Kubánská energetická síť se po masivním 29hodinovém výpadku částečně obnovuje, zatímco země čelí nejhlubší krizi od pádu Sovětského svazu. Prezident Díaz-Canel ostře kritizuje americkou administrativu za odříznutí dodávek venezuelské ropy a varuje před plány na nepřátelské převzetí ostrova. Analytici varují před hrozícím kolapsem sítě a rostoucí nespokojeností obyvatelstva, přičemž přechod na solární energii přichází podle expertů příliš pozdě.   Energetický kolaps a postupné oživování ostrova Komunisty řízený ostrovní stát, který obývá zhruba deset milionů obyvatel, se v úterý večer začal pomalu probouzet z temnoty. Podle oficiálních představitelů energetického sektoru se podařilo částečně obnovit připojení k národní rozvodné síti po masivním celostátním výpadku. Ten podle dostupných zpráv trval více než zničujících 29 hodin a uvrhl zemi do naprosté paralýzy. Kubánský provozovatel přenosové soustavy, společnost UNE, prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že postupně obnovuje dodávky elektřiny do všech provincií a měst po celé zemi. Zástupci podniku však neposkytli žádné bližší podrobnosti o tom, co přesně stálo za tímto bezprecedentním kolapsem energetické infrastruktury. Země, která se nachází pouhých 90 mil od pobřeží americké Floridy, v současnosti čelí svému vůbec největšímu testu od historického pádu Sovětského svazu. Nedostatek základních surovin a zkolabovaná infrastruktura vytvářejí tlak, jaký tamní režim nezažil desítky let. Základním kamenem tohoto prohlubujícího se konfliktu je Ropa (CL=F) , jejíž dodávky na ostrov se staly hlavním terčem tvrdých amerických sankcí. Spojené státy uvalily na ostrov přísnou ropnou blokádu již v lednu tohoto roku. Tento drastický krok následoval krátce poté, co byl v rámci odvážné vojenské operace zadržen venezuelský prezident Nicolás Maduro. Právě Venezuela dlouhodobě fungovala jako klíčový spojenec a naprosto zásadní dodavatel paliv pro Havanu, bez něhož ostrovní ekonomika nedokáže plnohodnotně fungovat. Geopolitické napětí a hrozba amerického převzetí Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel ve středu ostře vystoupil proti tomu, co označil za „téměř každodenní“ hrozby ze strany Spojených států. Zároveň se zavázal, že na kroky Trumpovy administrativy, které mají za cíl přiškrtit dodávky paliv na ostrov, odpoví naprosto neústupným odporem. Americký prezident Donald Trump Kubu efektivně odřízl od životně důležité venezuelské ropy. Tamní vládu navíc veřejně označil za „neobvyklou a mimořádnou hrozbu“ a přislíbil uvalení cel na jakoukoliv zemi, která by se odvážila ostrovu ropu dodávat. V uplynulých dnech Trump opakovaně hovořil o vyhlídkách na „přátelské převzetí“ Havany. Prohlásil, že Bílý dům by mohl po válce s Íránem obrátit svou pozornost právě na Kubu. Americký prezident dokonce uvedl, že by si se zemí mohl dělat, co by chtěl, a dodal, že podle svého názoru bude mít „čest“ Kubu převzít. Díaz-Canel tyto americké hrozby vůči Havaně ostře zkritizoval v rozsáhlém příspěvku na sociálních sítích. Podle jeho slov mají Spojené státy v úmyslu oznámit plány na převzetí země, jejích zdrojů, majetků a dokonce i samotné ekonomiky, kterou se snaží udusit, aby ostrov donutily ke kapitulaci. „Toto je jediný způsob, jak vysvětlit nelítostnou ekonomickou válku, která je vedena jako kolektivní trest proti celému lidu,“ uvedl ve středu Díaz-Canel na platformě X. Dodal, že tváří v tvář nejhoršímu možnému scénáři se Kuba řídí jedinou jistotou: jakýkoliv vnější agresor bude čelit neústupnému odporu. Kubánský lídr nicméně minulý týden potvrdil, že mezi tamní vládou a Trumpovou administrativou probíhají jednání. Současně ale varoval, že jakákoliv vyhlídka na dosažení vzájemné dohody si pravděpodobně vyžádá ještě nějaký čas. Zpožděná transformace a varování analytiků V reakci na probíhající nedostatek paliv se kubánská vláda uchýlila k zavádění domácích opatření na příděl energie. Souběžně s tím se Havana snaží dramaticky zvýšit výrobu solární energie, aby alespoň částečně kompenzovala výpadky z tradičních zdrojů. Analytici však důrazně varují, že současný příklon Kuby k obnovitelným zdrojům energie se nakonec může ukázat jako klasický případ „příliš málo a příliš pozdě“. Důvodem je dlouhodobé selhání země v uplynulých letech, kdy vláda nedokázala včas diverzifikovat svůj energetický mix. Odborníci upozorňují, že s kubánskou elektrickou sítí balancující na samém okraji totálního kolapsu hrozí, že události naberou rychlý spád. Tento vývoj by mohl snadno zaskočit jak vládnoucí režim v Havaně, tak i politiky ve Washingtonu. Ačkoliv loajální bezpečnostní složky podle expertů zůstávají schopny potlačit nepokoje na jejich současné úrovni, nespokojenost obyvatelstva začíná nabírat na obrátkách. Hrozba sociálních nepokojů se tak s každým dalším výpadkem proudu zvyšuje. „Americký herní plán pro Kubu je nejasný a mohl by být snadno diktován rychle se měnícími událostmi spíše než promyšlenou strategií,“ uvedl ve své výzkumné zprávě Robert Munks, vedoucí výzkumu pro oblast Ameriky ve společnosti zabývající se hodnocením rizik Verisk Maplecroft. Do napjaté situace se vložilo také Rusko, které je s Kubou spojeno desítky let trvající aliancí. Moskva se v úterý pokusila znovu potvrdit svůj závazek pomoci úřadům v Havaně při zvládání této hluboké ekonomické krize, čímž do rovnice vnáší další geopolitickou proměnnou.