Donald Trump pohrozil zničením íránských elektráren, pokud Teherán do 48 hodin neuvolní strategický Hormuzský průliv. Írán varuje před odvetnými údery na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě, což vyvolává obavy z nejhorší globální energetické krize za poslední dekády. Eskalace konfliktu již vedla k zavedení tranzitních poplatků ve výši dvou milionů dolarů a vážnému poškození katarských terminálů na zkapalněný plyn.   Ultimátum, eskalace a bezprostřední hrozba pro trhy Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstupuje do bezprecedentní a vysoce nebezpečné fáze. Geopolitické napětí dosáhlo nového vrcholu poté, co Donald Trump vystoupil s nekompromisním ultimátem. Bývalý americký prezident pohrozil masivními vojenskými údery na íránské elektrárny, pokud islámská republika do osmačtyřiceti hodin neobnoví volný průjezd strategickým Hormuzským průlivem. Ve svém víkendovém prohlášení na platformě Truth Social Trump ostře deklaroval, že americké ozbrojené síly íránskou energetickou síť „zasáhnou a zcela vyhladí“. Údery by podle jeho slov začaly u těch největších zařízení, pokud Teherán okamžitě neumožní tranzit komerčních plavidel zablokovanou námořní trasou. Tímto úzkým hrdlem přitom za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek komodit, jako je Ropa (CL=F) a Zemní plyn (NG=F) . Teherán, který již dříve vážně narušil globální dodavatelské řetězce útoky na americké spojence v Perském zálivu, na hrozbu zareagoval okamžitým varováním. Íránští představitelé uvedli, že jakýkoliv americký úder vyvolá masivní odvetu zacílenou na životně důležitou infrastrukturu napříč celým regionem. Primárním terčem by se stala energetická zařízení a klíčové odsolovací stanice vody, na kterých jsou státy Zálivu existenčně závislé. Mohammad Bagher Ghalibaf, jeden z nejvyšších íránských válečných lídrů, na síti X potvrdil nekompromisní postoj režimu. Uvedl, že bezprostředně po případném zasažení íránské elektrické sítě bude Teherán považovat ropná a energetická zařízení v celém regionu za legitimní cíle, které budou „zničeny nezvratným způsobem“. Ali Vaez z analytického institutu Crisis Group v této souvislosti varuje, že konflikt dosáhl dalšího stupně eskalace. Podle něj ani jedna strana neukazuje ochotu ustoupit a případné útoky na infrastrukturu by proměnily region ve spálenou zemi s katastrofálními důsledky pro celý svět. Raketová ofenziva a zranitelnost blízkovýchodní infrastruktury Vyhrocená rétorika následuje po drtivém íránském raketovém útoku, který dokázal proniknout vyspělou izraelskou protivzdušnou obranou. Cílem úderu se stalo město Dimona, ležící v těsné blízkosti izraelského jaderného výzkumného centra a těžkovodního reaktoru. O několik hodin později zasáhla druhá vlna raket nedaleké město Arad, kde těžce poškodila několik vícepodlažních obytných budov. Tyto koordinované útoky si vyžádaly více než 150 zraněných, z toho osm lidí bojuje o život. Jde o jeden z nejhorších incidentů od chvíle, kdy USA a Izrael před více než třemi týdny zahájily vojenské operace. Izraelské úřady navíc potvrdily, že při druhém úderu byla použita výrazně těžší bojová hlavice. Náčelník generálního štábu izraelské armády Eyal Zamir prohlásil, že válka je nyní ve své polovině a bude pokračovat i během židovského svátku Pesach. Ministr obrany Israel Katz o víkendu dodal, že spojenci v nadcházejícím týdnu své útoky na Írán „zintenzivní a významně rozšíří“. Íránský útok na Dimonu je přímou odvetou za to, co Teherán označuje jako americko-izraelský úder na své jaderné zařízení v Natanzu. Islámský režim tím dokazuje, že je připraven plnit své sliby o zrcadlové odvetě. Navzdory tisícům spojeneckých náletů si Írán prokazatelně udržuje kapacitu k provádění zničujících raketových a dronových operací proti svým sousedům. Důkazem je nedávný bleskový útok na Katar, který následoval po izraelském bombardování vitálního íránského plynárenského komplexu South Pars. Íránské rakety způsobily rozsáhlé škody na hlavních závodech na zkapalněný zemní plyn v Kataru. Oprava komplexu Ras Laffan, který spadá pod státní podnik QatarEnergy, potrvá podle odhadů až pět let. Podle informovaných zdrojů byly při útoku použity sofistikované manévrující rakety, které dokázaly oklamat americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Teherán navíc zasáhl odsolovací zařízení v Bahrajnu a vypálil dvě rakety na americko-britskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu, vzdálenou čtyři tisíce kilometrů. Ačkoliv jedna raketa selhala a druhou sestřelila americká loď, Írán tím demonstroval nečekaně dlouhý dosah svého arzenálu. Ekonomické dopady a nová realita námořního obchodu Schopnost islámské republiky paralyzovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu a útočit na energetickou infrastrukturu v ropném zálivu již vyhnala ceny ropy na mnohaletá maxima. Analytici varují před spuštěním nejhorší globální energetické krize za poslední desetiletí. Alaeddin Boroujerdi, vysoce postavený člen íránského parlamentu, ve státní televizi sebevědomě prohlásil, že v průlivu byl zaveden nový režim. Každé plavidlo, které chce strategickou vodní cestou proplout, musí zaplatit poplatek ve výši dvou milionů dolarů. Tuto šokující praxi potvrdila i agentura Lloyd's List Intelligence, podle níž jeden z provozovatelů tankerů již zmíněnou částku výměnou za bezpečný průjezd skutečně uhradil. Zatímco admirál Bradley Cooper, velitel amerického centrálního velení, tvrdí, že íránské námořnictvo nevyplouvá a jeho bojeschopnost v důsledku spojeneckých úderů klesá, realita komerční přepravy je odlišná. Neil Roberts z Lloyd's Market Association upozorňuje, že většina kapitánů a majitelů lodí nadále považuje riziko pro posádky za příliš vysoké na to, aby průlivem propluli. Experti varují, že i kdyby se Spojené státy rozhodly obsadit íránské ostrovy nebo zničit civilní infrastrukturu ve snaze průliv otevřít, Teherán si zachová asymetrickou schopnost odvety. Ali Vaez připomíná, že íránské strategické plány pro blokádu Hormuzu nejsou improvizací, ale pečlivě pilovanými scénáři, které má režim připravené již čtyři dekády. Velitel letectva elitních Revolučních gard Majid Mousavi navíc avizoval nasazení nových taktik a odpalovacích systémů, které mají spojence šokovat. Esfandyar Batmanghelidj, výkonný ředitel think-tanku Bourse & Bazaar Foundation, analyzuje potenciální dopady útoků na íránské elektrárny. Ačkoliv by zničení stovek energetických uzlů paralyzovalo íránský ekonomický výkon na dlouhé roky dopředu, krátkodobou vojenskou kapacitu by to nezastavilo. V krátkém horizontu by raketové a dronové útoky pokračovaly neztenčenou silou, a i když by střednědobě utrpěla zbrojní výroba, islámská republika disponuje dostatečnými zásobami k vedení dlouhotrvající opotřebovávací války, jejíž účet nakonec zaplatí globální trhy.