil, že Írán nabídl v rámci probíhajících jednání „dárek“ jako projev dobré vůle. Ačkoliv prezident nespecifikoval detaily, potvrdil, že gesto souvisí s toky energií přes Hormuzský průliv. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila novou šanci na diplomacii, avšak zdůraznila, že americké vojenské operace budou pokračovat v neztenčené míře.
Samotný Írán v úterý rozeslal členům Mezinárodní námořní organizace dopis, ve kterém uvádí, že zahraniční lodě mohou proplouvat průlivem. Podmínkou však je, že nesmí podporovat agresivní činy proti zemi a musí striktně dodržovat předpisy stanovené Teheránem. Tento krok přichází ve chvíli, kdy blokáda dodávek ropy a plynu z Perského zálivu vyvolává celosvětové obavy z energetického kolapsu.
Zdroj: Shutterstock
Globální energetický šok zasahuje od Kalifornie po Austrálii
Dopady čtvrtého týdne války se již naplno projevují v globální ekonomice a vyvolávají šokové vlny daleko za hranicemi Blízkého východu. Společnost Chevron Corp. vydala ostré varování, že Kalifornie se řítí do hluboké energetické krize. Ropný gigant dokonce pohrozil, že v tomto státě ukončí rafinérskou činnost, pokud úřady nezmírní stávající regulace.
Situace v Kalifornii je mimořádně zranitelná, protože tento americký stát dováží zhruba 20 % rafinovaných paliv z Asie. Jakékoliv narušení tichomořských tras nebo výpadky asijských rafinérií, které jsou závislé na blízkovýchodní ropě, mají na tamní trh okamžitý a drtivý dopad.
Krize tvrdě dopadla také na Austrálii, kde stovky čerpacích stanic hlásí kritický nedostatek pohonných hmot. Australský ministr energetiky Chris Bowen v úterý parlamentu sdělil, že nejméně 600 maloobchodních míst vyčerpalo zásoby minimálně jednoho typu paliva. Tyto výpadky se koncentrují především ve dvou nejlidnatějších státech – Novém Jižním Walesu a Victorii.
Panika se šíří i do dalších asijských ekonomik. Filipíny byly nuceny vyhlásit stav národní energetické nouze, protože konflikt bezprostředně ohrožuje dodávky paliv a stabilitu celé ekonomiky. Jižní Korea mezitím zintenzivnila přípravy na nejhorší možný scénář vývoje na Blízkém východě. Do situace se vložila i Čína, největší světový dovozce ropy a hlavní odběratel íránské suroviny. Ministr zahraničí Wang I vyzval svůj íránský protějšek k co nejrychlejšímu zahájení jednání s USA.
Podle Chrise Westona ze společnosti Pepperstone Group je trh aktuálně ovlivněn ochotou dosáhnout dohody, která by konflikt posunula směrem k příměří. Bezpečný průjezd Hormuzským průlivem bude podle něj úhelným kamenem jakéhokoliv budoucího uspořádání. Behnam Ben Taleblu z Nadace pro obranu demokracií dodává, že Trumpova administrativa nyní vysílá trhům a spojencům signály o blížícím se konci konfliktu, což funguje jako nezbytné uklidnění pro nervózní energetické burzy.
Klíčové body
Ceny ropy prudce klesly v reakci na patnáctibodový mírový plán, který Spojené státy předložily Íránu prostřednictvím Pákistánu.
Navzdory diplomatickému úsilí pokračují vojenské údery mezi Izraelem a Teheránem, přičemž USA vysílají do regionu dalších 2 000 vojáků.
Globální dodavatelské řetězce kolabují: Kalifornie čelí energetické krizi, zatímco Austrálie a Filipíny hlásí kritický nedostatek pohonných hmot.
Ropa reaguje na diplomatickou ofenzivu a ústup z nejhoršího scénáře
Ceny černého zlata zaznamenaly výrazný propad, když trhy začaly vstřebávat zprávy o zrychlujícím se diplomatickém úsilí Spojených států o ukončení války s Íránem. Ropa Brent (BZ=F) se v jednu chvíli propadla až o 7 % směrem k hranici 97 dolarů za barel, než část svých ztrát umazala. Podobný vývoj zaznamenala také Ropa WTI (CL=F) , jejíž cena se pohybovala v blízkosti 89 dolarů.
Za tímto náhlým uvolněním tržního napětí stojí především nový patnáctibodový plán Bílého domu, který má pomoci konflikt ukončit. Podle zdrojů obeznámených se situací byl tento klíčový návrh doručen do Teheránu prostřednictvím diplomatických kanálů v Pákistánu. Tento krok dočasně zastínil i zprávy o tom, že Hormuzský průliv zůstává z velké části uzavřen pro běžnou námořní dopravu.
Postoj americké administrativy prošel v posledních dnech dramatickým vývojem. Prezident Donald Trump ještě o víkendu hrozil bombardováním íránských elektráren, pokud nedojde k plnému otevření průlivu do 48 hodin. Následně však od tohoto ultimáta ustoupil a prohlásil, že poskytne pětidenní prostor pro vyjednávání. Právě po tomto obratu následovalo předložení zmíněného patnáctibodového návrhu.
