V České republice se v loňském roce vyrobilo 2,4 milionu tun surové oceli, což je přibližně stejné množství jako v roce 2024. Výroba surové oceli v Česku zůstává třetí rok historicky nejnižší Produkce oceli klesla za deset let z 5,3 na 2,4 milionu tun Dovoz oceli výrazně roste, zejména z Ruska Čína vyrábí více než polovinu světové oceli Přesto jde stále o nejnižší úroveň výroby v historii sledování. Data zveřejněná Ocelářskou unií zároveň ukazují, že i přes stagnující produkci se mírně zvýšila domácí spotřeba oceli. Ta v roce 2025 dosáhla 5,54 milionu tun, což znamená jen velmi mírné meziroční zlepšení. Přesto jde o druhý nejslabší výsledek od finanční krize v roce 2009. Nejnižší spotřeba v tomto období byla zaznamenána v roce 2024, kdy činila přibližně 5,48 milionu tun. Současná čísla potvrzují dlouhodobý problém českého ocelářského průmyslu. Výroba surové oceli totiž klesá již několik let a sektor čelí kombinaci strukturálních změn, vysokých nákladů a silné zahraniční konkurence. Produkce oceli v Česku dlouhodobě klesá Výroba surové oceli se v České republice nachází na historickém minimu již třetí rok po sobě. Podle údajů Ocelářské unie se produkce za poslední dekádu propadla o více než polovinu. Ještě v roce 2015 se v tuzemsku vyrobilo 5,3 milionu tun surové oceli, což je více než dvojnásobek současné úrovně. Tento výrazný pokles je spojen především se změnami v ostravském hutním průmyslu. Klíčovým faktorem bylo ukončení primární výroby ve společnosti Liberty Ostrava, která dnes funguje pod názvem Nová Huť. Zastavení této části produkce výrazně snížilo celkový objem surové oceli vyráběné v Česku. Zatímco výroba surové oceli stagnuje na velmi nízké úrovni, jiná část ocelářské produkce zaznamenala určité oživení. Především výroba finálních ocelových výrobků se meziročně zvýšila a vrátila se na úroveň roku 2023. Důvodem je právě obnovení výroby v ostravské Nové Huti, které se promítlo do vyšší produkce některých typů ocelových výrobků. Roste výroba ocelových výrobků Pozitivnější vývoj byl patrný u výroby konečných ocelových produktů. Produkce tzv. dlouhých výrobků, mezi které patří například ocelové tyče, dosáhla v roce 2025 objemu 2,07 milionu tun. To představuje meziroční nárůst přibližně o 261 tisíc tun. Podobný trend byl vidět i u plochých ocelových výrobků, kam patří například ocelové plechy nebo pásy. Těch bylo vyrobeno přibližně 805 tisíc tun, což je o 305 tisíc tun více než v roce 2024. Růst těchto segmentů souvisí právě s obnovením výrobních kapacit v ostravském závodě. Přesto však zvýšení produkce finálních výrobků nedokáže vykompenzovat výrazný propad výroby surové oceli, která zůstává klíčovým ukazatelem výkonu celého odvětví. Celkový obraz českého ocelářství tak zůstává problematický a podle zástupců oboru čelí sektor jedné z největších krizí v moderní historii. Český ocelářský průmysl čelí silným tlakům Podle předsedy dozorčí rady Ocelářské unie a generálního ředitele společnosti Třinecké železárny Romana Heideho se české ocelářství nachází v jedné z nejdelších krizí. Za současnou situací stojí především vnější faktory, které narušují stabilitu průmyslu a zhoršují konkurenceschopnost evropských výrobců. Jedním z hlavních problémů jsou levné dovozy oceli ze třetích zemí, které vytvářejí silný cenový tlak na evropské producenty. Další významnou překážkou jsou vysoké náklady na energie, které v Evropě patří k nejvyšším na světě. Specifickým problémem jsou také emisní povolenky, jejichž ceny podle zástupců průmyslu zůstávají velmi nestabilní. Systém obchodování s emisními povolenkami je podle ocelářů obtížně předvídatelný a často podléhá tržním spekulacím, což zvyšuje náklady výrobců. Výsledkem je postupné zhoršování konkurenceschopnosti evropských producentů vůči výrobcům z regionů s nižšími náklady. Dovoz oceli výrazně roste Klesající domácí produkce se odráží také ve vývoji zahraničního obchodu s ocelí. Podle Ocelářské unie se v posledních letech výrazně zhoršuje saldo přeshraničního obchodu s ocelí. Zatímco před deseti lety činil rozdíl mezi dovozem a vývozem přibližně 1,6 milionu tun, dnes už přesahuje čtyři miliony tun. V roce 2025 se dovoz ocelových výrobků meziročně zvýšil o 900 tisíc tun a dosáhl objemu 7,5 milionu tun. Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na výrazný nárůst dovozu oceli z Ruska. Podle dat Českého statistického úřadu se z této země do Česka dovezlo 830 tisíc tun oceli, což představuje meziroční nárůst o přibližně 76 %. Hodnota tohoto dovozu dosáhla zhruba 10 miliard korun. Z Ruska tak Česká republika dovezla 4,3krát více oceli než z Německa, které bylo druhým největším dodavatelem. Ve srovnání s obdobím před deseti lety navíc Česko dovezlo z Ruska přibližně čtyřikrát více oceli. Celková hodnota dovozu ocelových výrobků v roce 2025 činila 172 miliard korun, což je meziročně zhruba o miliardu méně. Naopak vývoz oceli se mírně zvýšil. Objem exportu stoupl o 400 tisíc tun na 3,4 milionu tun, zatímco hodnota vyvážených výrobků dosáhla 96 miliard korun, což je o 1,6 miliardy korun více než v předchozím roce. Světová produkce oceli mírně klesla Vývoj v českém ocelářství se odehrává v kontextu globálního trhu, který rovněž zaznamenal určité zpomalení. Celosvětová výroba surové oceli dosáhla v loňském roce 1,8 miliardy tun, což představuje meziroční pokles přibližně o dvě procenta. Největším producentem oceli zůstává dlouhodobě Čína, která je dominantní silou světového trhu. V roce 2025 se v této zemi vyrobilo 961 milionů tun oceli, což znamená meziroční pokles o čtyři procenta. Přesto Čína vyprodukovala přibližně 53 % celosvětové produkce oceli, což potvrzuje její zásadní vliv na globální ocelářský sektor.