Ropné trhy zažívají mimořádně volatilní období. Cena ropy kolísá kolem 87 dolarů kvůli nejistotě na trhu IEA zvažuje rekordní uvolnění více než 182 milionů barelů ropy Hormuzský průliv zůstává klíčovým rizikem pro globální dodávky energie Konflikt na Blízkém východě zvyšuje volatilitu i inflační obavy Cena ropy se po prudkém růstu začala pohybovat nevyzpytatelně poté, co se objevily zprávy, že Mezinárodní energetická agentura zvažuje uvolnění rekordního objemu strategických ropných rezerv. Tento krok by měl zmírnit tlak na ceny, které v posledních dnech prudce rostou kvůli válce na Blízkém východě a narušení dodávek. Cena ropy Brent se po předchozím růstu o přibližně 3,7 procenta začala snižovat a kolísala kolem úrovně 87 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate se pohybovala přibližně kolem hranice 83 dolarů za barel. Trh tak pokračuje v extrémně volatilním období, kdy ceny v pondělí krátkodobě vystřelily nad 100 dolarů za barel. Impulzem k oslabení cen byla zpráva, že Mezinárodní energetická agentura zvažuje uvolnění nouzových ropných rezerv. Podle informací zveřejněných ve finančních médiích by objem uvolněné ropy mohl překročit 182 milionů barelů. Takový krok by byl ještě větší než koordinované uvolnění rezerv v roce 2022, kdy svět reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu. Cílem takového kroku je stabilizovat trh a zmírnit šok způsobený prudkým omezením dodávek z oblasti Perského zálivu. Situace se vyhrotila především kvůli omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Tento úzký námořní koridor je jednou z nejdůležitějších energetických tras na světě, protože jím běžně proudí přibližně pětina globálních dodávek ropy. V posledních dnech se však lodní doprava v této oblasti prakticky zastavila. Tankery se průlivu vyhýbají kvůli bezpečnostním rizikům a mnoho ropných společností pozastavilo přepravu. To vedlo k tomu, že hlavní producenti v Perském zálivu začali omezovat produkci a zároveň zvýšili ceny ropy, zemního plynu i rafinovaných produktů, jako je například nafta. Podle dostupných informací by členské státy Mezinárodní energetické agentury mohly o návrhu uvolnění rezerv rozhodnout během středy. Pokud proti návrhu nikdo nevznese námitky, mohl by být plán realizován velmi rychle. Naopak nesouhlas některé z členských zemí by mohl celý proces zpozdit. Myšlenku přípravy scénářů pro uvolnění strategických rezerv podpořily také státy skupiny G7, které agenturu na začátku týdne požádaly, aby připravila možné varianty reakce na současnou energetickou krizi. Cílem je zabránit prudkému růstu cen energií, který by mohl ohrozit globální ekonomiku. Podle Charua Chananua, hlavního investičního stratéga společnosti Saxo Markets v Singapuru, je případné uvolnění rezerv zároveň uklidňujícím signálem i varováním. Na jedné straně může krátkodobě zvýšit nabídku a zmírnit paniku na trhu. Na druhé straně ale vysílá signál, že narušení dodávek je natolik vážné, že si vyžaduje mimořádná opatření. K výrazné nervozitě na trhu přispívají také nejednoznačné informace přicházející z americké administrativy. Ministr energetiky Chris Wright například omylem zveřejnil zprávu, podle které americké námořnictvo eskortovalo ropný tanker přes Hormuzský průliv. Tento příspěvek byl následně smazán a Bílý dům poté potvrdil, že k žádné takové operaci nedošlo. Další nejistotu přinášejí také vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, která se objevují na sociálních sítích. Prezident v pondělí naznačil, že konflikt by mohl brzy skončit, avšak další prohlášení amerických představitelů naznačují spíše eskalaci vojenských operací a velmi malé šance na diplomatické řešení. Podle Rebeccy Babinové z investiční společnosti CIBC Private Wealth Group se trh aktuálně nachází v situaci, kdy reaguje na každou novou informaci téměř okamžitě. Obchodníci podle ní obchodují v prostředí velké nejistoty, kdy titulky zpráv během dne vyvolávají prudké cenové výkyvy. Konflikt na Blízkém východě mezitím nadále eskaluje a postupně vtahuje do bojů stále více zemí. Situace začíná mít přímý dopad i na spotřebitele. Ve Spojených státech například výrazně rostou ceny benzínu, což vytváří další politický tlak na americkou vládu. Další komplikací je snížení produkce ropy ze strany některých zemí Perského zálivu. Saúdská Arábie, Irák, Spojené arabské emiráty a Kuvajt podle dostupných údajů snížily svou společnou produkci přibližně o 6,7 milionu barelů denně. To představuje zhruba šest procent celosvětové produkce ropy. Situaci ještě zhoršil útok dronů na jednu z největších rafinerií ve Spojených arabských emirátech, která musela dočasně zastavit provoz. Tento incident dále zvýšil obavy z dlouhodobého narušení dodávek energie. Generální ředitel společnosti Saudi Aramco Amín Násir ve svém prvním veřejném vystoupení od začátku konfliktu varoval, že pokud narušení dodávek potrvá delší dobu, mohou být důsledky pro světový ropný trh velmi vážné. Podle něj by dlouhodobý výpadek dodávek z regionu mohl mít zásadní dopad na globální ekonomiku i inflaci. Ropný trh tak zůstává v mimořádně napjaté situaci. Investoři nyní sledují především rozhodnutí Mezinárodní energetické agentury a další vývoj konfliktu na Blízkém východě. Právě tyto faktory budou v nejbližších týdnech určovat, zda ceny ropy zůstanou extrémně volatilní, nebo se podaří situaci alespoň částečně stabilizovat.