Většina lídrů světového byznysu upírá svou pozornost k existenční hrozbě, kterou pro pracovní trh představuje umělá inteligence. Stárnutí populace zasáhne trh práce mnohem silněji než nástup umělé inteligence Během patnácti let klesne počet amerických pracovníků o dvacet milionů lidí Pouze 20 % úbytku sil způsobí AI zatímco 80% odchod do důchodu Kritický nedostatek hrozí zejména ve stavebnictví u elektrikářů a ve zdravotnictví Hisayuki „Deko“ Idekoba, generální ředitel společnosti Indeed, však vidí nebezpečí jinde. Na summitu Semafor’s World Economy Summit, který se konal 15. 4., Idekoba prohlásil, že skutečným zdrojem budoucího chaosu na trhu práce nebude technologie, ale demografie. Podle jeho názoru je stárnutí pracovní síly v rozvinutých zemích silou, která bude mít na ekonomiku mnohem drtivější a bezprostřednější dopad než změny poháněné automatizací. Demografická transformace, která nyní probíhá v USA i evropských zemích, podle šéfa předního pracovního portálu zásadně promění dynamiku nabídky a poptávky. Hlavním problémem není to, že by lidé přicházeli o práci kvůli robotům, ale prostý fakt, že z pracovního procesu odchází rekordní množství zaměstnanců do důchodu. Tento odliv mozků a rukou bude mít podle Idekoby „mnohem větší dopad“ na stabilitu trhu než jakékoli inovace v oblasti softwaru, neboť zasahuje samotné základy fungování společnosti. Vlastní výzkum společnosti Indeed, na který se její šéf odvolal, vykresluje pro Spojené státy znepokojivý obraz. Během následujících 15 let se očekává pokles počtu pracovníků o přibližně 20 milionů, což představuje zhruba 5 % celkové pracovní síly. Klíčovým zjištěním analýzy je fakt, že pouze 20 % z tohoto úbytku lze připsat nahrazení lidí umělou inteligencí. Naprostá většina, celých 80 %, připadá na přirozený odchod starších ročníků z jejich profesních rolí, pro které trh momentálně nemá adekvátní náhradu. Kritický nedostatek v klíčových řemeslných oborech Tento hrozící nedostatek pracovních sil bude podle Idekoby pociťován obzvláště citelně v řemeslných a technických oborech. Spojené státy již nyní bojují s neschopností uspokojit poptávku v sektorech, které jsou pro fungování státu naprosto zásadní. Doslova se potýkáme s obrovským množstvím neobsazených pozic ve stavebnictví, u instalatérů, elektrikářů nebo ve zdravotnictví. Pro tyto fundamentálně důležité profese přitom neexistuje dostatečně silná generace nových pracovníků, která by zaplnila vzniklou mezeru. Situace v zemích jako Japonsko, kde obavy ze stárnoucí populace a klesající porodnosti vedly k intenzivní snaze o nábor většího počtu žen do pracovního procesu, slouží jako varovný příklad. V kontrastu s tím mohou Spojené státy čelit ještě vážnějším problémům, pokud restriktivní imigrační politika omezí příliv nových sil, které by mohly nahradit odcházející generaci. Bez systematického doplňování trhu práce novými lidmi hrozí, že strategické obory zůstanou paralyzovány nedostatkem odborníků. Idekoba zdůraznil, že zatímco některé administrativní pozice mohou být automatizací nahrazeny nebo jejich nedostatek zmírněn, u fyzicky náročných a technicky specializovaných profesí tento scénář neplatí. Existuje celá řada povolání, která nejsou a v blízké budoucnosti ani nebudou transformována automatizací natolik, aby umělá inteligence dokázala překlenout propast vzniklou masovým odchodem zkušených pracovníků do penze. Role automatizace jako omezeného řešení krize Mnoho zaměstnavatelů sice vzhlíží k robotizaci jako k potenciálnímu zachránci, který vyřeší problémy spojené s úbytkem lidí, ale realita může být mnohem střízlivější. Analýza Yale University’s Budget Lab sice naznačuje, že umělá inteligence by mohla zmírnit nedostatek sil v odvětvích, jako jsou administrativní asistenti nebo právní sekretáři, kde dominují starší pracovníci a zároveň je zde vysoká míra expozice vůči technologiím, u jiných profesí je však tento vliv zanedbatelný. Schopnost umělé inteligence nahradit lidskou práci v terénu – například u zmíněných elektrikářů nebo ve zdravotní péči – je stále velmi omezená. Problémem není jen to, zda AI dokáže práci vykonat, ale zda dokáže nahradit komplexní lidskou intuici a fyzickou zručnost v reálném čase. Idekoba upozornil, že právě v těchto segmentech bude demografický náraz nejbolestivější a technologický pokrok zde nenabízí rychlou ani snadnou odpověď na vyprázdněný trh práce. Pro investory a firmy, jako je Microsoft (MSFT) nebo Alphabet (GOOGL) , které do AI masivně investují, to znamená, že se trh může vyvíjet nepředvídatelným směrem. Nedostatek základní pracovní síly může vést k tlaku na růst mezd a inflaci, což následně ovlivní ziskovost napříč celou ekonomikou. Strategie firem se tak budou muset v příštích letech zaměřit nejen na implementaci technologií, ale především na udržení a přilákání lidského kapitálu v prostředí, kde se lidé stávají vzácnějším zdrojem než kdykoliv předtím v moderní historii. Dlouhodobý výhled trhu práce se tak stává soubojem mezi technologickou efektivitou a demografickým úpadkem. Pokud se potvrdí Idekobova vize, budou vítězi budoucí ekonomiky ty společnosti, které dokáží nejlépe skloubit výhody automatizace s aktivní podporou náboru a rekvalifikace v profesích, které zůstávají doménou člověka. Ignorování demografického faktoru by mohlo vést k tomu, že i ty nejvyspělejší ekonomiky narazí na limity svého růstu kvůli prostému nedostatku rukou, které by jej poháněly.