Napětí na globálních trzích se znovu zvýšilo poté, co útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě vyvolaly výrazný růst cen ropy a plynu. Futures na americké indexy klesly kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě Cena ropy Brent vyskočila nad 112 dolarů za barel Fed ponechal sazby na úrovni 3,5 až 3,75 % Micron překonal očekávání, akcie však oslabily kvůli vyšším investicím Investoři zároveň sledovali rozhodnutí centrálních bank a nové výsledky technologických firem. Kombinace geopolitického napětí, inflace a měnové politiky vytvořila prostředí zvýšené volatility na finančních trzích. Futures na hlavní americké akciové indexy ve čtvrtek mírně klesaly, zatímco energetické komodity prudce zdražovaly. Investoři se snaží vyhodnotit, jak může konflikt v regionu Perského zálivu ovlivnit inflaci, ekonomický růst i budoucí kroky centrálních bank. Do pozornosti se dostaly také výsledky výrobce paměťových čipů Micron Technology (MU) , jehož akcie oslabily v předobchodní fázi poté, co firma oznámila výrazné zvýšení kapitálových výdajů. Futures na americké indexy klesají po růstu cen energií Futures navázané na hlavní americké akciové indexy ve čtvrtek signalizovaly slabší otevření trhu. V 10:16 SEČ futures na Dow Jones Industrial Average klesly o 38 bodů (0,15 %). Futures na index S&P 500 ztratily 11 bodů (0,2 %) a futures na technologický Nasdaq 100 oslabily o 67 bodů (0,3 %). Pokles futures následoval po slabší obchodní seanci na Wall Street v předchozím dni. Hlavní indexy se propadly poté, co došlo k útoku na plynové pole South Pars, které představuje íránskou část největšího naleziště zemního plynu na světě. Teherán následně reagoval útoky na plynovou infrastrukturu v Kataru a Saúdské Arábii. Konflikt mezi Íránem a společnými silami Spojených států a Izraele tak vyvolal obavy z širší regionální eskalace. Investoři se zároveň obávají dopadu těchto událostí na inflaci. Růst cen energií totiž může zvýšit náklady firem i domácností po celém světě. Napětí na trzích navíc zvyšují i nejnovější data z americké ekonomiky. Únorová inflace výrobců (PPI) ve Spojených státech překonala očekávání analytiků, což posílilo obavy, že inflační tlaky v americké ekonomice přetrvávají. Na konci středeční obchodní seance proto index Dow Jones Industrial Average oslabil o 1,6 %, širší S&P 500 klesl o 1,4 % a technologický Nasdaq Composite ztratil 1,5 %. Cena ropy Brent překročila hranici 112 dolarů Energetické trhy reagovaly na vývoj na Blízkém východě prudkým růstem cen. Futures na ropu Brent, která slouží jako globální cenový benchmark, se dostaly výrazně nad hranici 112 dolarů za barel. Kolem 04:40 ET ropa Brent vyskočila o 7,8 % na 115,78 dolarů za barel, což představovalo nárůst přibližně o osm dolarů během krátké doby. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) rovněž zdražila, když vzrostla o 1,6 % na 97,01 dolarů za barel. Rozdíl mezi cenou Brent a WTI se přitom rozšířil na největší úroveň za více než deset let. Tento vývoj je z velké části spojen s uvolňováním amerických strategických ropných rezerv. Napětí na energetických trzích ještě zvýšil vývoj v oblasti zemního plynu. Evropské ceny plynu vyskočily o více než 25 % poté, co íránské útoky zasáhly zařízení Ras Laffan v Kataru, které je největším centrem výroby zkapalněného zemního plynu na světě. Samotný Ras Laffan se podílí až na pětině globálních dodávek LNG, což vysvětluje prudkou reakci trhu. Analytici banky ING upozornili, že útok na íránská energetická aktiva je překvapivý vzhledem k tomu, že americká administrativa se v posledních týdnech snažila spíše snižovat tlak na růst cen ropy. Americký prezident Donald Trump zároveň popřel, že by se Spojené státy nebo Katar podílely