Čína s okamžitou platností zakázala vývoz rafinovaných paliv, aby předešla domácímu nedostatku uprostřed trvajícího konfliktu v Íránu. Japonsko a Jižní Korea zavádějí striktní cenové stropy na pohonné hmoty, Tokio navíc jednostranně uvolňuje své strategické ropné rezervy. Asijské státy plošně omezují poptávku po energiích návratem k práci z domova, nařízením zkrácených pracovních týdnů a úpravou státních kalendářů.   Globální energetický šok a snaha o zajištění domácích rezerv Probíhající válečný konflikt v Íránu vstoupil do svého třetího týdne a jeho ničivé dopady na globální trhy s energiemi nepřestávají eskalovat. Ačkoliv americký prezident Donald Trump nedávno sebevědomě prohlásil, že Spojené státy v této geopolitické krizi „zvítězily“, reálná situace v mezinárodním dodavatelském řetězci ukazuje zcela odlišný a mnohem dramatičtější obrázek. Země po celém světě se potýkají s masivním energetickým šokem, který nutí vlády přijímat bezprecedentní opatření k ochraně vlastních ekonomik. Základní strategií mnoha států se stala snaha o maximální hromadění paliv na vlastním území. Cílem je drasticky omezit závislost na importu v době, kdy Ropa (CL=F) a další klíčové komodity podléhají extrémní tržní nejistotě. Čína, jakožto asijský ekonomický hegemon, přistoupila ve čtvrtek k velmi radikálnímu kroku. Podle informací agentury Reuters nařídil Peking domácím rafinériím okamžitě zastavit veškerý vývoz rafinovaných paliv, aby tak proaktivně zmírnil potenciální hrozbu kritického nedostatku na domácím trhu. Zdroje obeznámené se situací potvrdily, že tento plošný zákaz oficiálně vydala Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC). Opatření se vztahuje na ty nejdůležitější položky pro chod ekonomiky, mezi které patří Benzín (RB=F) , průmyslová nafta a strategicky klíčové letecké palivo. Zastavení exportu z takto masivní ekonomiky nevyhnutelně prohlubuje napětí na globálním trhu. Televize CNBC se pokusila získat od zástupců NDRC oficiální vyjádření k detailům tohoto rozhodnutí, avšak čínská komise na žádost o komentář bezprostředně nereagovala. Cenové stropy a uvolňování strategických rezerv v nejohroženějších ekonomikách Zatímco některé státy blokují vývoz, jiné se snaží ochránit své spotřebitele a firmy před drtivým dopadem rostoucích nákladů prostřednictvím přímých tržních intervencí. Japonsko, které je aktuálně třetí největší ekonomikou světa, patří mezi státy, které jsou probíhající válkou v Íránu zasaženy vůbec nejhůře. Důvodem je jeho extrémní strukturální zranitelnost, neboť ostrovní stát musí drtivou většinu svých energetických potřeb pokrývat z dovozu. Japonská premiérka Sanae Takaichi proto na začátku týdne oznámila, že Tokio zvažuje sérii razantních kroků k utlumení ekonomického šoku. Podle čtvrtečních zpráv japonských médií plánuje premiérka zavést celostátní cenový strop na pohonné hmoty. Cílem je udržet průměrné ceny na čerpacích stanicích na úrovni 170 jenů (zhruba 1,07 dolaru) za litr. Situaci navíc komplikuje oslabující Japonský jen (JPY=X) , který dovoz energií dále prodražuje. Takaichi varovala, že bez státního zásahu by se ceny mohly velmi rychle vyšplhat až na psychologickou hranici 200 jenů za litr. Tokio nezůstalo jen u cenových regulací a přistoupilo k jednostrannému uvolnění surové ropy ze svých vlastních strategických zásob, a to zcela bez čekání na obvyklou koordinaci s ostatními státy. Podobně nekompromisní postoj zaujala i sousední Jižní Korea. Jihokorejský prezident Lee Jae Myung v pátek potvrdil okamžitou implementaci maximálních cen ropných produktů. Vláda se rozhodla stanovit jasný cenový strop pro dodavatelské ceny, aby zkrotila domácí trh, který kvůli nestabilní mezinárodní situaci zažívá divoké cenové výkyvy. Stranou nezůstala ani Indie, která musela učinit bolestivé strategické rozhodnutí. Vláda nařídila ropným rafinériím, aby absolutně upřednostnily dodávky zkapalněného ropného plynu (LPG) pro 330 milionů indických domácností, které jej využívají na vaření, na úkor více než tří milionů komerčních podniků závislých na komerčních tlakových lahvích. Úsporná opatření v praxi: Od práce z domova po zkrácené týdny Vedle snahy o zajištění alternativních dodávek energií a tvrdé regulace cen se mnoho vlád zaměřilo na druhou stranu rovnice, a to na drastické snížení samotné poptávky a odlehčení přetíženým rozvodným sítím. Po letech, kdy se firmy po skončení pandemie snažily přilákat své zaměstnance zpět do kanceláří, se nyní plošná nařízení o práci z domova vrací na scénu. Ve Vietnamu a Thajsku již úřady podle dostupných zpráv iniciovaly masivní přesun zaměstnanců na práci na dálku, aby minimalizovaly spotřebu pohonných hmot při dojíždění. Thajská vláda však zašla v úsporných opatřeních ještě mnohem dále a vydala pro státní úředníky soubor velmi specifických nařízení. Zaměstnanci státní správy dostali striktní příkaz používat výhradně schody namísto energeticky náročných výtahů. Současně došlo k výraznému omezení používání klimatizačních jednotek ve vládních budovách. Aby úředníci tyto ztížené pracovní podmínky vůbec zvládli, vláda jim oficiálně nařídila odložit formální obleky a nosit do práce košile s krátkým rukávem. Tato zdánlivě drobná opatření jasně ilustrují, jak hluboký a vážný je současný energetický deficit. Filipíny a Pákistán zvolily odlišný, avšak neméně radikální přístup k plošným úsporám. Obě tyto země zavedly pro všechny vládní pracovníky čtyřdenní pracovní týden, čímž chtějí skokově snížit spotřebu energií spojenou s provozem státních institucí. Bangladéš se pak rozhodl zasáhnout přímo do celostátního harmonogramu. Vláda posunula termín svátku Eid-al-fitr na dřívější datum a umožnila univerzitám předčasně uzavřít své kampusy. Všechny tyto bezprecedentní kroky napříč Asií podtrhují závažnost situace, kdy se státy snaží za každou cenu udržet své systémy v chodu tváří v tvář prohlubujícímu se válečnému šoku.