Cena zlata se po dvoudenním propadu stabilizovala poblíž hranice 4 590 dolarů za unci kvůli napětí v Hormuzském průlivu. Trhy pozorně sledují vyjednávání mezi USA a Íránem a potenciální revidovaný návrh z Teheránu zprostředkovaný Pákistánem. Centrální banky v čele s Fedem čelí dilematu, zda kvůli energetickému šoku a inflačním rizikům držet úrokové sazby výše po delší dobu.   Geopolitické napětí jako brzda cenového poklesu Trh s drahými kovy v posledních hodinách prochází fází konsolidace poté, co předchozí dvě obchodní seance přinesly citelné oslabení. Zlato (GC=F) se po propadu o 2,4 % dokázalo stabilizovat, když investoři začali znovu přehodnocovat rizika plynoucí z neustávajícího napětí na Blízkém východě. Klíčovým faktorem zůstává strategický Hormuzský průliv, jehož časově neomezené uzavření představuje bezprostřední hrozbu pro globální stabilitu dodávek energií. Prezident Donald Trump potvrdil, že Teherán oficiálně požádal Spojené státy o zrušení námořní blokády tohoto klíčového dopravního uzlu. Tato žádost přichází v době, kdy obě strany hledají cestu k ukončení dvouměsíčního válečného konfliktu, který zásadním způsobem destabilizoval světové trhy. Naději na diplomatický průlom nyní přiživují zprávy o pákistánských mediátorech, kteří očekávají, že Írán v nejbližších dnech předloží upravený mírový návrh. Právě tato geopolitická nejistota funguje jako záchranná síť pro drahé kovy, které v dobách krize tradičně slouží jako bezpečný přístav. Přestože se ropa (CL=F) od vypuknutí konfliktu na konci února těší masivnímu růstu, žlutý kov od té doby ztratil přibližně 13 %. Současná stabilizace u hladiny 4 590 dolarů za unci tak naznačuje, že trh hledá novou rovnováhu mezi diplomatickým optimismem a reálnou hrozbou energetického šoku. Situace v Hormuzském průlivu není pouze otázkou bezpečnosti, ale především přímým determinantem budoucího inflačního vývoje. Jakékoli prodloužení blokády totiž zvyšuje náklady na přepravu a ceny energetických komodit, což se následně promítá do spotřebitelských cen po celém světě. Pro investory do zlata jde o zásadní rovnici, kde se střetává strach z inflace s tlakem na růst výnosů státních dluhopisů. Měnová politika pod tlakem inflačních očekávání Kromě geopolitiky se pozornost finančního světa upírá k sérii zasedání klíčových centrálních bank. Zatímco Bank of Japan v úterý ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,75 %, rozdělené hlasování bankovní rady naznačilo, že pravděpodobnost červnového zvýšení sazeb výrazně vzrostla. Tento vývoj v Japonsku předznamenává nervozitu, která panuje i mezi ostatními globálními regulátory v USA, Evropské unii, Velké Británii a Kanadě. U amerického Federálního rezervního systému se všeobecně očekává, že na svém středečním zasedání ponechá úrokové sazby na stávajících úrovních. Trhy však budou bedlivě sledovat nejen doprovodný komentář, ale také spekulace ohledně budoucnosti Jeromea Powella v čele centrální banky. Otázka, zda Powell setrvá v radě i po skončení svého funkčního období jako předseda, vnáší do rozhodování Fedu další prvek nejistoty, který ovlivňuje i americký dolar (DX-Y.NYB) . Rostoucí riziko inflace, živené šokem v dodávkách energií, staví centrální bankéře do obtížné pozice. Zvyšuje se totiž pravděpodobnost, že úrokové sazby zůstanou na vysokých úrovních po delší dobu, případně dojde k jejich dalšímu zvýšení. Pro zlato, jakožto aktivum nenesoucí žádný úrok, představuje takové prostředí značný protivítr. Vyšší výnosy dluhopisů totiž zvyšují náklady obětované příležitosti pro držbu drahých kovů, což motivuje investory k přesunu kapitálu do úročených instrumentů. Tento fundamentální tlak je patrný na celém trhu s kovy. Pokud centrální banky zvolí restriktivnější přístup v reakci na drahé energie, může být cesta k zotavení zlata velmi trnitá. Aktuální stabilita je tak spíše křehkým příměřím mezi obavami z války a realitou vysokých nákladů na kapitál. Trh nyní vyčkává na jasnější signál, který určí směr pro zbytek druhého kvartálu. Technické faktory a výhled pro komoditní trh Z pohledu technické analýzy došlo v posledních dnech k významnému posunu. Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie v Saxo Bank A/S, upozornil na prolomení důležité úrovně podpory kolem 4 650 dolarů za unci. Tento pohyb vyvolal vlnu technických prodejů, které zlato srazily na nejnižší úrovně za poslední čtyři týdny. Okamžitým těžištěm zájmu obchodníků tak zůstávají mediační snahy na Blízkém východě, které jsou hlavním hybatelem krátkodobých cenových výkyvů. Případné znovuotevření Hormuzského průlivu by pravděpodobně vedlo k okamžitému poklesu cen ropy, což by paradoxně mohlo být největším krátkodobým katalyzátorem pro růst drahých kovů. Nižší ceny energií by totiž zmírnily inflační tlaky a uvolnily ruce centrálním bankám, což by snížilo tlak na další růst úrokových sazeb. V takovém scénáři by zlato mohlo rychle smazat své nedávné ztráty a zamířit k vyšším metám. Zatímco zlato v Singapuru mírně oslabilo o 0,1 % na 4 594,14 dolaru, ostatní kovy vykazovaly smíšené tendence. Stříbro (SI=F) si připsalo zisk 0,8 % a dosáhlo ceny 73,66 dolaru za unci. Naopak platina (PL=F) i palladium (PA=F) zaznamenaly mírný pokles, což odráží opatrnost investorů v průmyslovém sektoru, který je citlivý na ekonomické zpomalení. Výhled pro nejbližší dny zůstává úzce spjat s diplomatickou aktivitou. Pokud se potvrdí očekávání pákistánských vyjednavačů a Írán skutečně předloží konstruktivní návrh, můžeme očekávat snížení rizikové prémie u energetických komodit. Pro investory je nyní klíčové sledovat korelaci mezi ropou a dolarem, neboť právě tyto dvě veličiny budou v kombinaci s kroky centrálních bank definovat trajektorii drahých kovů v nadcházejícím období.