Rostoucí napětí na Blízkém východě začíná výrazně ovlivňovat globální finanční trhy. Rostoucí konflikt s Íránem posunul cenu ropy Brent nad hranici 100 dolarů Uzavření Hormuzského průlivu ohrožuje pětinu světových dodávek ropy Vyšší ceny energií mohou zkomplikovat snahy Fedu o snížení inflace Asijské akciové trhy reagují na geopolitické napětí smíšeným vývojem Cena ropy Brent se na začátku týdne pohybovala kolem 105 dolarů za barel, zatímco Írán podnikl další útoky na cíle v Perském zálivu. Konflikt, který vstoupil do třetího týdne, zvyšuje obavy investorů z dlouhodobého narušení dodávek ropy a z nového inflačního tlaku na světovou ekonomiku. Cena severomořské ropy Brent během pondělního obchodování vzrostla přibližně o 1,6 % na 104,73 dolaru za barel. Krátce po otevření trhů se dokonce dostala nad hranici 106 dolarů, než část zisků odevzdala. Od začátku konfliktu mezi Íránem a koalicí vedenou Spojenými státy a Izraelem vzrostla cena této klíčové komodity o více než 40 %. Americká referenční ropa WTI přidala zhruba 1 % na 99,68 dolaru za barel a od začátku války posílila téměř o polovinu. Klíčovým faktorem je především situace v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších dopravních tepen světového ropného trhu. Írán po útocích Izraele a Spojených států fakticky zastavil nákladní dopravu touto strategickou úžinou, kterou běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Takový výpadek má potenciál výrazně narušit globální energetické trhy. Podle údajů analytické společnosti Rystad Energy bylo během něco málo přes týdne od omezení dopravy vyřazeno z provozu více než 12 milionů barelů ropného ekvivalentu denně. Přestože některé tankery údajně průlivem propluly, nejistota na trhu zůstává vysoká. Investoři tak čelí situaci, kdy je obtížné odhadnout, jak dlouho může narušení dodávek trvat. Analytik Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management uvedl, že současná situace je pro trhy mimořádně nepřehledná. Za normálních okolností Hormuzským průlivem proplouvá přibližně 25 tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem denně. Jakékoli dlouhodobé omezení tohoto provozu by mohlo mít výrazné dopady nejen na ceny energií, ale také na inflaci a hospodářský růst. Vývoj cen ropy zároveň komplikuje situaci americké centrální bance. Federální rezervní systém se v posledních měsících snaží stabilizovat inflaci a zároveň podpořit ekonomiku. Prudké zdražení energií však může tyto snahy výrazně zkomplikovat. Vyšší ceny ropy totiž často vedou ke zvýšení nákladů napříč ekonomikou a následně se promítají do spotřebitelských cen. Nejnovější data amerického ministerstva obchodu ukazují, že spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 2,8 %. Pokud se však odhlédne od kolísavých cen potravin a energií, jádrová inflace dosáhla 3,1 %, což představuje nejvyšší hodnotu za téměř dva roky. Tyto údaje byly zveřejněny ještě před prudkým růstem cen ropy způsobeným konfliktem v Perském zálivu. Americká ekonomika zároveň vykazuje známky zpomalení. Podle revidovaných údajů rostl hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ročním tempem pouze 0,7 %. Jde o výrazné zpomalení oproti předchozím obdobím a zároveň o revizi směrem dolů oproti předchozím odhadům. Nervozita investorů se promítla také do vývoje na Wall Street. Index S&P 500 v pátek oslabil o 0,6 % na 6 632 bodů a od začátku roku se nachází přibližně 3 % v mínusu. Index Dow Jones Industrial Average klesl o 0,3 % na 46 558 bodů, zatímco technologický Nasdaq Composite odepsal 0,9 %. Pro všechny tři hlavní americké indexy to znamenalo třetí týdenní pokles v řadě. Zajímavý vývoj však přineslo pondělní obchodování s americkými futures. Kontrakt na index S&P 500 přidal přibližně 0,5 % a futures na index Dow Jones Industrial Average vzrostly o 0,4 %. To naznačuje, že část investorů zatím věří v určitou stabilizaci trhů. Na asijských trzích byl vývoj smíšený. Japonský index Nikkei 225 oslabil o 0,4 %, zatímco jihokorejský Kospi posílil o 0,6 %. Hongkongský Hang Seng přidal 1,1 %, ale čínský Shanghai Composite naopak klesl o 0,7 %. Australský index S&P/ASX 200 odepsal 0,4 % a tchajwanský Taiex přidal jen mírných 0,1 %. Indický Sensex zůstal téměř beze změny. Pro investory tak současná situace představuje kombinaci geopolitického rizika, vysokých cen energií a nejistého makroekonomického vývoje. Pokud by konflikt v Perském zálivu pokračoval a nadále omezoval dodávky ropy, mohly by ceny energií zůstat zvýšené ještě delší dobu. To by mohlo prodloužit období vyšší inflace a zároveň zvýšit volatilitu na akciových trzích po celém světě.