Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly výrazný pokles poté, co americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by se mohl brzy přiblížit ke svému konci. Ceny ropy prudce klesly poté, co Donald Trump naznačil možné ukončení války s Íránem Ropa Brent během extrémně volatilního obchodování kolísala v historicky širokém rozpětí Uzavření Hormuzského průlivu výrazně narušilo globální dodávky ropy Investoři sledují kroky americké administrativy, které mohou ovlivnit energetické trhy Jeho komentáře přišly v době, kdy energetické trhy čelí mimořádné volatilitě a investoři se obávají dopadů války na globální dodávky ropy i na inflaci v největších ekonomikách světa. Futures na ropu Brent i americkou ropu West Texas Intermediate během obchodování klesly o více než deset procent, než se jim podařilo část ztrát zmírnit. Vývoj následoval po mimořádně dramatické obchodní seanci, během které ceny ropy kolísaly v historicky širokém rozpětí. Prezident Donald Trump se snažil trhy uklidnit prohlášením, že konflikt s Íránem bude „velmi rychle u konce“, a naznačil také několik kroků, které by mohly stabilizovat energetický sektor. Podle jeho slov by Spojené státy mohly zrušit některé sankce související s ropným obchodem a zároveň požádat americké námořnictvo, aby doprovázelo tankery proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta u íránského pobřeží patří mezi nejdůležitější energetické dopravní tepny na světě. Za normálních okolností jí prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy a také významná část světového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Globální benchmark Brent se po prudkém poklesu pohyboval kolem hranice 93 dolarů za barel. Ještě během předchozího dne přitom cena této ropy překročila psychologickou hranici 100 dolarů za barel a většinu času se nad ní držela. Pondělní obchodování bylo mimořádně turbulentní. Cena ropy Brent se během jediné seance pohybovala v rozpětí přibližně 36 dolarů za barel, což představuje nejširší denní rozpětí v historii této komodity a zároveň největší volatilitu od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Samotný konflikt, který vstoupil již do druhého týdne a zapojilo se do něj více než deset zemí, způsobil prudký růst cen energií. Nešlo pouze o ropu, ale také o zemní plyn a ropné produkty, například motorovou naftu. Výrazný dopad pocítili také spotřebitelé ve Spojených státech. Maloobchodní ceny benzínu tam vyskočily na nejvyšší úroveň od srpna roku 2024, což zvyšuje politický tlak na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napětí na trhu vyvrcholilo v okamžiku, kdy cena ropy krátce vystřelila až ke 120 dolarům za barel. K tomu došlo poté, co několik velkých producentů v Perském zálivu muselo omezit produkci kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato situace dramaticky omezila přepravu ropy z regionu, který je jedním z největších exportních center energie na světě. Ceny se později částečně stabilizovaly poté, co některé velké ekonomiky začaly zvažovat uvolnění strategických ropných rezerv. Dalším faktorem, který přispěl k poklesu cen, byly právě komentáře amerického prezidenta o možném ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu však zůstává velmi napjatá. Od začátku války na konci února došlo k několika útokům na obchodní plavidla a velká část tankerů se proto této oblasti vyhýbá. V posledních dnech sice průlivem proplul tanker přepravující saúdskou ropu a Írán pokračuje v exportu určitého objemu ropy, celkový obchodní provoz je však stále výrazně omezený. Podle Vandany Hariové ze společnosti Vanda Insights není jisté, zda Trumpova prohlášení dokážou situaci rychle stabilizovat. Lodní společnosti a provozovatelé tankerů podle ní pravděpodobně zůstanou opatrní, dokud nebude bezpečnost v regionu skutečně zajištěna. Samotná politická prohlášení totiž podle analytiků obvykle nestačí k tomu, aby se dopravní trasy okamžitě vrátily k normálnímu provozu. Investoři také pozorně sledují kroky americké administrativy v oblasti energetické politiky. Donald Trump například potvrdil, že o situaci na ropném trhu hovořil během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Minulý týden navíc Spojené státy umožnily Indii dočasně zvýšit nákupy ruské ropy, čímž částečně zmírnily předchozí omezení. Prezident zároveň zdůraznil, že jeho cílem je udržet ceny ropy na co nejnižší úrovni. Podle něj byly ceny v posledních dnech „uměle zvýšené“ kvůli vojenské operaci na Blízkém východě. Přesto připustil, že konflikt pravděpodobně neskončí okamžitě a že existují další nevyřešené otázky týkající se politického vedení v Teheránu. Další komplikací pro globální energetický trh je omezení produkce v některých zemích Perského zálivu. Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt i Spojené arabské emiráty v posledních dnech snížily těžbu, protože jejich sklady se rychle zaplňují v důsledku omezeného exportu přes Hormuzský průliv. Nedostatek dodávek z regionu zároveň nutí rafinerie omezovat některé provozy a nutí asijské odběratele agresivně soutěžit o dostupné dodávky paliv. Extrémní volatilita se projevila i na americkém trhu. Obchodování s ropou West Texas Intermediate bylo během úterního otevření krátce přerušeno, protože ceny během prvních minut překročily stanovené limity pro pohyb trhu. Americký benchmark se během předchozí seance pohyboval v rozpětí přibližně 38 dolarů za barel, což je největší rozptyl od období pandemie, kdy ceny ropy na krátkou dobu dokonce klesly do záporných hodnot. Analytici upozorňují, že současná situace je i na poměry ropného trhu mimořádná. Podle Vikase Dwivediho ze společnosti Macquarie Group patřilo pondělní obchodování mezi nejdivočejší dny, jaké energetické trhy v posledních letech zažily. Pro investory tak zůstává klíčovou otázkou, zda se geopolitické napětí skutečně uklidní, nebo zda se volatilita na ropném trhu udrží i v dalších týdnech.