Americký prezident Donald Trump požádal Peking o měsíční odklad plánovaného summitu aby mohl z Washingtonu koordinovat válečné operace v Íránu. Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo tržní turbulenci a prudký růst cen pohonných hmot v USA těsně před klíčovými volbami. Ministr financí Scott Bessent odmítl, že by odklad souvisel s požadavky na nasazení čínských válečných lodí, a označil změnu termínu za čistě logistický krok.   Geopolitická realita a odklad ostře sledovaného summitu Dlouho očekávané setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se ocitá v hluboké nejistotě. Americký prezident Donald Trump oficiálně požádal Peking o odložení své nadcházející cesty do Číny, kde se měl u jednoho stolu setkat se svým protějškem Si Ťin-pchingem. Důvodem tohoto bezprecedentního diplomatického kroku je eskalující válečný konflikt v Íránu, který v současnosti vyžaduje plnou pozornost šéfa Bílého domu. Během pondělního odpoledne Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že si přeje posunout termín summitu zhruba o jeden měsíc. Původní diplomatický itinerář přitom pevně počítal s tím, že americký prezident odcestuje do asijské velmoci za necelé dva týdny. Mělo jít o jeho vůbec první oficiální návštěvu Číny od roku 2017, do které trhy vkládaly nemalá očekávání. Rozhodnutí zůstat ve Washingtonu jasně ilustruje vážnost situace na Blízkém východě. Trump před zástupci tisku prohlásil, že by do Pekingu velmi rád odcestoval, ale kvůli probíhající válce musí zůstat ve Spojených státech. Bílý dům v návaznosti na to oficiálně požádal čínskou stranu o měsíční odklad. Svůj postoj prezident následně shrnul do velmi pragmatické roviny, když dodal, že situace je zcela prostá, jelikož Amerika aktuálně vede válku. Ropný šok a ekonomické dopady íránského tažení Trumpova snaha o odložení summitu přichází v mimořádně napjatém období, kdy se americká administrativa potýká s dramatickými důsledky probíhajícího konfliktu v Perském zálivu. Z hlediska globální ekonomiky je nejcitlivějším zásahem bezesporu úplné uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tímto klíčovým námořním uzlem standardně protéká dvacet procent celosvětových dodávek, což z něj činí absolutní tepnu mezinárodního energetického trhu. Globální burzy na tuto blokádu zareagovaly s okamžitou nervozitou. Surová ropa (CL=F) zaznamenala strmý cenový skok, který otřásl dodavatelskými řetězci a bleskově se promítl do raketového růstu koncových nákladů. Ruku v ruce s tím zdražil i Benzín (RB=F) , jehož ceny na čerpacích stanicích ve Spojených státech vyletěly strmě vzhůru. Tento drtivý cenový šok přichází pro administrativu v mimořádně citlivou dobu, pouhých několik měsíců před klíčovými volbami v polovině prezidentského období (midterm elections). Prezident Trump v pondělí tržní turbulenci bagatelizoval s tím, že současné ekonomické otřesy představují velmi malou daň za to, že se podaří zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní. Ačkoli šéf Bílého domu opakovaně označuje konflikt za pouhou krátkou exkurzi, novinářům zároveň přiznal, že neočekává ukončení bojů ještě během tohoto týdne. Na přímý dotaz ohledně časového horizontu konce války odpověděl, že to bude brzy a výsledkem bude mnohem bezpečnější svět. Diplomatické dozvuky a klíčová role vyjednavačů Peking až do neděle pevně počítal s tím, že se návštěva uskuteční přesně podle původního plánu, který byl stanoven na 31. března. Zlom v očekáváních nastal ve chvíli, kdy americký prezident v rozhovoru pro deník Financial Times naznačil, že zvažuje odklad cesty. V tomto mediálním výstupu Trump překvapivě uvedl, že chce dát Číně prostor k rozhodnutí, zda před začátkem jeho plánované návštěvy vyšle do zablokovaného průlivu své válečné lodě. Americký ministr financí Scott Bessent však během pondělního rána v rozhovoru pro stanici CNBC tuto interpretaci rázně korigoval. Bessent kategoricky odmítl, že by případné odložení schůzky jakkoli souviselo s požadavky na nasazení čínských plavidel. Zdůraznil, že hlavním důvodem odkladu je nutnost prezidentovy přítomnosti ve Washingtonu, odkud musí koordinovat pokračující americké útoky na Írán. Podle ministra financí by případná změna termínu byla diktována čistě logistickými potřebami. Cestování do zahraničí v době aktivního válečného konfliktu podle Bessenta zkrátka není optimální, jelikož vrchní velitel ozbrojených sil musí řídit válečné úsilí z domácí půdy. Rozhodnutí požádat Čínu o odklad navíc přichází bezprostředně poté, co Bessent a obchodní zmocněnec USA Jamieson Greer absolvovali dvoudenní intenzivní jednání v Paříži s čínským vicepremiérem Che Li-fengem, který vede obchodní vyjednávání s Washingtonem. Zpoždění prezidentské cesty by mohlo přímo ovlivnit i načasování reciproční návštěvy, kterou má čínský prezident Si Ťin-pching podle očekávání vykonat ve Spojených státech někdy v průběhu tohoto roku. Narušení diplomatického kalendáře tak přináší další vrstvu komplikací do bilaterálních vztahů. Čínské velvyslanectví na žádost o komentář k celé situaci bezprostředně nereagovalo.