Prezident Donald Trump a republikáni loni ovládli Washington s příslibem radikální změny v řízení amerických energetických rezerv. Zákon Big Beautiful Bill Act seškrtal finance na obnovu ropných rezerv o více než 80 % Americké strategické rezervy drží 413 milionů barelů, což je o třetinu méně než v roce 2021 Ceny ropy Brent i WTI vzrostly za měsíc o 30 % kvůli válečnému konfliktu s Íránem Skupina G7 zatím odmítla koordinované uvolnění nouzových zásob ropy navzdory tlaku na trhu Během svého inauguračního projevu Trump sebevědomě prohlásil, že „naplní strategické zásoby znovu až po samotný okraj“. Realita března 2026 však ukazuje, že cesta k tomuto cíli je mnohem trnitější, než se zdálo. Ambiciózní plán na bleskové doplnění Strategických ropných rezerv (SPR), který byl ústředním motivem raných návrhů zákona Big Beautiful Bill Act, narazil na rozpočtovou realitu a politické kompromisy. Původní návrhy počítaly s alokací více než 1,3 miliardy USD na nákup surové ropy. Než se však zákon dostal na prezidentův stůl, byla tato částka v rámci úspor seškrtána o více než 80 %. Výsledkem je, že na nákup komodity zbyla pouhá pětina zamýšlených prostředků, což v kombinaci s pokračujícími, kongresem nařízenými prodeji ropy, vytvořilo situaci, kdy má administrativa jen velmi omezené možnosti, jak čelit aktuálnímu cenovému šoku vyvolanému konfliktem v Íránu. Historické dno a marný boj o stabilitu trhu Pohled na tvrdá data odhaluje hloubku problému. V prosinci loňského roku dosahovaly americké rezervy přibližně 413 milionů barelů. Pro srovnání, před vypuknutím napětí mezi Ruskem a Ukrajinou spravoval tehdejší prezident Biden rezervu přesahující 600 milionů barelů. Následné masivní čerpání s cílem stabilizovat trh srazilo zásoby v červnu 2023 na čtyřicetileté minimum kolem 347 milionů barelů. Ačkoliv se za posledních 30 měsíců podařilo objem mírně navýšit, tempo obnovy ani zdaleka neodpovídá tomu, co by bylo potřeba k rychlému dosažení plné kapacity. Situace je o to kritičtější, že ceny ropy na světových trzích v březnu 2026 vykazují extrémní volatilitu. Severomořský Brent i americká lehká ropa West Texas Intermediate vzrostly za poslední měsíc o více než 30 %. Claudio Galimberti, hlavní ekonom společnosti Rystad Energy, varuje, že pokud bude blokáda Hormuzského průlivu trvat několik měsíců, ceny by mohly atakovat hranici 135 USD za barel. „Nacházíme se uprostřed jedné z největších energetických krizí, jaké jsem kdy zažil,“ uvedl Galimberti. Politické manévry a rozpočtové ústupky v Kongresu Zákulisní vyjednávání v Kongresu o balíčku Big Beautiful Bill Act ukázala limity republikánské jednoty v otázkách výdajů. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy sice po schválení zákona vyzdvihoval alokaci 389 milionů USD pro rezervy – z čehož 171 milionů USD směřovalo na nákupy a 218 milionů USD na údržbu – jako cestu k „obnovení zásob“. Už však nezmínil, že tato částka je jen zlomkem původně plánované miliardové investice. Kromě finančních škrtů hraje roli i legislativní setrvačnost. Ačkoliv zákon zrušil některé dříve nařízené prodeje ropy z rezerv, velká část povinných odprodejů schválených Kongresem v minulých letech zůstala v platnosti. To vytváří paradoxní situaci, kdy se ministerstvo energetiky pod vedením Chrise Wrighta snaží zásoby doplňovat, zatímco zákonem dané mechanismy je stále odčerpávají. Wright sice bagatelizuje nutnost čerpání rezerv během současného konfliktu a tvrdí, že vysoké ceny jsou krátkodobou záležitostí několika týdnů, ale tlak demokratů na zásah roste. Vůdce senátní menšiny Chuck Schumer již vyzval k využití rezerv s tím, že existují přesně pro momenty, jako je tento. Strategický pat v Perském zálivu a vyhlídky na uvolnění rezerv Prezident Trump zatím možnost uvolnění nouzových zásob odmítá a tvrdí, že Spojené státy mají „ropy dost“. Místo toho naznačuje, že k dalšímu doplňování dojde ve „vhodnou dobu“. Pondělní schůzka ministrů hospodářství zemí G7 o společném uvolnění rezerv skončila bez jasného výsledku, přičemž francouzský ministr konstatoval, že skupina k takovému kroku zatím nedospěla. Mezitím se trh potýká s logistickými problémy a nedostatkem surové ropy pro rafinerie v Evropě a Asii. Trump sice slibuje, že pokud Írán zablokuje toky ropy, „dostane zásah na mnohem tvrdší úrovni“, ale jeho manévrovací prostor na domácí půdě je omezen rozpočtovou zdrženlivostí jeho vlastní strany. Pokud se ceny neuklidní, mohl by být prezident nucen sáhnout do strategických zásob, které jsou však na historicky nízkých úrovních. Březen 2026 se tak stává testem Trumpovy energetické doktríny: dokáže udržet ekonomiku v chodu bez energetického polštáře, který sliboval tak velkolepě obnovit?