Investoři balancují mezi dvěma klíčovými faktory – nejistotou kolem příměří mezi USA a Íránem a inflačními daty, která dopadla o něco lépe, než se očekávalo. Výsledkem je opatrný sentiment, kdy pozitivní makrodata nedokážou plně vyvážit geopolitická rizika.

Index S&P 500 se drží bez výrazné změny poblíž 6 822 bodů, technologický Nasdaq Composite posiluje o 0,4 %, zatímco Dow Jones Industrial Average ztrácí 0,5 %. Trh tak zůstává rozpolcený a bez jasného směru.

Inflace sice zpomaluje, ale problémy zdaleka nemizí

Hlavní makroekonomickou událostí dne bylo zveřejnění americké inflace. Index spotřebitelských cen vzrostl v březnu o 0,9 % meziměsíčně, což odpovídalo očekávání. Meziročně dosáhla inflace 3,3 %, tedy mírně pod konsensem 3,4 %.

Klíčové je však rozdělení tohoto růstu. Největší podíl na něm měly energie, jejichž ceny vzrostly o 10,9 % meziměsíčně, což představuje největší skok od roku 2005. Samotné ceny benzinu vyskočily o 21,2 %, přičemž průměrná cena v USA překročila hranici 4 dolarů za galon poprvé za více než tři roky.

Naopak tzv. jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny, překvapila pozitivně. Meziměsíčně vzrostla o 0,2 % a meziročně o 2,6 %, což bylo méně, než trh očekával. Právě tento údaj přinesl krátkodobou úlevu a pomohl stabilizovat akciové trhy.

Přesto zůstává výhled nejistý. Analytici upozorňují, že březnová data ještě plně nezohledňují dopady energetického šoku, které se mohou projevit až v dalších měsících. Jinými slovy – to nejhorší může teprve přijít.

Geopolitika dál drží trhy pod tlakem

Vedle inflace zůstává hlavním zdrojem nejistoty situace na Blízkém východě. Příměří mezi USA a Íránem je nadále křehké a hrozí jeho rychlé narušení. Americký prezident naznačil, že v případě selhání jednání mohou být útoky obnoveny během krátké doby.

Napětí dále eskaluje pokračujícími útoky na cíle napojené na Hizballáh v Libanonu. To komplikuje diplomatické snahy a zvyšuje riziko, že plánovaná jednání o dlouhodobější dohodě selžou. Navíc panují neshody ohledně toho, zda se příměří vztahuje i na Libanon, což situaci ještě více znepřehledňuje.

Přesto existují i náznaky možné deeskalace. Izrael projevil ochotu jednat s Libanonem, což v předchozí obchodní seanci podpořilo růst akcií. Trh tak zůstává v režimu „čekání“, kdy každá nová informace může rychle změnit sentiment.

Ropa roste, klíčovým faktorem je Hormuzský průliv

Vývoj na trhu s ropou zůstává úzce svázán s geopolitickou situací. Provoz v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy, zůstává výrazně omezený. Lodní doprava se pohybuje hluboko pod běžnou úrovní, což narušuje globální dodavatelské řetězce.

Situaci dále zhoršují kroky Íránu, který nutí lodě využívat jeho teritoriální vody, což zpomaluje přepravu. K tomu se přidávají útoky na energetickou infrastrukturu v Saúdské Arábii, které snížily produkční kapacitu o zhruba 600 tisíc barelů denně a omezily přepravní kapacity ropovodů.

Tyto faktory tlačí ceny ropy vzhůru. Brent se pohybuje kolem 97 dolarů za barel, zatímco americká WTI se blíží hranici 99 dolarů. Přestože ceny směřují k největšímu týdennímu poklesu od poloviny roku 2025, stále zůstávají výrazně výše než před začátkem konfliktu.

Slabší sentiment spotřebitelů zvyšuje obavy

Další varovný signál přinesla data o spotřebitelské důvěře. Průzkum University of Michigan ukázal, že sentiment v dubnu prudce klesl o 11 % na hodnotu 47,6, což je výrazně pod očekáváním trhu.

Zvlášť znepokojivý je nárůst inflačních očekávání. Očekávaná inflace na příští rok vzrostla z 3,8 % na 4,8 %, což představuje největší meziměsíční nárůst od dubna 2025. Spotřebitelé přitom přímo spojují zhoršení ekonomického výhledu s konfliktem na Blízkém východě.

Tento vývoj naznačuje, že inflační tlaky se mohou promítnout nejen do cen, ale i do chování domácností, což by mohlo zpomalit ekonomický růst.