Technologičtí giganti čelí obrovským energetickým nárokům umělé inteligence, což vedlo k raketovému nárůstu nákupů permanentních uhlíkových kreditů z pouhých 14 200 v roce 2022 na téměř 12 milionů o rok později. Lídrem trhu se stává Microsoft, který meziročně navyšuje nákupy o stovky procent a definuje budoucí poptávku po technologiích na zachytávání emisí z atmosféry. Letošní investice čtveřice největších společností do rozvoje AI infrastruktury se blíží hranici 700 miliard dolarů, přičemž dosažení uhlíkové neutrality je bez masivních offsetů prakticky nemožné.   Odvrácená tvář umělé inteligence a stamilionové offsety Rozmach generativní umělé inteligence s sebou přináší nečekaný a vysoce nákladný vedlejší efekt. Společnost Amazon.com, Inc. (AMZN) , mateřská společnost Googlu Alphabet Inc. (GOOGL) , Meta Platforms, Inc. (META) a technologický obr Microsoft Corporation (MSFT) musely dramaticky zrychlit nákupy uhlíkových kreditů. Důvodem je snaha vykompenzovat masivní emise generované jejich energeticky nenasytnou infrastrukturou. Tato čtveřice technologických lídrů letos směřuje k celkovému účtu ve výši téměř 700 miliard dolarů, který má pokrýt jejich ambice v oblasti umělé inteligence. Významná část těchto prostředků proudí do výstavby obřích datových center, jejichž provoz je extrémně náročný na spotřebu elektřiny i vody. Všechny zmíněné korporace se v minulosti zavázaly k dosažení takzvaných čistých nulových emisí. Rychlý vývoj AI však vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda je tento cíl vůbec reálný. Uhlíkové kredity jim proto slouží jako záchranná brzda. Umožňují jim vykrývat vlastní emisní stopu financováním externích projektů, jako jsou inovativní technologie pro přímé odstraňování uhlíku z atmosféry. Nárůst objemů na tomto trhu je naprosto bezprecedentní. Podle dat platformy Ceezer, která analyzovala i údaje od poskytovatelů Allied Offset a Cdr.fyi, vyskočily nákupy permanentních uhlíkových kreditů z pouhých 14 200 v roce 2022 na neuvěřitelných 11,92 milionu v roce 2023. Tento trend navíc exponenciálně zrychluje. V roce 2024 trh zaznamenal meziroční skok o 104 % na 24,4 milionu kreditů a pro rok 2025 se predikuje další růst o 181 % na 68,4 milionu kreditů. Každý jednotlivý kredit přitom reprezentuje jednu metrickou tunu oxidu uhličitého, která byla zredukována nebo trvale odstraněna z ovzduší. Absolutní dominance Microsoftu a formování nového trhu Při detailnějším pohledu na strukturu kupců je zřejmé, že trh táhne kupředu jediný dominantní hráč. Shilpika Gautam, výkonná ředitelka platformy pro klimatické financování Opna, situaci shrnula s tím, že trh s odstraňováním uhlíku je v současnosti „v podstatě jen Microsoft“. Z velké technologické čtyřky je Microsoft jedinou společností, která konzistentně reportuje své každoroční nákupy i za období před rokem 2022. Sama firma potvrdila masivní zrychlení své klimatické ofenzivy. Mezi fiskálními roky 2022 a 2023 zaznamenala nárůst nákupů o 247 % na 5 milionů kreditů. Následoval další gigantický skok o 337 % v období 2023 až 2024, kdy objem dosáhl 21,9 milionu nákupů. Pro probíhající fiskální rok pak Microsoft odhaduje další zhruba stoprocentní nárůst. Je však nutné podotknout, že data samotné společnosti zahrnují široké spektrum kreditů s různou mírou trvanlivosti, nikoliv pouze ty permanentní. Trh rozlišuje kredity s vysokou, střední a nízkou trvanlivostí. Ty s nejnižší hodnotou zahrnují techniky, které sekvestrují uhlík na dobu kratší než 100 let, což se týká především lesnických a půdních projektů. Naopak technologické odstraňování zahrnuje přímé zachytávání ze vzduchu (DAC), kde specializované stroje doslova vysávají oxid uhličitý z atmosféry. Melanie Nakagawa, ředitelka pro udržitelnost v Microsoftu, zdůraznila, že firma se primárně soustředí na snižování vlastních emisí a odstraňování toho, co zredukovat nelze. Cílem je stát se do roku 2030 uhlíkově negativní společností. Její pozice průkopníka na trhu vysílá silné poptávkové signály, které mají stimulovat vznik nových technologických řešení. Strukturální posun, nebo jen drahé kupování odpustků? Zatímco Microsoft svou strategii aktivně komunikuje, Amazon se k nákupům kreditů odmítl vyjádřit a Meta s Googlem na dotazy vůbec nereagovaly. Část trhu zůstává netransparentní kvůli obavám z reputačního rizika. Rané uhlíkové kredity totiž čelily ostré kritice za to, že nepředstavovaly skutečné snížení emisí. Generální ředitel platformy Ceezer Magnus Drewelies však upozorňuje na tvrdou realitu současné energetiky. Kvůli napjatým dodávkám čisté energie, které nestíhají pokrývat překotnou výstavbu AI infrastruktury, je dosažení uhlíkové neutrality pro technologické giganty bez odstraňování uhlíku naprosto nemožné. Tento názor podporuje i Ben Rubin z průmyslové koalice Carbon Business Council. Podle něj exploze poptávky reflektuje zprávu OSN z roku 2022, která jasně konstatovala, že bez technologií na odstraňování uhlíku nelze udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Trh tak přechází od drobných demonstračních nákupů k víceletým odběratelským smlouvám. Přístup velkých korporací má ale i své kritiky. Shilpika Gautam varuje, že současná nákupní horečka je v přímém rozporu s původním přesvědčením technologických lídrů budovat udržitelnější infrastrukturu od samého základu. Masivní offsety mohou působit jako pouhé vykupování se z problému. Na druhou stranu nelze ignorovat snahy o hlubší strukturální změny. Microsoft masivně investuje do vývojářů nízkouhlíkových materiálů, jako jsou startupy Sublime Systems a Stegra. Amazon zase spustil platformu pro své partnery a investuje do vodní i energetické účinnosti svých provozů. Rychlá reakce takzvaných hyperscalerů na rostoucí emise zahrnuje i agresivní přechod na obnovitelné zdroje energie, což naznačuje, že uhlíkové kredity jsou jen jednou z mnoha zbraní v probíhající klimatické bitvě.