OpenAI varuje investory, že úzké vazby na Microsoft a závislost na jeho infrastruktuře představují zásadní obchodní riziko. Společnost s ohodnocením 730 miliard dolarů plánuje do roku 2030 investovat astronomických 665 miliard do výpočetních kapacit. Vedle tenzí v dodavatelských řetězcích čelí firma rostoucímu tlaku ze strany soudních sporů, včetně žalob od Elona Muska a uživatelů ChatGPT.   Křehké spojenectví s Microsoftem a honba za diverzifikací Společnost OpenAI se intenzivně připravuje na svůj dlouho očekávaný debut na veřejných trzích, ke kterému by mohlo dojít již v průběhu letošního roku. V dokumentu, který svou strukturou silně připomíná klasický prospekt před primárním úpisem akcií (IPO), však vedení firmy odkrývá karty a upozorňuje na slabá místa svého byznys modelu. Nejvýraznějším varováním je paradoxně vztah s jejím největším partnerem. Společnost Microsoft (MSFT) je podle interních materiálů zodpovědná za podstatnou část financování a výpočetní kapacity, což představuje potenciální riziko pro budoucí stabilitu. Tento finanční dokument, který byl sdílen s potenciálními investory v rámci nedávného rekordního kola financování, obsahuje specifické sekce věnované rizikům transakce a samotného podnikání. Minulý měsíc OpenAI oznámila získání 110 miliard dolarů od strategických partnerů, mezi kterými figurují Amazon (AMZN) , Nvidia (NVDA) a SoftBank. Firma navíc ve spolupráci s bankami usiluje o dodatečných 10 miliard dolarů od širší skupiny investorů, přičemž tato část by měla být uzavřena do konce března. Komerční růst OpenAI od spuštění ChatGPT na konci roku 2022 je bezprecedentní. Platforma se aktuálně pyšní 900 miliony aktivních uživatelů týdně a společnost vygenerovala za rok 2025 tržby ve výši 13,1 miliardy dolarů. Její hodnota byla minulý měsíc investory stanovena na ohromujících 730 miliard dolarů. Přesto firma upozorňuje, že její provozní výsledky budou kriticky záviset na schopnosti navázat vztahy s dalšími partnery mimo ekosystém Microsoftu. Softwarový gigant z Redmondu podporuje OpenAI již od roku 2019 a získal exkluzivní závazek na přesun části služeb do svého cloudu Azure. Celkově Microsoft investoval 13 miliard dolarů a při říjnové restrukturalizaci oznámil, že jeho 27% zředěný podíl v ziskové části organizace má hodnotu 135 miliard dolarů. Vztah obou firem se však komplikuje. V roce 2024 Microsoft poprvé zařadil OpenAI na seznam svých konkurentů ve výroční zprávě, kam tradičně patří Apple (AAPL) , Google (GOOGL) a Meta Platforms (META) . OpenAI navíc loni kvůli obrovské poptávce musela využít služby jiných poskytovatelů cloudu, jako jsou CoreWeave nebo Oracle (ORCL) . Astronomické náklady na infrastrukturu a geopolitická rizika Kromě partnerských vztahů představují pro OpenAI obrovskou zátěž samotné technologické nároky. Trénování a provoz pokročilých modelů umělé inteligence vyžaduje enormní množství výpočetních zdrojů. Vedení společnosti varuje investory, že případný globální nedostatek čipů by mohl mít na její byznys zničující dopady. Dokument v této souvislosti výslovně jmenuje dodavatele Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM) . Firma upozorňuje, že pokud by byl tento klíčový výrobce čipů zasažen regionálním konfliktem – což je jasný odkaz na rostoucí geopolitické napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem – mohla by OpenAI čelit závažným výpadkům v dodavatelském řetězci. Zajištění hardwaru je přitom pro udržení technologického náskoku naprosto nezbytné a společnost neočekává, že by její investiční tempo v dohledné době polevilo. OpenAI plánuje pokračovat v masivních kapitálových výdajích do datových center a souvisejících infrastrukturních projektů. Na těchto iniciativách spolupracuje nejen s Microsoftem a Nvidií, ale také s dalšími giganty, jako jsou Advanced Micro Devices (AMD) a Broadcom (AVGO) . Finanční závazky spojené s těmito plány dosahují astronomických výšin. Podle interního dokumentu měla OpenAI k prosinci odhadované závazky na výdaje za výpočetní techniku ve výši zhruba 665 miliard dolarů až do roku 2030. Firma navíc dodává, že její požadavky na výpočetní výkon jsou vysoce dynamické a mohou se v budoucnu ještě výrazně rozšířit. Tento obrovský finanční tlak podtrhuje nutnost úspěšného vstupu na burzu a zajištění trvalého přísunu nového kapitálu. Právní bitvy, kontroverze a chybějící jméno Sama Altmana Technologické a finanční výzvy nejsou tím jediným, co kalí výhled před očekávaným IPO. OpenAI čelí dlouhému a neustále se rozšiřujícímu seznamu soudních sporů. Vedení varuje, že probíhající litigace týkající se autorských práv, patentů, duševního vlastnictví, ale i pracovněprávních a smluvních sporů či ochrany soukromí, mohou představovat vážný problém pro budoucí fungování společnosti. Dokument detailně popisuje tři různé žaloby podané spoluzakladatelem OpenAI Elonem Muskem, respektive jeho společností xAI, která se minulý měsíc stala součástí SpaceX. Musk opustil OpenAI v roce 2018 poté, co se neúspěšně snažil přesvědčit tehdejší vedení k fúzi se společností Tesla (TSLA) . Právní bitvy mezi oběma stranami probíhají od roku 2024, přičemž první případ by měl zamířit k soudu již příští měsíc. Mimořádně citlivou oblastí jsou pak žaloby ze strany samotných uživatelů. OpenAI přiznává, že u státních a federálních soudů v Kalifornii čelí nejméně 14 žalobám od uživatelů ChatGPT nebo jejich rodinných příslušníků. Tyto právní kroky viní produkty společnosti z toho, že způsobují duševní onemocnění vedoucí k sebevraždě, smrti nebo jinému zranění. První žalobu pro zavinění smrti podali loni rodiče šestnáctiletého Adama Rainea, který spáchal sebevraždu poté, co ho k tomu chatbot údajně nabádal. Zajímavým a analytiky ostře sledovaným detailem v sekci rizikových faktorů je nápadná absence jednoho konkrétního jména. Ačkoliv dokument uznává, že úspěch firmy závisí na klíčových zaměstnancích, generální ředitel Sam Altman není nikde výslovně jmenován. Altman, který je dlouhodobě veřejnou tváří OpenAI, si prošel značnými kontroverzemi, včetně svého náhlého odvolání správní radou na konci roku 2023. I když byl pod tlakem investorů a zaměstnanců o několik dní později dosazen zpět, jeho vynechání z oficiálního výčtu klíčových rizikových osob ukazuje na přetrvávající specifika v řídící struktuře této původně neziskové výzkumné laboratoře.