Zahraniční investoři stáhli v březnu z indických akcií přes 12 miliard dolarů, což představuje nejhorší měsíční výprodej v historii. Vládní zásahy proti inflaci, včetně snížení spotřební daně z paliv, mohou prohloubit fiskální deficit o 17,6 miliardy dolarů ročně. Příliv přímých zahraničních investic klesl na úroveň 1 až 2 miliard dolarů, přičemž trh trápí slabá tvorba pracovních míst pro absolventy.   Březnový výplach a pád valuací na krizové úrovně Ještě v únoru se zdálo, že nejrychleji rostoucí velká ekonomika světa má před sebou další spanilou jízdu. Když Spojené státy a Indie podepsaly novou obchodní dohodu, která měla ukončit měsíce trvající celní napětí, zahraniční investoři nalili do indických akcií téměř 2,5 miliardy dolarů. Euforie však netrvala dlouho a trh nabral zcela opačný kurz. Během března se hlavní indický akciový index Nifty 50 (^NSEI) propadl o více než 10 procent. Tento sešup byl doprovázen masivním exodem zahraničního kapitálu, který se zbavil akcií v ohromující hodnotě přesahující 12 miliard dolarů. Jedná se o vůbec nejhorší měsíční výprodej v zaznamenané historii tamního trhu. Dramatický odliv likvidity srazil valuace na úrovně, které portfolio manažeři nepamatují. Index se aktuálně obchoduje za 19,6násobek očekávaných zisků (P/E). V uplynulé dekádě se trh dostal na takto atraktivní hodnoty pouze ve dvou extrémních případech: během paniky v prvních měsících pandemie covid-19 v roce 2020 a po vypuknutí rusko-ukrajinské války v roce 2022. Nízké ceny samy o sobě však institucionální kapitál zpět nepřilákají. Pramod Gubbi, spoluzakladatel společnosti Marcellus Investment Managers, upozorňuje, že eskalující konflikt na Blízkém východě naplno odhalil strukturální zranitelnost Indie. Země je kriticky závislá na dovozu energií. Pokud nedojde k rychlému diplomatickému řešení íránské krize a ropa (CL=F) zůstane drahá, indický fiskální deficit, inflace i měna se dostanou pod drtivý tlak. To podle Gubbiho nevyhnutelně podkope domácí poptávku a firemní zisky, jejichž růst je na indickém trhu slabý již více než rok. Rozpočtová past a cenová regulace jako varovný signál Obavy z makroekonomických šoků sdílí i nejvyšší vládní kruhy. Hlavní ekonomický poradce Indie V. Anantha Nageswaran koncem března varoval, že oficiální prognóza hospodářského růstu ve výši 7,0 až 7,4 procenta pro fiskální rok končící v březnu 2027 čelí značným rizikům. Důvodem jsou právě rostoucí náklady na energie a narušené dodavatelské řetězce. Nageswaran očekává, že geopolitické napětí povede k výraznému nárůstu obchodního deficitu a následnému prohloubení schodku běžného účtu. V reakci na tyto hrozby indická vláda minulý týden přistoupila ke dvěma razantním tržním intervencím, které mají ekonomiku stabilizovat, ale zároveň nesou skrytá rizika. Prvním krokem bylo omezení měnového zajištění, které mohou banky provádět. Cílem bylo zastavit volný pád, do kterého se dostala indická rupie (INR=X) . Druhým, mnohem kontroverznějším opatřením, bylo plošné snížení centrální spotřební daně z benzinu a nafty o 10 rupií (zhruba 0,11 USD) na litr. Vláda se tak snaží zabránit cenovému šoku u čerpacích stanic, který by roztočil inflační spirálu. Ministr pro ropu a zemní plyn Hardeep Singh Puri otevřeně přiznal, že tento krok bude znamenat obrovský zásah do daňových příjmů státu. Analytici z banky Nomura odhadují, že roční fiskální dopad tohoto daňového škrtu dosáhne astronomických 1,65 bilionu rupií, což odpovídá 17,6 miliardy dolarů. Ačkoliv měnové restrikce pomohly rupii zpevnit, experti varují před dlouhodobými důsledky. Nitin Jain, šéf singapurské pobočky Kotak Mahindra Asset Management, zdůrazňuje, že umělé udržování nízkých cen paliv byť jen na jediné čtvrtletí může paralyzovat vládní výdaje na produktivní kapitálové investice. Přesměrování peněz od rozvoje infrastruktury směrem k dotacím vysílá podle Jaina zahraničním investorům ten nejhorší možný signál. Krize ziskovosti a mizející iluze o spotřebitelském ráji I když by geopolitické tlaky mohly odeznít s případným koncem blízkovýchodního konfliktu, indický trh trápí mnohem hlubší problém: absence silného růstu firemních zisků. Makléřská společnost Ambit Capital ve své zprávě pro CNBC uvedla, že revize zisků směrem dolů pro období od dubna do prosince 2025 jsou největší za poslední čtyři roky. Zahraniční fondy se nyní podle analytiků zaměří výhradně na kredibilitu ziskových marží. Pouhé snížení valuací je nepřesvědčí. Indické trhy si dlouhodobě užívaly valuační prémii, protože investoři věřili v nezastavitelný příběh rostoucích disponibilních příjmů, tvorby pracovních míst a exploze spotřeby. Tato narativa se však nyní začíná drolit. Podle dat výzkumné agentury Care Ratings se čisté zahraniční přímé investice (FDI) do indických podniků propadly a aktuálně se potácejí mezi 1 a 2 miliardami dolarů. Údaje Světové banky navíc ukazují, že podíl čistých toků FDI na indickém HDP je nyní výrazně nižší než v případě Brazílie nebo Vietnamu. Nadnárodní korporace stále touží po podílu na indickém spotřebitelském trhu, ale neschopnost ekonomiky generovat kvalifikovaná místa pro bílé límečky tento sen podkopává. Březnová zpráva indické Azim University odhalila, že pouze nepatrný zlomek absolventů dokáže do roka od ukončení studia získat stabilní placené zaměstnání. Jak trefně poznamenal Pramod Gubbi: bez pracovních míst zkrátka nebude ani spotřeba. Navzdory této makroekonomické skepsi se však na trhu stále odehrávají masivní korporátní přesuny. Telekomunikační gigant Bharti Airtel (BHARTIARTL.NS) úspěšně získal 1 miliardu dolarů pro svou divizi datových center Nxtra Data. Kapitál poskytly zvučné private equity fondy v čele s Alpha Wave Global (435 milionů USD) a skupinou Carlyle (240 milionů USD). Změny probíhají i v leteckém sektoru. Největší indické aerolinky IndiGo (INDIGO.NS) jmenovaly novým generálním ředitelem čtyřiašedesátiletého oborového veterána Williama Walshe, bývalého šéfa British Airways, který se funkce ujme na začátku srpna. Pozornost celého trhu se nyní upírá k blížícím se klíčovým událostem, především k finálním datům indexu nákupních manažerů (PMI) a k nadcházejícímu zasedání indické centrální banky (RBI), které naznačí další směřování měnové politiky.