Zásah amerického ministerstva financí ohledně možného uvolnění sankcí na íránskou ropu prudce ochladil tržní paniku a vrátil evropské burzy do zelených čísel. Eskalace konfliktu nutí centrální banky přehodnocovat strategie, přičemž trhy nyní naceňují stoprocentní pravděpodobnost zvýšení sazeb ve Velké Británii do letošního června. Korporátní sféra reaguje na rostoucí náklady rozsáhlou restrukturalizací, což dokládají probíhající jednání o prodeji potravinářské divize gigantu Unilever.   Úleva na burzách a strategický zásah do ropného trhu Závěr mimořádně turbulentního obchodního týdne přinesl na evropské parkety tolik potřebnou úlevu. Po čtvrtečním strmém propadu, který byl vyvolán strachem z globálního energetického šoku, se nálada investorů dramaticky obrátila. Panevropský index Stoxx 600 (^STOXX) si krátce po otevření trhů připsal solidních 0,9 %. Tento růstový impuls se okamžitě přelil i na hlavní národní burzy napříč kontinentem. Německý technologicky a průmyslově orientovaný DAX (^GDAXI) vyskočil o výrazných 1,4 %, zatímco pařížský CAC 40 (^FCHI) posílil o 0,9 %. Pozadu nezůstal ani londýnský blue-chip benchmark FTSE 100 (^FTSE) , který v ranním obchodování zaznamenal nárůst o 0,6 %. Zelená barva opanovala prakticky celou tržní mapu, přičemž do čela pelotonu se postavily bankovní domy a stavební tituly, které z nastalé situace těžily nejvíce. Jediným sektorem, který se ocitl v defenzivě, byl ropný a plynárenský průmysl. Důvodem byl bleskový obrat na komoditních trzích. Ropa (CL=F) , která se ještě o den dříve v panice z eskalující americko-íránské války dotkla hranice 119 dolarů za barel a spustila masivní výprodeje napříč všemi třídami aktiv, začala v pátek ráno prudce zlevňovat. Za tímto cenovým sešupem stála přímá verbální intervence z Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent překvapil trhy prohlášením, že Spojené státy zvažují zrušení sankcí na íránskou surovou ropu, která je aktuálně uskladněna na tankerech. Tento pragmatický krok má za cíl ochladit enormní energetické náklady a zabránit tomu, aby válečný konflikt zadusil globální ekonomiku drtivým inflačním tlakem. Centrální banky v kleštích válečného konfliktu Tento komoditní obrat přišel bezprostředně poté, co centrální banky napříč Evropou během týdne hromadně ponechaly své úrokové sazby beze změny. Instituce se shodly na tom, že válka v Íránu představuje zcela nový a masivní zdroj nejistoty pro budoucí vývoj inflace. Evropská centrální banka (ECB) ve svém hodnocení situace explicitně varovala, že konflikt vytvořil bezprecedentní rizika růstu inflace a současně rizika poklesu hospodářského růstu. Tato rétorika okamžitě vybudila obchodníky k akci. Trhy začaly agresivně navyšovat sázky na to, že ECB bude nucena ještě v průběhu letošního roku přistoupit ke zpřísnění měnové politiky. Aktuální data ukazují, že investoři nyní naceňují více než padesátiprocentní pravděpodobnost zvýšení sazeb hned na nadcházejícím dubnovém zasedání frankfurtské instituce. Tvůrci měnové politiky ECB však upozorňují na obrovskou míru nejistoty ohledně dlouhodobých dopadů konfliktu. Skutečný vliv na inflační spirálu bude fatálně záviset nejen na samotné délce trvání války, ale především na tom, jak silně se extrémní volatilita na trhu s energiemi propíše do konečných spotřebitelských cen a celkové kondice reálné ekonomiky. Ještě radikálnější posun v očekáváních nastal ve Velké Británii. Výbor pro měnovou politiku Bank of England sice jednomyslně odhlasoval ponechání sazeb na současné úrovni, ale bankéři jedním dechem dodali, že jsou plně připraveni jednat, aby kompenzovali ekonomické dopady války. Podle dat společnosti LSEG nyní trhy vidí stoprocentní šanci na zvýšení sazeb britskou centrální bankou do června, přičemž pravděpodobnost jakéhokoliv letošního snížení klesla na absolutní nulu. Opatrný vyčkávací postoj zaujaly v kontextu blízkovýchodní nejistoty také Švýcarská národní banka a švédská Riksbank, které rovněž ponechaly úroky beze změny. Tento evropský konsenzus plynule navázal na středeční rozhodnutí amerického Fedu, jenž tváří v tvář eskalujícímu konfliktu zvolil totožnou, vysoce defenzivní strategii. Korporátní restrukturalizace a drtivý tlak na marže Makroekonomické otřesy a inflační hrozby se mezitím plně propisují do strategických rozhodnutí velkých nadnárodních korporací. Spotřebitelský gigant Unilever (UL) v pátek oficiálně potvrdil, že se nachází v pokročilé fázi vyjednávání o odprodeji své rozsáhlé potravinářské divize. Portfolio, které zahrnuje ikonické značky jako Hellman’s Mayonnaise či Horlicks, by mělo přejít pod křídla americké společnosti McCormick & Company (MKC) . Tento krok dokonale zapadá do dlouhodobé strategie Unileveru zbavovat se aktiv, která nezapadají do hlavního byznys modelu. Společnost již v loňském roce úspěšně vyčlenila svou zmrzlinovou divizi Magnum do samostatné entity, jejíž akcie se nyní obchodují na burze v Amsterdamu. Podobné transakce ukazují snahu firem maximalizovat efektivitu v době rostoucích vstupních nákladů. Drtivý dopad současného ekonomického prostředí na marže naplno odhalila průběžná zpráva britského hospodského řetězce J D Wetherspoon (JDW.L) . Vedení firmy varovalo investory, že kombinace rostoucích mzdových nákladů, drahých energií a značného tlaku na finance samotných spotřebitelů pravděpodobně srazí letošní zisky pod úroveň, kterou predikoval tržní konsenzus. Zadrhává se také konsolidace v těžkém průmyslu. Podle informací agentury Reuters nabrala trhlina plánovaná transakce německého průmyslového konglomerátu Thyssenkrupp (TKA.DE) . Místopředseda představenstva Juergen Kerner v pátek otevřeně přiznal, že klíčová jednání o prodeji ocelářské divize indickému gigantu Jindal Steel (JINDALSTEL.NS) se aktuálně nikam neposouvají, což přidává další vrstvu nejistoty do již tak napjatého evropského průmyslového sektoru.