Podle Roberta Rennieho, šéfa komoditního výzkumu ve společnosti Westpac Banking Corp (WBK) , se situace jasně posunula. Z fáze, která mohla vést k naprostému zničení, se konflikt přesouvá k vyjednané koncovce. Rennie však varuje, že vzhledem k absolutnímu nedostatku důvěry na obou stranách bude tento proces extrémně složitý a plný překážek.
Charu Chanana ze Saxo Markets dodává, že aktuální pokles cen odráží odmazání rizikové válečné přirážky. Zároveň ale upozorňuje, že trh zdaleka nemá vyhráno. Írán totiž veřejně popírá jakákoliv přímá jednání a vojenská aktivita v regionu nadále pokračuje na vysoké úrovni.
Zdroj: Shutterstock
Eskalace raketových útoků a napětí kolem Hormuzského průlivu
Zatímco diplomaté hledají cestu k příměří, vojenská realita na Blízkém východě zůstává nekompromisní. Americká administrativa nařídila 82. výsadkové divizi nasadit v regionu přibližně 2 000 vojáků. Bílý dům tímto krokem zvažuje možnosti, jak oslabit íránské sevření Hormuzského průlivu, který je absolutním středobodem celého konfliktu.
Termínované kontrakty na ropu částečně smazaly své počáteční ztráty poté, co Teherán vypálil na Izrael novou vlnu raket. Íránské ozbrojené síly prostřednictvím státní televize IRIB News rezolutně vyloučily jakákoliv jednání o příměří. Současně vyslaly trhům jasný vzkaz: nedovolí, aby se ceny ropy vrátily na předválečné úrovně, dokud nebudou odstraněny všechny hrozby vůči jejich zemi.
Izrael, který válku na konci února zahájil společným útokem se Spojenými státy, nejeví žádné známky polevení. Ve středu brzy ráno zahájil sérii úderů napříč Teheránem. Izraelská televizní stanice Channel 12 navíc informovala, že vláda v Tel Avivu je znepokojena americkým diplomatickým návrhem a považuje za vysoce nepravděpodobné, že by na něj Írán přistoupil.
Zajímavý obrat přineslo úterní prohlášení prezidenta Trumpa, který naznačil, že Írán nabídl v rámci probíhajících jednání „dárek“ jako projev dobré vůle. Ačkoliv prezident nespecifikoval detaily, potvrdil, že gesto souvisí s toky energií přes Hormuzský průliv. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila novou šanci na diplomacii, avšak zdůraznila, že americké vojenské operace budou pokračovat v neztenčené míře.
Samotný Írán v úterý rozeslal členům Mezinárodní námořní organizace dopis, ve kterém uvádí, že zahraniční lodě mohou proplouvat průlivem. Podmínkou však je, že nesmí podporovat agresivní činy proti zemi a musí striktně dodržovat předpisy stanovené Teheránem. Tento krok přichází ve chvíli, kdy blokáda dodávek ropy a plynu z Perského zálivu vyvolává celosvětové obavy z energetického kolapsu.
Zdroj: Shutterstock
Globální energetický šok zasahuje od Kalifornie po Austrálii
Dopady čtvrtého týdne války se již naplno projevují v globální ekonomice a vyvolávají šokové vlny daleko za hranicemi Blízkého východu. Společnost Chevron Corp. (CVX) vydala ostré varování, že Kalifornie se řítí do hluboké energetické krize. Ropný gigant dokonce pohrozil, že v tomto státě ukončí rafinérskou činnost, pokud úřady nezmírní stávající regulace.
Situace v Kalifornii je mimořádně zranitelná, protože tento americký stát dováží zhruba 20 % rafinovaných paliv z Asie. Jakékoliv narušení tichomořských tras nebo výpadky asijských rafinérií, které jsou závislé na blízkovýchodní ropě, mají na tamní trh okamžitý a drtivý dopad.
Krize tvrdě dopadla také na Austrálii, kde stovky čerpacích stanic hlásí kritický nedostatek pohonných hmot. Australský ministr energetiky Chris Bowen v úterý parlamentu sdělil, že nejméně 600 maloobchodních míst vyčerpalo zásoby minimálně jednoho typu paliva. Tyto výpadky se koncentrují především ve dvou nejlidnatějších státech – Novém Jižním Walesu a Victorii.
Panika se šíří i do dalších asijských ekonomik. Filipíny byly nuceny vyhlásit stav národní energetické nouze, protože konflikt bezprostředně ohrožuje dodávky paliv a stabilitu celé ekonomiky. Jižní Korea mezitím zintenzivnila přípravy na nejhorší možný scénář vývoje na Blízkém východě. Do situace se vložila i Čína, největší světový dovozce ropy a hlavní odběratel íránské suroviny. Ministr zahraničí Wang I vyzval svůj íránský protějšek k co nejrychlejšímu zahájení jednání s USA.
Podle Chrise Westona ze společnosti Pepperstone Group je trh aktuálně ovlivněn ochotou dosáhnout dohody, která by konflikt posunula směrem k příměří. Bezpečný průjezd Hormuzským průlivem bude podle něj úhelným kamenem jakéhokoliv budoucího uspořádání. Behnam Ben Taleblu z Nadace pro obranu demokracií dodává, že Trumpova administrativa nyní vysílá trhům a spojencům signály o blížícím se konci konfliktu, což funguje jako nezbytné uklidnění pro nervózní energetické burzy.
Šanghajská společnost FourSemi se etablovala jako přední výrobce specializovaných polovodičových čipů pro oblast inteligentního audia a haptické odezvy.