Vláda Andreje Babiše (ANO) se na svém pondělním jednání zaměří především na kroky, které by mohly vést ke snížení cen pohonných hmot. Vláda řeší růst cen pohonných hmot a možné zásahy Kontroly ukázaly pokles marží po vypuknutí konfliktu Odkládají se klíčové změny v digitalizaci sociálních dávek Kabinet posuzuje řadu opozičních i senátních návrhů Ty totiž začaly výrazně růst od konce února v souvislosti s konfliktem v Íránu, což se rychle promítlo do cen na čerpacích stanicích. Růst cen paliv představuje citlivé téma nejen z pohledu domácností, ale i podnikatelského sektoru, kde mají náklady na dopravu přímý dopad na konečné ceny zboží a služeb. Ministerstvo financí již na situaci reagovalo kontrolami marží prodejců pohonných hmot. Dosavadní zjištění podle úřadu ukazují, že po vypuknutí konfliktu marže naopak klesaly, což naznačuje, že růst cen nebyl primárně způsoben zvýšenými zisky distributorů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zároveň připustila možnost dalších opatření, pokud by ceny pokračovaly v růstu. Diskuse vlády tak může směřovat k širším nástrojům regulace či stabilizace trhu. Rostoucí ceny pohonných hmot jsou v tomto kontextu nejen ekonomickým, ale i politickým tématem. Kabinet proto hledá řešení, která by měla okamžitý i střednědobý efekt, aniž by narušila fungování trhu nebo státní rozpočet. Odklady digitalizace sociálních dávek Vedle cen paliv se vláda vrátí také k dvojici poslaneckých novel ministra práce Aleše Juchelky (ANO), které se týkají digitalizace a správy sociálních dávek. Obě novely mají za cíl odložit plánované změny, které se ukázaly jako problematické z hlediska načasování i koordinace s dalšími projekty. První z návrhů se týká odkladu změn v digitalizaci u dávek státní sociální podpory. Druhá novela pak posouvá převod kompetencí z úřadu práce na územní správy sociálního zabezpečení. Konkrétně jde o agendu příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazů osob se zdravotním postižením. Původní termín 1. července 2026 by se měl posunout až na 1. června 2028. Podle ministra byl návrh již jednou odložen, aby mohl být znovu projednán v širším kontextu dalších digitalizačních projektů. Tento postup naznačuje, že vláda usiluje o koordinovanější přístup k digitalizaci státní správy, který by minimalizoval provozní rizika a zamezil případným výpadkům systému. Postoj vlády k opozičním návrhům Na programu jednání se nachází i řada návrhů opozičních stran a Senátu. Vláda pravděpodobně zaujme negativní stanovisko k návrhu skupiny poslanců STAN, KDU-ČSL a TOP 09, který by umožnil obcím regulovat krátkodobé ubytování. Stejně tak se očekává odmítnutí návrhu na přeměnu základní daňové slevy na poplatníka na daňové zvýhodnění. Další návrh, který pravděpodobně narazí na nesouhlas kabinetu, se týká zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Hlavním důvodem jsou jeho dopady na státní rozpočet, které vláda považuje za problematické. Naopak neutrální postoj by mohl kabinet zaujmout k návrhu poslanců ODS na zrušení zákazu prodeje v maloobchodních prodejnách během vybraných svátků. Tento návrh dlouhodobě vyvolává debaty mezi zastánci volného trhu a ochranou pracovních podmínek zaměstnanců v obchodě. Záporný postoj vláda pravděpodobně zaujme také k senátnímu návrhu na zpřesnění rozsahu dohledu České národní banky (ČNB) nad investičními zprostředkovateli. Argumentem je skutečnost, že by neměli podléhat stejně přísné regulaci jako obchodníci s cennými papíry, protože to nevyžadují pravidla Evropské unie. Další legislativní a strategické body jednání Kabinet by mohl naopak podpořit návrh, který vrací úrazovou chirurgii mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Tento krok má reagovat na pokles zájmu o specializaci, ke kterému došlo po zařazení traumatologie mezi nástavbové obory v roce 2017. Cílem je znovu posílit personální kapacity v této oblasti zdravotnictví. Pozitivní stanovisko se očekává i u návrhu na zavedení doplňovacích komunálních voleb. Tento mechanismus by měl zabránit účelovým rozpadům zastupitelstev v menších obcích, což v minulosti vedlo k destabilizaci místní samosprávy. Vláda se bude zabývat také otázkou možného prodloužení nájmu českého přístavu v Hamburku a případné výměny území. Návrh předložilo ministerstvo dopravy s tím, že by Česká republika mohla získat přístup ke kvalitnějšímu přístavišti a zajistit si jeho využívání na dalších 60 let. Před rozhodnutím chce kabinet vyřešit otázky související s budoucností labské plavby. Součástí jednání budou i návrhy na jmenování do generálských hodností, které prezident Petr Pavel tradičně schvaluje u příležitosti Dne vítězství 8. května. Návrhy předkládají předseda vlády společně s Bezpečnostní informační službou a příslušnými ministerstvy. Na programu je rovněž zrušení usnesení vlády týkajícího se zařazení libanonské organizace Al-Qard Al-Hassan Association (AQAH) na vnitrostátní sankční seznam. Tato organizace je podle zdůvodnění propojena s vojenským křídlem hnutí Hizballáh, které je na seznamu teroristických skupin Evropské unie. Diskuse se tak dotýká i oblasti bezpečnostní politiky a mezinárodních závazků. Celkově lze očekávat, že jednání vlády bude zahrnovat široké spektrum témat od ekonomických opatření přes sociální politiku až po bezpečnostní otázky. Klíčovým bodem však zůstává reakce na rostoucí ceny pohonných hmot, které mají bezprostřední dopad na ekonomiku i každodenní život obyvatel.