JD Vance povede americkou delegaci v Pákistánu s cílem udržet dohodu s Íránem, kterou ohrožuje masivní izraelské bombardování Libanonu. Ceny ropy reagují na diplomatický vývoj drastickým propadem, přičemž americká WTI ztratila 16 % a Brent klesl na měsíční minimum. Donald Trump nabízí Teheránu zmírnění sankcí výměnou za zajištění zásob vysoce obohaceného uranu a okamžité otevření Hormuzského průlivu.   Diplomatický provazochod a záchrana příměří Bílý dům oficiálně potvrdil, že JD Vance povede americkou delegaci do pákistánského Islámábádu, kde se uskuteční klíčová jednání s Íránem. Tento diplomatický krok přichází ve chvíli, kdy masivní izraelské bombardování Libanonu vážně ohrožuje sotva jednodenní příměří. Viceprezident se ve středu snažil mírnit prudce rostoucí napětí kolem izraelské ofenzivy. Podle jeho slov došlo ze strany Íránu k „legitimnímu nedorozumění“ ohledně toho, zda se dosažená dohoda vztahuje i na libanonské území. Spojené státy i Izrael trvají na tom, že dvoutýdenní klid zbraní Libanon nepokrývá. Evropští lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italské premiérky Giorgie Meloniové, nicméně vyzvali Tel Aviv k okamžitému zastavení úderů. Vance v této souvislosti uvedl, že Izraelci podle jeho chápání nabídli „určité mírnění svých kroků v Libanonu“, aby zajistili úspěch nadcházejících vyjednávání. Rozhovory o dlouhodobé mírové dohodě jsou naplánovány na tento víkend v Pákistánu, který se na zprostředkování příměří významně podílel. Na diplomatické frontě se však již objevují vážné trhliny. Zmatek umocnil pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který působil jako prostředník mezi Washingtonem a Teheránem. Ten naopak prohlásil, že Libanon byl do ujednání o příměří jednoznačně zahrnut. Izrael mezitím zahájil rozsáhlé údery napříč Libanonem, a to včetně hlavního města Bejrútu. Podle libanonské státní civilní obrany si tyto útoky vyžádaly více než 250 mrtvých a přes 700 zraněných, což situaci v regionu dále eskaluje a testuje limity dojednaného klidu zbraní. Hormuzský průliv jako strategická zbraň a ropný šok Íránská islámská republika ve středu zastavila proplutí dvou ropných tankerů strategickým Hormuzským průlivem. Podle íránských státních médií šlo o reakci na to, že Izrael spustil největší bombardování pozic Hizballáhu od začátku války před více než pěti týdny. Teherán se přitom v rámci dohody o příměří zavázal umožnit volný průjezd touto klíčovou námořní trasou. Americký prezident Donald Trump si od tohoto kroku slibuje zmírnění globální energetické krize, kterou vleklý válečný konflikt na Blízkém východě vyvolal. Bílý dům nicméně zprávy o úplném uzavření průlivu důrazně popřel. Vance zdůraznil, že Spojené státy již vidí důkazy o tom, že se vodní cesta začíná opět otevírat. Tisková mluvčí Karoline Leavittová dodala, že Washington nepřistoupil na íránský plán zavést z lodní dopravy mýtné. Trump podle Leavittové požaduje okamžité a bezpodmínečné otevření průlivu, což je podmínka, na jejímž splnění budou Spojené státy nekompromisně trvat. Trhy na tento turbulentní vývoj reagovaly překvapivě pozitivně a americké akcie uzavřely středeční obchodování v zelených číslech. Ceny ropy, které se nedávno vyšplhaly na několikaletá maxima, naopak zaznamenaly strmý pád. Severomořská ropa Brent (BZ=F) se propadla o masivních 13 % na 94,75 dolaru za barel, což představuje její nejnižší úroveň za téměř měsíc. Podobný osud potkal i americkou lehkou ropu. Barel WTI (CL=F) odepsal 16 % a jeho cena klesla těsně pod hranici 95 dolarů. Tento vývoj naznačuje, že investoři věří v brzké obnovení dodávek a deeskalaci napětí v nejdůležitějším ropném uzlu světa. Jaderné ústupky a hrozba totální války Írán otevřeně tvrdí, že příměří již bylo porušeno. Odvolává se přitom na neaplikování dvoutýdenního klidu zbraní na izraelskou válku s Hizballáhem. Teherán pohrozil, že pokud budou útoky pokračovat, od dohody zcela odstoupí. Jeden z nejvyšších civilních představitelů Íránu, Mohammad Bágher Qálíbáf, prohlásil, že základy pro vyjednávání byly „otevřeně a jasně porušeny ještě před jejich začátkem“. Zmínil americký tlak na to, aby se Írán vzdal kapacity na obohacování uranu, a také nedávné narušení íránského vzdušného prostoru dronem. Trump ve středečním rozhovoru pro stanici PBS potvrdil, že Libanon nebyl do příměří zahrnut „kvůli Hizballáhu“. Nejnovější konflikt mezi touto militantní skupinou a Izraelem propukl naplno poté, co nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zemřel při leteckých úderech na Teherán. Zároveň však šéf Bílého domu dodal, že dlouhodobý problém s Íránem je blízko vyřešení. Desetibodový plán předložený Teheránem označil za životaschopný základ pro jednání a zdůraznil, že téměř všechny body dřívějších sporů již byly dohodnuty. Americká administrativa podle Trumpa dokonce jedná o zmírnění sankcí. Výměnou za to chce s íránským režimem spolupracovat na obnově zásob vysoce obohaceného uranu, který zůstal pohřben pod troskami jaderných zařízení po červnovém americkém bombardování. Americký ministr obrany Pete Hegseth označil příměří za „drtivé vítězství“ Washingtonu, ale varoval, že armáda je připravena vynutit si dodržování dohody. Írán naopak interpretuje klid zbraní jako americkou kapitulaci a deklaruje připravenost k obnovení konfliktu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu uvedl, že Izrael má stále cíle, kterých musí dosáhnout, ať už skrze dohodu, nebo obnovením bojů. Varoval, že jeho prst zůstává na spoušti. Velitel letectva íránských revolučních gard Madžíd Músáví kontroval prohlášením, že agrese proti Hizballáhu je agresí proti Íránu a Teherán chystá „tvrdou odpověď“. Situaci komplikují i další incidenty v regionu. Státy Perského zálivu, které nesou hlavní tíhu americko-izraelské války proti Íránu, čelí pokračujícím útokům íránských raket a dronů. Sám Írán ve středu ohlásil, že čelil dvěma útokům, včetně cílení na rafinérii na jihu země. Egypt, který se podílel na mediaci, mezitím obvinil Izrael ze snahy uvrhnout celý region do totálního chaosu.