na útoku na pole South Pars. Podle jeho vyjádření útok provedl Izrael. Energetické trhy zároveň čelí dalšímu problému – omezení dopravy v Hormuzském průlivu. Tímto úzkým námořním koridorem jižně od Íránu prochází přibližně 20 % světové produkce ropy, ale kvůli riziku útoků se zde lodní doprava výrazně omezila. Fed ponechal sazby beze změny Navzdory rostoucím cenám energií se americká centrální banka rozhodla ponechat svou měnovou politiku beze změny. Federální rezervní systém ve středu ponechal úrokové sazby v pásmu 3,5 % až 3,75 %, což odpovídalo očekávání trhu. Současně však Fed nevyloučil možnost snížení sazeb v budoucnu. V kvartálních projekcích uvedlo 12 z 19 členů měnového výboru, že v roce 2026 očekávají alespoň jedno snížení úrokových sazeb. Předseda Fedu Jerome Powell ale na tiskové konferenci upozornil, že investoři by měli tyto prognózy brát „ještě s větší rezervou než obvykle“. Powell zároveň naznačil, že současná úroveň sazeb je podle Fedu neutrální. Jinými slovy jde o úroveň, která ekonomiku výrazně nepodporuje, ale ani ji výrazně nebrzdí. To může znamenat, že prostor pro rychlé snižování sazeb je omezený, zejména pokud by rostoucí ceny energií začaly znovu zvyšovat inflaci. Centrální banky po světě vyčkávají Podobný přístup zvolily i další centrální banky. Bank of Japan (BOJ) ve čtvrtek ponechala svou klíčovou sazbu beze změny na úrovni 0,75 %. Rozhodnutí bylo téměř jednomyslné, přičemž jeden člen rady, Hajime Takata, hlasoval pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Japonská centrální banka zároveň upozornila na rizika spojená s růstem cen energií. Pro japonskou ekonomiku je tento faktor zvlášť citlivý, protože země je silně závislá na dovozu energetických surovin. Ropa a plyn navíc musí do Japonska často procházet právě Hormuzským průlivem, kde nyní panuje zvýšené geopolitické napětí. Analytici společnosti Capital Economics uvedli, že BOJ zároveň naznačila možnost dalšího zvýšení sazeb v budoucnu, pokud by inflace zůstala zvýšená. Finanční trhy zároveň očekávají rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) a Bank of England (BoE), které by měly také ponechat úrokové sazby beze změny. Podobný krok už oznámila také Švýcarská národní banka (SNB), která zdůraznila, že ekonomické prostředí je v důsledku konfliktu s Íránem výrazně nejistější. Výsledky Micronu překonaly odhady, akcie přesto klesly Pozornost investorů se zaměřila také na výsledky výrobce paměťových čipů Micron Technology (MU). Společnost zveřejnila výsledky za fiskální druhé čtvrtletí, které byly z hlediska hospodaření velmi silné. Tržby společnosti vzrostly meziročně o 196 % na 23,86 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období před rokem činily 8,05 miliardy dolarů. Výsledek zároveň překonal očekávání analytiků, kteří odhadovali tržby kolem 19,19 miliardy dolarů. Upravený zisk na akcii dosáhl 12,20 dolarů, zatímco před rokem činil 1,56 dolarů. Analytici přitom očekávali zisk přibližně 8,79 dolarů na akcii. Hrubá marže společnosti dosáhla 74,9 %, což představuje rekordní hodnotu v historii firmy. Navzdory silným výsledkům akcie Micronu v předobchodní fázi klesly o více než 4 %. Investory totiž znepokojil plán společnosti výrazně zvýšit kapitálové výdaje. Micron uvedl, že ve fiskálním roce 2026 plánuje investovat více než 25 miliard dolarů do nových výrobních kapacit, což je přibližně o 5 miliard dolarů více, než firma uváděla ve svých předchozích odhadech. Generální ředitel Sanjay Mehrotra uvedl, že v éře umělé inteligence se paměťové čipy stávají strategickým prvkem technologické infrastruktury. Společnost proto investuje do rozšíření svých výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit rostoucí poptávku zákazníků.