Spojené státy a Írán se dohodly na dvoutýdenním přerušení bojů, což odvrátilo hrozbu masivního amerického bombardování. Cena žlutého kovu v reakci na diplomatický vývoj vzrostla o více než tři procenta a překonala psychologickou hranici 4 850 dolarů za unci. Energetické trhy zažívají prudký pokles, přičemž cena ropy se propadla pod hranici 100 dolarů za barel.   Diplomatický obrat a bezprostřední tržní šok Globální finanční trhy zažívají masivní přesun kapitálu poté, co americký prezident Donald Trump a zástupci Íránu dospěli k dohodě o dvoutýdenním příměří. Tento nečekaný diplomatický krok má poskytnout prostor pro finalizaci rozhovorů o definitivním ukončení válečného konfliktu, který v uplynulých týdnech zcela paralyzoval mezinárodní obchod a vyvolal paniku na světových burzách. Zlato (GC=F) na zprávu reagovalo prudkým růstem. Hodnota drahého kovu vyskočila až o 3,2 procenta a bezpečně překonala úroveň 4 850 dolarů za trojskou unci. Tento razantní cenový skok navazuje na předchozí obchodní seanci, během níž si slitky připsaly zisk ve výši 1,2 procenta. Spotová cena kovu v asijském obchodování konkrétně vzrostla o 2 procenta na 4 800,47 dolaru za unci. Americký prezident prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích odhalil mimořádně napjaté pozadí celé dohody. Trump uvedl, že k rozhodnutí pozastavit bombardování dospěl necelé dvě hodiny před vypršením jím stanoveného ultimáta. To hrozilo naprostým zničením „celé íránské civilizace“. Zásadní podmínkou pro toto dočasné zastavení palby se stalo okamžité znovuotevření strategicky klíčového Hormuzského průlivu. Představitelé Teheránu následně potvrdili, že bezpečný průjezd obchodních lodí tímto kritickým námořním uzlem je po dobu následujících dvou týdnů „možný“. Tato garance okamžitě uvolnila napětí v energetickém sektoru. Ropa (CL=F) se v přímé reakci na slib zachování dodavatelských řetězců propadla hluboko pod hranici 100 dolarů za barel. Uvolnění geopolitického tlaku se projevilo i na měnových trzích. Americký dolar (DX-Y.NYB) zaznamenal znatelný pokles, přičemž index Bloomberg Dollar Spot ztratil 0,8 procenta. Slabší americká měna tradičně poskytuje silnou podporu drahým kovům, které jsou v ní denominovány. Akciové trhy naopak explodovaly nadšením a index MSCI Asia-Pacific se vyšplhal na svá třítýdenní maxima. Zlato v zajetí geopolitiky a likviditních tlaků Současný růst drahých kovů je nutné vnímat v širším kontextu probíhajícího konfliktu. Od začátku války na Blízkém východě, která vypukla koncem února, ztratilo zlato přibližně 9 procent své hodnoty. Tradiční vnímání tohoto kovu jako ultimátního bezpečného přístavu bylo v posledních šesti týdnech výrazně narušeno specifickou tržní dynamikou. Během nejtvrdších fází konfliktu se zlato obchodovalo převážně v tandemu s akciovými trhy. Tento neobvyklý jev byl způsoben akutní potřebou mnoha investorů pokrýt masivní ztráty v jiných částech svých portfolií. Tlak na likviditu nutil tržní hráče odprodávat i svá defenzivní aktiva, což sráželo cenu slitků dolů navzdory vysokému geopolitickému riziku. Ahmad Assiri, hlavní stratég společnosti Pepperstone Group Ltd., upozorňuje, že současný cenový vývoj nelze interpretovat jako definitivní změnu trendu. „Průraz zlata nad hranici 4 800 dolarů odráží spíše rekalibraci rizika než plnohodnotnou změnu tržního režimu,“ vysvětluje analytik. Podle jeho slov trhy v současnosti zaceňují nižší pravděpodobnost dlouhodobého narušení globální stability. I přes současný optimismus si však zlato nadále udržuje významný diskont ve srovnání s nastavením trhu před vypuknutím íránské krize. K růstové vlně se navíc připojily i další drahé kovy. Stříbro (SI=F) posílilo o úctyhodných 4,9 procenta a dosáhlo úrovně 76,56 dolaru. Pozitivní cenový posun zaznamenala také Platina (PL=F) a Palladium (PA=F) . Assiri varuje před přílišným uspokojením investorů. „V krátkodobém horizontu zůstává zlato extrémně citlivé na jakýkoliv politický vývoj. Současné příměří sice poskytuje okno úlevy, ale je vysoce podmíněné a křehké,“ dodává stratég. Jakákoliv známka selhání dohod, zejména v oblasti citlivého Hormuzského průlivu, by podle něj okamžitě vrátila na trhy extrémní volatilitu a riziko hlubokých propadů. Centrální banky pod tlakem inflačních hrozeb Šestitýdenní blízkovýchodní konflikt zanechal hluboké stopy v globální makroekonomice. Předchozí prudký nárůst cen energií významně oživil proinflační rizika, což zásadně komplikuje situaci centrálním bankám. Tržní konsenzus se nyní přiklání k variantě, že měnové autority budou nuceny odložit plánované snižování úrokových sazeb, nebo dokonce přistoupit k jejich dalšímu zvyšování. Obchodníci na dluhopisových trzích aktuálně předpokládají, že americký Federální rezervní systém ponechá náklady na půjčky na stabilní, avšak vysoké úrovni minimálně do konce letošního roku. Prostředí vysokých úrokových sazeb představuje pro zlato přirozenou strukturální překážku, jelikož tento kov neposkytuje žádný pravidelný výnos, a stává se tak méně atraktivním v porovnání s úročenými aktivy. Mírné oživení drahých kovů v posledních dnech bylo hnáno nejen nadějemi na diplomatické řešení, ale také očekáváním širšího ekonomického ochlazení. Investoři sázejí na to, že zpomalení globálního hospodářského růstu bude fungovat jako přirozená protiváha vůči sázkám na stabilní či dokonce vyšší náklady na firemní a spotřebitelské úvěry. Představitelé americké centrální banky dávají své obavy najevo zcela otevřeně. Ještě v úterý, tedy před samotným oznámením příměří, vystoupila trojice vysokých úředníků Fedu s varováním ohledně přetrvávající inflace a zpomalujícího růstu. Jejich rétorika naznačuje, že boj s cenovými tlaky zdaleka není u konce a měnová politika musí zůstat obezřetná. Místopředseda Fedu Philip Jefferson situaci popsal tak, že se úrokové sazby aktuálně nacházejí v širokém pásmu, které ekonomiku ani nestimuluje, ale ani zásadně neomezuje. Guvernér newyorské pobočky Fedu John Williams na něj navázal konstatováním, že jeho celkový výhled na základní cenové tlaky ve Spojených státech zůstává v podstatě nezměněn, což potvrzuje přetrvávající složitost současného makroekonomického prostředí.