Údery USA a Izraele na Írán, které začaly 28. února, přinášejí na globální finanční trhy novou nejistotu. Nejvýraznější vliv je bezprostředně patrný na trhu s ropou. Írán je devátým největším producentem ropy na světě s těžbou 3,99 milionu barelů denně v roce 2023, což představuje 4 % celosvětové produkce. Útoky na íránská i okolní ropná zařízení a následné uzavření Hormuzského průlivu silně omezují nabídku a tlačí ceny komodity vzhůru.
Historická data nicméně ukazují, že vojenské konflikty nemají vždy přímý a negativní vliv na výkonnost akcií. Příkladem je index STOXX Europe 600, který od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vzrostl o více než 30 %. Investoři se v současnosti soustředí spíše na spotřebitelské chování a kapitálové výdaje do umělé inteligence, jež mají na firemní zisky mnohem přímější dopad.
Výrazné tržní riziko by se objevilo až v případě přerodu do plnohodnotné pozemní operace. Jen dvacetiletá válka proti terorismu po 11. září stála USA 8 bilionů dolarů. Další raketový růst amerického státního dluhu by mohl oslabit důvěru v dolar a vyvolat skokový růst výnosů státních dluhopisů. Tento scénář by následně plošně zdražil kapitálové náklady a snížil valuace růstových akcií, které jsou závislé na externím financování.
Údery USA a Izraele na Írán, které začaly 28. února, přinášejí na globální finanční trhy novou nejistotu. Nejvýraznější vliv je bezprostředně patrný na trhu s ropou. Írán je devátým největším producentem ropy na světě s těžbou 3,99 milionu barelů denně v roce 2023, což představuje 4 % celosvětové produkce. Útoky na íránská i okolní ropná zařízení a následné uzavření Hormuzského průlivu silně omezují nabídku a tlačí ceny komodity vzhůru.
Historická data nicméně ukazují, že vojenské konflikty nemají vždy přímý a negativní vliv na výkonnost akcií. Příkladem je index STOXX Europe 600, který od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vzrostl o více než 30 %. Investoři se v současnosti soustředí spíše na spotřebitelské chování a kapitálové výdaje do umělé inteligence, jež mají na firemní zisky mnohem přímější dopad.
Výrazné tržní riziko by se objevilo až v případě přerodu do plnohodnotné pozemní operace. Jen dvacetiletá válka proti terorismu po 11. září stála USA 8 bilionů dolarů. Další raketový růst amerického státního dluhu by mohl oslabit důvěru v dolar a vyvolat skokový růst výnosů státních dluhopisů. Tento scénář by následně plošně zdražil kapitálové náklady a snížil valuace růstových akcií, které jsou závislé na externím financování.
Údery USA a Izraele na Írán, které začaly 28. února, přinášejí na globální finanční trhy novou nejistotu. Nejvýraznější vliv je bezprostředně patrný na trhu s ropou. Írán je devátým největším producentem ropy na světě s těžbou 3,99 milionu barelů denně v roce 2023, což představuje 4 % celosvětové produkce. Útoky na íránská i okolní ropná zařízení a následné uzavření Hormuzského průlivu silně omezují nabídku a tlačí ceny komodity vzhůru. Historická data nicméně ukazují, že vojenské konflikty nemají vždy přímý a negativní vliv na výkonnost akcií. Příkladem je index STOXX Europe 600, který od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vzrostl o více než 30 %. Investoři se v současnosti soustředí spíše na spotřebitelské chování a kapitálové výdaje do umělé inteligence, jež mají na firemní zisky mnohem přímější dopad. Výrazné tržní riziko by se objevilo až v případě přerodu do plnohodnotné pozemní operace. Jen dvacetiletá válka proti terorismu po 11. září stála USA 8 bilionů dolarů. Další raketový růst amerického státního dluhu by mohl oslabit důvěru v dolar a vyvolat skokový růst výnosů státních dluhopisů. Tento scénář by následně plošně zdražil kapitálové náklady a snížil valuace růstových akcií, které jsou závislé na externím financování.
